Jan Berka

V české ekonomice se mísí proinflační faktory, s nimiž se potýkala již před pandemií, a ty, které přišly až s ní. Některé přitom odezní, jiné naopak přetrvají. Česká národní banka na inflační vývoj reaguje adekvátně, ať jde o časování či razanci. Ostatně nemá jinou volbu. Náklady nicnedělání by byly v konečném součtu výrazně větší.

Zápis z prosincového zasedání americké centrální banky potvrdil připravenost urychlit proces měnověpolitické normalizace. Předpokládáme, že Fed doručí první zvýšení sazeb už v březnu. Ve druhé polovině roku pak zahájí proces snižování bilance, tzv. kvantitativní utahování.

Samotný Erdogan na začátku tohoto týdne prohlásil, že se Turecko přesouvá do jiné ekonomické ligy. Toto tvrzení je celkem přesné. Bohužel na úkor samotných Turků, zejména těch nejchudších…

Světové trhy se po svátečním režimu vrátí do běžného obchodování. S návratem likvidity se do hry vloží i strategie navazující na hlavní témata letošního roku. Těch si z toho předešlého odnášíme hned několik. Nejzásadnější podle nás bude, a to jak na domácím, tak i zahraničním poli, inflace a na ni navazující měnová politika.

Klientům chceme v roce 2022 poskytnout širokou paletu služeb. Chceme, aby vedle výhodných kurzů získali i něco navíc, co jim pomůže po všech stránkách směny.

Většina posledního obchodního týdne letošního roku se nesla v duchu posilující koruny. Domácí měna se během včerejšího dne krátce dostala pod hranici 24,90 za euro. Na těchto úrovních se obchodovala v únoru 2020 před vypuknutím pandemie. Předtím šlo o hodnoty naposledy spatřené v roce 2012.

Koruna je nejsilnější od února 2020. Od začátku roku si připsala zhruba 4,5% zisky proti euru, a je tak nejvíce posilující měnou v rámci Visegrádské čtyřky. Další zpevnění je podle nás možné, nebude však bez rizik.

Česká národní banka na svém letošním posledním zasedání zvýšila úrokové sazby o sto bazických bodů. Celkově tak úroky letos navýšila o 350 bodů. To však stále není vrchol aktuálního cyklu. Proinflační rizika jsou výrazná, proto je potřeba rychlejší zpřísnění měnové politiky oproti prognóze. To bude podle nás znamenat překonání sazeb na 4 % hned na únorovém zasedání.

Turecká vláda tento týden oznámila plán opatření zahrnující výrazné zvýšení minimální mzdy, podporu měnového zajištění exportérů, a především vytvoření nového depozitního instrumentu ochráněného proti oslabení turecké liry.

Rychlé šíření mutace omikron v Evropě a spekulace o síle vakcín proti této mutaci vnesly na trhy další vlnu nervozity. Ta se projevila ve výprodeji rizikových aktiv, včetně měn. Zatímco procyklické měny okamžitě oslabily, měny regionu odolávaly většinu dne. Nakonec ale i je zasáhl výprodej. Koruna se tak před zasedáním ČNB posunula krátce až téměř k 25,30 za euro.

Turecký prezident Erdogan vede svou politikou zemi do recese. Poslední opatření zaměřené na retail mu možná koupí nějaký čas. Kredibilitu ale Turecku určitě nevrátí.

Letošním specifikem evropské měnové politiky jsou komentáře od neveřejných zdrojů. Po téměř každém zasedání byla agenturou Bloomberg nebo Reuters zveřejněna informace od zdrojů blízkých Radě guvernérů týkající se rozhodnutí.  A tento týden jsme se dočkali ještě dříve. Anonym promluvil pouhé dva dny před měnověpolitickým rozhodnutím.

U výstupu z prosincového zasedání měnového výboru Fedu se ďábel skrýval v detailu. Centrální banka svým výhledem ukončení programu nákupů aktiv v prvním čtvrtletí a následných tří kol navýšení úroků v příštím roce splnila to, na co trhy sázely. Odměnou byla Wall Street v plusu. Bez zaváhání.

Americké úrokové sazby by měly v příštím roce vzrůst celkem třikrát. Ten samý scénář pak platí i pro rok přespříští. Tomu bude předcházet dřívější ukončení programu nákupů aktiv ještě během prvního čtvrtletí roku 2022. Fed v rámci aktualizované prognózy sazeb doručil jestřábí výhled.

Dnes večer nás čeká americká měnověpolitická tečka za rokem 2021. Fed sice ponechá úrokové sazby beze změny, urychlí však program ukončování nákupů aktiv. Vedle toho představí aktualizovanou prognózu, která by měla potvrdit výhled dvou kol navyšování úroků v příštím roce.

Americká inflace se v listopadu posunula na nejvyšší úrovně za téměř 40 let. Potvrzuje se, že inflační tlaky jsou plošné, což umocňuje potřebu urychlení normalizace měnové politiky s důrazem na první postcovidové zvýšení sazeb. Americké výnosy i přesto v pátek klesly. Proč?

Pandemie, inflace, měnová politika. To jsou tři hlavní témata, která řeší světové trhy. Nervozita z nové mutace viru Covid-19, jak se zdá, opadla. Do popředí se tak dostává inflace ve spojení s měnovou politikou, v čele s americkou ekonomikou a Fedem. Tolik očekávaný jestřábí výstup z prosincového zasedání totiž může ještě více umocnit problém, na který dlouhodobě poukazuje tvar americké výnosové křivky.

V ECB je zakořeněna dlouhá epizoda inflace pod cílem. Potýká se i s tím, že vyčerpala možnosti podpory ekonomiky konvenčními měnověpolitickými nástroji. Pokud jde o inflaci, objevují se hlasy, že nastal čas akce. Jestliže je ale překryje téma pandemie a ECB na prosincovém zasedání nic nezmění, její důvěryhodnost tím neutrpí, řekl hlavní ekonom společnosti Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.

Úterní obchodní seance se nesla v relativně pozitivním duchu. Evropské i americké akcie rostly, stejně tak i výnosy obou regionů. Na devizovém trhu jsme pozorovali zisky procyklických měn, zatímco dolar proti euru posiloval. A právě to po většinu dne nepřálo měnám regionu, včetně koruny. Hlavní události má domácí měna přitom teprve před sebou.

Nastal čas vypustit termín „přechodná“, když hovoříme o inflaci. Tak zní věta, na kterou trhy čekaly už delší dobu, když sázely na začátek zvyšování amerických úrokových sazeb.