Jan Berka

Závěr minulého týdne se nesl ve znamení debat o intervencích. Vedly se v případě Japonska, kde jsme opět svědky oslabujícího jenu, stejně tak i v Británii, kde je tématem číslo jedna dluhopisový trh. K akci přistoupila maďarská centrální banka a o americkém ministerstvu financí jsme se dozvěděli, že rekognoskuje terén pro případné zpětné odkupy vlastních dluhopisů.

Philip Lane je na našem webu známé jméno. Podle mě jde o jednoho z nejlepších ekonomů, byť se na něj poslední dobou sneslo dost kritiky. Nesla se ve směru, že nedostatečně tlumočí postoj ECB. Jeho nedávný proslov to dle mého dostatečně vyvrátil. Tak si pojďme říct to nejdůležitější, s důrazem na sazby.

Pracovat s daty je každodenní nutnost. Ten, kdo to nedělá nebo to dělá špatně, si jen těžko povede dobře jak v zaměstnání, tak v běžném životě. Nebude umět hospodařit s penězi a stane se lehce manipulovatelným. I proto existuje KPMG Data Festival, který je určen všem, kteří si uvědomují nutnost znalosti dat.

Bank of England pokračuje v zásazích na britském dluhopisovém trhu. Na začátku týdne představila nová opatření, která mají sloužit ke stabilizaci dlouhého konce výnosové křivky a mají dodat likviditu především penzijním fondům využívajícím strategii LDI. Bude to ale stačit? U teď vidíme u vybraných aktiv největší pohyby od velké finanční krize.

Evropská centrální banka si připravuje půdu pro další zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Zasedání Rady guvernérů ECB je naplánováno na konec října. Klíčová inflační data již byla zveřejněna. Z nich i z velké části komentářů centrálních bankéřů je patrné, že frontloading sazeb bude pokračovat.

O zhoršující se likviditní situaci na světových dluhopisových trzích jsme psali na začátku týdne. Ze srovnání několika vyspělých trhů nám ten americký ve výsledku vyšel jako jeden z těch likviditně „lepších“. V dnešním textu se zaměříme na poptávkovou stranu po bondech a na to, kolik času sledovanému trhu možná zbývá, než se dostane do vážnějších problémů.

Podnikatelé a majitelé firem nepotřebují networking. Potřebují sdílet své otázky a dostat...

Trhy věří, že nastal čas změn. Ty by se měly týkat dosavadního tempa zvyšování úrokových sazeb. Situace lehce připomíná letošní červenec, kdy se tržní nálada rovněž zlepšila. Ovšem jen na čas. To samé se podle nás může odehrávat i dnes.

Nikdo o nich moc neví, a zřídkakdy se dostanou do titulků denních finančních zpráv. Za normálních okolností jsou velmi stabilními institucemi, které působí na finančních trzích jako „klidná síla“. Tentokrát si ale pomohly pákou, což skončilo zásahem centrální banky.

Britská vláda včera rozhodla o stažení plánu snížit daně nejbohatším Britům. Toto pozitivní překvapení pomohlo libře i britským dluhopisům. Jde však jen o symbolické gesto, které z britské měny tíhu dvojího deficitu nesejme.

Řada lidí má představu, že ceny elektřiny byly vyhnány uměle spekulanty a že výrobci na tomto vývoji budou vydělávat neoprávněné zisky. Tento názor nesdílím. Jsem přesvědčen, že v Evropě čelíme momentálnímu fundamentálnímu nedostatku energií, řekl v rozhovoru pro Roklen24 šéf pražské energetické burzy David Kučera. Jak tento nedostatek vyřešit? A vrátí se staré ceny elektřiny, nebo jsou ty aktuální novým normálem?

Tržní vývoj posledních dní má k optimismu hodně daleko. Výprodej jsem viděli napříč aktivy, od rizikových měn přes komodity, akcie až po dluhopisy. A právě dluhopisy se staly tématem číslo jedna, zejména kvůli tomu, co se odehrálo ve Spojeném království.

Nastal čas intervencí. Dluhopisových i devizových. Děje se tak ve vysoce proinflačním prostředí, na které je navázán jeden z historicky nejagresivnějších procesů zvyšování sazeb. A stejně v situaci zhoršující se likvidity dluhopisových trhů. Intervenuje nejen Bank of England, Bank of Japan či Česká národní banka. Tento týden se do hry vložila i čínská měnová autorita.

Česká národní banka není jedinou institucí, kterou můžeme „vinit“ za inflaci. Rozhodně...

Kurz britské libry proti dolaru oslabil na historicky nejslabší hodnoty. Na dluhopisovém trhu pak pokračoval masivní výprodej dosahující denních pohybů výnosů na úrovni desítek bodů. Britská ekonomika zažívá scénář, který je obvyklý pro rozvojové trhy. Bank of England je pod silným tlakem. K záchraně měny se však, zatím, evidentně nechystá.

Americká centrální banka je zavázána dosáhnout cenové stability. Nebude to bezbolestné, jiná cesta ale není. Tak by se dalo popsat poselství guvernéra Fedu Powella, které zaznělo na tiskové konferenci po zářijovém zasedání měnového výboru. Zásadní otázka zní: Porostou sazby, dokud se něco nepokazí?

Japonské ministerstvo financí a Bank of Japan dnes intervenovaly na devizovém trhu...

Centrální banky by měly opustit strategii přehřátí ekonomiky. Měly by se vrátit zpět ke kořenům a reagovat na rizika odukotvení inflačních očekávání. Takové je poselství Tomáše Holuba z ČNB. Ten dlouhodobě volá po dalším zvýšení úroků, většina bankovní rady jej ale ani na zářijovém zasedání nevyslyší.

Jestřábího poselství, které na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole vyslal guvernér Fedu Powell, nezemřelo. Americká centrální banka potřetí v řadě zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu.

Americká centrální banka nemá jediný důvod k tomu, aby polevila v nastaveném tempu zvyšování sazeb. Pokud bychom měli vyjít z historie, prostor pro výrazné a déle trvající navyšování úroků zůstává více než otevřený.