Jan Berka

Nikdo o nich moc neví, a zřídkakdy se dostanou do titulků denních finančních zpráv. Za normálních okolností jsou velmi stabilními institucemi, které působí na finančních trzích jako „klidná síla“. Tentokrát si ale pomohly pákou, což skončilo zásahem centrální banky.

Britská vláda včera rozhodla o stažení plánu snížit daně nejbohatším Britům. Toto pozitivní překvapení pomohlo libře i britským dluhopisům. Jde však jen o symbolické gesto, které z britské měny tíhu dvojího deficitu nesejme.

Řada lidí má představu, že ceny elektřiny byly vyhnány uměle spekulanty a že výrobci na tomto vývoji budou vydělávat neoprávněné zisky. Tento názor nesdílím. Jsem přesvědčen, že v Evropě čelíme momentálnímu fundamentálnímu nedostatku energií, řekl v rozhovoru pro Roklen24 šéf pražské energetické burzy David Kučera. Jak tento nedostatek vyřešit? A vrátí se staré ceny elektřiny, nebo jsou ty aktuální novým normálem?

Tržní vývoj posledních dní má k optimismu hodně daleko. Výprodej jsem viděli napříč aktivy, od rizikových měn přes komodity, akcie až po dluhopisy. A právě dluhopisy se staly tématem číslo jedna, zejména kvůli tomu, co se odehrálo ve Spojeném království.

Nastal čas intervencí. Dluhopisových i devizových. Děje se tak ve vysoce proinflačním prostředí, na které je navázán jeden z historicky nejagresivnějších procesů zvyšování sazeb. A stejně v situaci zhoršující se likvidity dluhopisových trhů. Intervenuje nejen Bank of England, Bank of Japan či Česká národní banka. Tento týden se do hry vložila i čínská měnová autorita.

Česká národní banka není jedinou institucí, kterou můžeme „vinit“ za inflaci. Rozhodně...

Kurz britské libry proti dolaru oslabil na historicky nejslabší hodnoty. Na dluhopisovém trhu pak pokračoval masivní výprodej dosahující denních pohybů výnosů na úrovni desítek bodů. Britská ekonomika zažívá scénář, který je obvyklý pro rozvojové trhy. Bank of England je pod silným tlakem. K záchraně měny se však, zatím, evidentně nechystá.

Americká centrální banka je zavázána dosáhnout cenové stability. Nebude to bezbolestné, jiná cesta ale není. Tak by se dalo popsat poselství guvernéra Fedu Powella, které zaznělo na tiskové konferenci po zářijovém zasedání měnového výboru. Zásadní otázka zní: Porostou sazby, dokud se něco nepokazí?

Japonské ministerstvo financí a Bank of Japan dnes intervenovaly na devizovém trhu...

Centrální banky by měly opustit strategii přehřátí ekonomiky. Měly by se vrátit zpět ke kořenům a reagovat na rizika odukotvení inflačních očekávání. Takové je poselství Tomáše Holuba z ČNB. Ten dlouhodobě volá po dalším zvýšení úroků, většina bankovní rady jej ale ani na zářijovém zasedání nevyslyší.

Jestřábího poselství, které na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole vyslal guvernér Fedu Powell, nezemřelo. Americká centrální banka potřetí v řadě zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu.

Americká centrální banka nemá jediný důvod k tomu, aby polevila v nastaveném tempu zvyšování sazeb. Pokud bychom měli vyjít z historie, prostor pro výrazné a déle trvající navyšování úroků zůstává více než otevřený.

Japonská inflace dál roste. V srpnu meziročně na 3 %, v jádrovém vyjádření na 2,8 %. Bank of Japan však reagovat nebude. Alespoň ne, dokud bude u kormidla Haruhiko Kuroda. Taková je většinová představa o budoucnosti japonské měnové politiky.

Americká centrální banka ve středu doručí další výrazné zvýšení úrokových sazeb. Očekáváme již třetí úpravu o 75 bodů v řadě. Vedle toho bude zveřejněna aktualizovaná prognóza. Zajímat nás bude zejména výhled sazeb s ohledem na jejich potenciální vrchol v aktuálním úrokovém cyklu.

Evropská centrální banka se drží jestřábího naladění. Evropské inflační prostředí se nelepší, naopak jsou čím dál častěji zmiňovány sekundární inflační efekty. Úroky dále porostou, jejich transmise směrem k tržním sazbám běží dle hlavního ekonoma ECB téměř hladce. Na kurzu eura se to však nikterak výrazně neprojevuje. Důvody, proč tomu tak je, jsou dva.

Před šesti lety, když jsme začínali, jsme pro mnohé firmy byli za „nerdy“. Dnes je situace jiná. Firmy v oblasti zpracování dat udělaly velký posun. Potenciál však není zdaleka vyčerpán.

Aktuální týden se ponese ve znamení inflace. Srpnové tempo růstu cen bude zveřejněno v české, americké a britské ekonomice. V německé a v eurozóně nás pak čeká revize již zveřejněného srpnového odhadu. Na základě tržních konsensů nečekáme, že by reportovaná čísla měla výrazně ovlivnit současný tržní výhled domácích, amerických i evropských sazeb. Pozitivní inflační překvapení však nemůžeme zcela vyloučit.

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. V rámci strategie frontloadování sazeb přislíbila, že další úpravy budou následovat. V aktualizované prognóze došlo na revizi výhledu inflace směrem vzhůru. Nad cílem zůstane až do roku 2024. Ohledně ekonomického růstu banka očekává stagnaci evropské ekonomiky na konci letošního a začátkem příštího roku.

Dluhopisy si najdou cestu do portfolií i té nejmladší generace investorů. Bude to ale zdlouhavý přeučující proces, na jehož konci se zoufalý mileniál snaží na ruinách akciových trhů nalézt svůj ztracený majetek.

Evropská centrální banka na zářijovém zasedání doručí další nemalé zvýšení sazeb. Čtvrteční setkání Rady guvernérů ECB by mohlo přinést ještě výraznější úpravu úroků než to červencové. Základní argumentace banky bude postavená na aktualizované prognóze naznačující zhoršení růstu, a především výraznější proinflační tlaky ohrožující střednědobé dosažení cenové stability, včetně inflačních očekávání.