Jan Berka

Bank of Japan sice na svém zítřejším zasedání úroky nezvýší, její politika bude ale nepochybně jedním z předních témat příštího roku.

Tržní výhled vrcholu evropských sazeb v cyklu se po včerejšku posunul nad 3 %, kde se naposledy nacházel v září. Pohyb až k 4 % vyloučit nemůžeme. Potvrzují to aktualizované výhledy velkých bank. JP Morgan a Societe Generale revidovaly výhled z 3 % na 3,75 %, Goldman Sachs pak na 3,25 %.

Doba, kdy se šéfka ECB Christine Lagardeová popsala jako „moudrá sova“, je pryč. Na dnešním zasedání jsme byli svědky velmi silného jestřábího tónu, který překopal dosavadní tržní výhled evropských sazeb směrem vzhůru.

Americká centrální banka zvýšila sazby dle očekávání o půl procentního bodu. V rámci aktualizované prognózy posunula odhadovaný vrchol úroků v cyklu nad hranici pěti procent. Zároveň otevřela prostor pro potenciální debatu o ještě pomalejším tempu úprav sazeb na příštích zasedáních.

U americké výnosové křivky došlo na býčí zploštění. Krátké a střední sazby reflektují výhled sazeb Fedu a jejich vrchol v cyklu, zatímco ty dlouhé klesly. Jejich pokles dokonce vyústil až v nejhlubší inverzi výnosové křivky od 80. let. Kdo nakupuje americkou duraci? A může být trend klesajících dlouhých sazeb ještě obrácen?

Evropské i americké úrokové sazby budou tento týden opět navýšeny. Evropská centrální banka i Fed tím završí letošní rok, který se nesl ve znamení jednoho z historicky nejagresivnějších procesů zvyšování úroků. Jejich vrcholu v aktuálním cyklu však ještě dosaženo nebude. Trhy bude přitom nejvíce zajímat, kam až by se sazby během příštího roku mohly vyšplhat.

Jak moc restriktivní je aktuální nastavení měnové politiky? To je zcela zásadní...

Největší přecenění jsme viděli na dlouhém konci výnosové křivky u nejdelších splatností reagujících na zhoršující se ekonomický výhled. Dluhopisový trh nám v podstatě říká, že Fed se zvyšováním sazeb buďto brzy skončí, nebo je naopak dále zvýší až na pět procent, což se však ukáže jako dlouhodobě neudržitelná úroveň, proto bude muset brzy, a možná i rychle, snižovat.

Inverze americké výnosové křivky se prohlubuje a s tím i strach z...

Odrážejí kurzy veškeré tlaky? Otázka na, kterou se zaměřil newyorský Fed, a do své analýzy začlenil i korunu. Vychází přitom ze současného prostředí globálně silného dolaru a devizových intervencí. Na skupině 20 zemí se snaží ukázat, jak moc jejich měny (ne)reflektují tlaky působící na kurz v obou směrech.

Vánoce se blíží a s nimi i spekulace o tom, zda se letos...

Newyorský Fed se zaměřil na likviditu amerického dluhopisového trhu. Na základě tři ukazatelů potvrzuje, že v letošním roce se likvidita zhoršila. Nejde však o zcela kritickou situaci, která by si vyžádala rychlý zásah. Výnosová křivka se mezitím začala zplošťovat pod vahou přecenění tržního výhledu sazeb.

Globální boj s inflací pokračuje. Některé centrální banky z vyspělých ekonomik sice zvolnily...

Závěr minulého týdne se nesl v možná až paradoxně optimistickém duchu obchodování. Stalo se tak i přesto, že na obou stranách Atlantiku byla zveřejněna poměrně jestřábí poselství posilující výhled pokračujícího razantní zvyšování evropských i amerických sazeb.

„No pivot here.“ Tak by se dalo ve stručnosti popsat hlavní poselství z letošního předposledního zasedání americké centrální banky. Měnový výbor sice potvrdil možnou změnu budoucího tempa úprav úrokových sazeb. Zároveň ale zaznělo, že doposud očekávaný vrchol sazeb v cyklu už nestačí současnému inflačnímu prostředí.

Dnešní zvýšení sazeb Fed o 75 bodů je podle nás hotová věc, proto půjde spíše o okrajovou záležitost. Zásadní bude doprovodný komentář ke kondici americké ekonomiky. Debata se bude točit kolem témat recese, inflace a trhu práce.

Australská centrální banka (RBA) se drží menších úprav sazeb. Dnes je opět zvýšila „pouze“ o 25 bodů, i přesto, že výhled inflace nepracuje s dosažením inflačního cíle na prognózovaném horizontu, tedy až do roku 2024. Letos inflace dle banky dosáhne vrcholu kolem 8 %, v roce 2023 klesne na 4,75 % a v roce 2024 bude mírně nad 3 %. Banka přitom cílí inflaci v pásmu 2-3 %.

Tržní nadšení z měnověpolitického obratu, který ale ve skutečnosti vůbec obratem není, pominulo. Přispěla k tomu nejvíce evropská, ale i americká data, která ukázala, že úroky musí na obou stranách Atlantiku dále vzrůst. A podle nás porostou, dokud se inflace nedostane pod kontrolu nebo se „něco nerozbije“.

Evropská centrální banka na svém říjnovém zasedání doručila další zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Spolu s tím upravila podmínky dlouhodobých půjček evropským bankám. Cílem centrální banky je zajistit maximálně efektivní transmisi měnové politiky, která se následně projeví v poklesu inflace směrem k cíli ve střednědobém časovém rámci.

ECB na letošním předposledním zasedání doručí další výrazné zvýšení sazeb. Očekáváme, že se Rada guvernérů shodne na dalším navýšení úroků o 75 bodů. Ostře sledovaný bude doprovodný komentář, v jehož rámci se však ECB bude chtít vyhnout náznakům dalšího postupu, včetně odhadu hodnoty neutrální úrokové sazby.