Pokud si ČNB vyhradí dostatečný obnos devizových rezerv na bezpečnou manipulaci v oblasti měnové politiky, nic ji z pohledu českého právního řádu nebrání v použití výnosů z obchodů s devizovými rezervami na příjmovou složku penzijního systému.

Oproti USA nebo Číně již zaostáváme v rozvoji umělé inteligence (AI), která je...

Pokles české lednové inflace na 2,3 % meziročně je výrazně pod predikcí ČNB na 3 %. Dostali jsme se tak do tolerančního pásma inflačního cíle na 2 %. Bankovní rada může na příštím, tj. březnovém, zasedání snížit úroky o více než 50 bodů. Ve hře je určitě 75 bodů, nelze zcela vyloučit ani hlas pro celý procentní bod. Brzdou může být nad očekávání centrální banky slabá koruna.

Mezinárodní měnový fond zkoumal transformační potenciál umělé inteligence na globální ekonomiku a potřebu politik, které by zajistily přínos AI pro lidstvo. Co zjistil?

Bankovní rada České národní banky se většinově shodla na snížení sazeb o půl procentního bodu. I přes převažující proinflační rizika věří v pokles inflace směrem k inflačnímu cíli. Úroky by však ve výsledku mohly klesnout méně, než ukazuje aktuální prognóza. Koruna i tak citelně oslabila nad 25,00 za euro.

Dnes byla zveřejněna silná čísla z amerického trhu práce za leden. Nad očekávání vyšší tvorba nových pracovních míst, a hlavně výrazná revize předchozího měsíce z 216 tisíc na 333 tisíc. Dodatečných 117 tisíc nových míst je opravdu hodně. Směrem nahoru překvapily i mzdy jak v meziměsíčním, tak meziročním srovnání. Míra participace beze změny na 62,5 %, stejně tak míra nezaměstnanosti na 3,7 %.

Začátek roku 2024 byl ponurý. Zuří dvě války, kde jsme zaznamenali znepokojivé...

Průměr, modus, medián… Představte si naši autorskou dvojici, která si předem objednala oběd v restauraci. Pokud by tam Luboš přišel trochu dříve a Honza nedodržel akademickou čtvrthodinku, Luboš by snědl oba obědy. Statisticky vzato měl každý z nás v průměru jeden oběd, ale ve skutečnosti měl Luboš obědy dva a Honza hladověl. Toto je dnes již klasický příklad, jak může být statistika při použití nejčastěji využívaného aritmetického průměru zavádějící.

Direktivně nařízený a ještě překotně uspěchaný přechod automobilového průmyslu k elektromobilům, který  úředně bez jakékoli dopadové analýzy stanovila Evropská unie v rámci Green Dealu do roku 2035, ohrožuje dodavatele automobilových součástek v České republice i na Slovensku.

Bank of Japan dnes zveřejnila kompletní prognózu, včetně doplňkových analýz. V závěru dokumentu se zabývá vývojem spotřebitelské inflace s ohledem na dovozní ceny a vztahem mezi cenami a mzdami.

Pravda je taková, že ne každý potřebuje digitální občanský průkaz. Když stát spuštění eDokladů plánoval, nemusel se bát toho, že se na portálu ocitnou v jeden moment statisíce lidí. Z technologického hlediska se tak jedná o naprosto zvládnutelnou situaci, která ale zvládnuta nebyla.

Sázky na to, že Bank of Japan upraví měnovou politiku na svém lednovém zasedání, nevyšly. Nešlo sice o tržní konsensus, avšak malá část trhu na to spekulovat mohla. Vidíme to u vývoje japonského jenu, který krátce oslabil k 148,50 za dolar. Kurz ztráty následně smazal, což spíše než s doprovodným komentářem Bank of Japan souviselo s plošně oslabujícím dolarem.

Malé – leč nakonec relativně dlouhé – vzdělávací okénko vzhledem k častým diskuzím, jak lze nahlížet na vývoj cen. Pro ilustraci na cenách smyšlené komodity, kde byl záměrně vývoj cen v průběhu roků poměrně dynamický a na příkladech inflace v ČR v roce 2023.

Americká ekonomika zpomaluje. Christopher Waller z Fedu odhaduje, že v posledním čtvrtletí loňského roku dosáhlo reálné HDP 1-2 %. Za zpomalením růstu stojí nejen slabší investice, vládní výdaje, ale i slabší spotřeba. Během vystoupení na webináři Brookings institutu Waller představil svůj pohled na největší hospodářství světa, které se podle něj letos dočká snížení úrokových sazeb.

Každoroční průzkum analytiků společnosti Fidelity International pro rok 2024 ukazuje, že mnoho společností se přestalo obávat inflace.

Teď, když je tu naděje, že během roku 2024 konečně odezní inflační vlna, která nás všechny sužovala v posledních dvou letech, a kdy máme dostatek empirických poznatků o jejích příčinách, průběhu a důsledcích, kdy máme potřebnou sadu informací o tom, jak na inflaci reagovala měnová politika (i politika rozpočtová), nadchází čas pro zpětný pohled i pro úvahu co bude dále.

S přijetím eura je spojená i povinnost vstupu do bankovní unie a členství v Evropském stabilizačním mechanismu. Z toho důvodu je přesnější mluvit o vstupu do eurozóny, nikoliv pouze o přijetí eura.  Vstup do těchto institucí by ovlivnil nejen měnovou politiku, ale i dohled v oblasti českého bankovního sektoru či rozpočtovou politiku. Ač jde o změny méně viditelné než zavedení nové měny, jde o důležité aspekty diskuse.

Výsledek hospodaření státu je příjemným překvapením. Schodek činil 288,5 miliardy korun, což je dokonce méně, než bylo původně plánováno. Přiznám se, že jsem v průběhu roku měl pochybnosti, zda ministerstvo financí dodrží slíbený deficit rozpočtu.

Zkušenosti ze současného období velmi vysoké inflace ukazují důležitost vlastní měnové politiky pro Českou republiku. O tu bychom přijetím eura přišli. Česká národní banka ještě v čele s bývalým guvernérem Rusnokem začala včas zvyšovat úrokové sazby, a bojovat tak proti sílícím inflačním tlakům a všeobecnému růstu cen. S velkým zpožděním se zvyšováním sazeb přišla i Evropská centrální banka, která nastavuje měnovou politiku zemím eurozóny – tedy pro země, které platí eurem.

Tento příspěvek si nedělá ambici na úplnost a neměl by být vnímán jako kategorické vyjádření k tomu, zda euro ano či nikoliv. Chce jen upozornit na to, že k převzetí eura vede dlouhá cesta, která může mnohdy být bolestivá.