Jan Berka

Tento týden bude na trzích a v ekonomice patřit mezi ty akčnější. Čeká nás zasedání Fedu, ECB a Bank of England. Z dat bude zveřejněna americká inflace a americké ministerstvo financí emituje dluhopisy za více než sto miliard dolarů, včetně třicetileté splatnosti. Největší potenciál tržních dopadů vidíme u Fedu, který by mohl trhy negativně překvapit relativně jestřábím výhledem úrokových sazeb.

Rok 2024 by mohl být rokem bitcoinu. Spekuluje se, že by se mohl odpojit od ostatních aktiv a žít si vlastním životem. K tomu ale zatím nemáme dostatek dat. Vytvoření prvního bitcoinového burzovně obchodovaného fondu (ETF) game changer nebude. Bitcoin bude fungovat i bez něj, řekl v rozhovoru pro Roklen24 autor YouTube kanálu Bitcoinovej Kanál Jakub Kicom Vejmola.

Výnos desetiletého japonského dluhopisu dnes vzrostl o 10,5 bodu, což je největší nárůst za poslední rok. Aukce třicetiletého instrumentu měla nejslabší poptávku měřenou bid-to-cover od roku 2015. Proč? Z Bank of Japan se ozývá čím dál více hlasů zmiňujících scénář zvýšení úrokových sazeb.

Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová měla na konci listopadu přednášku, ve které popsala působení měnové politiky v časech „tvrdohlavé inflace“. Zde je pár hlavních poznatků, které přinesla v době, kdy se inflace postupně posouvá k nižším hodnotám, avšak vyhráno stále ještě není. 

Letošním překvapením bylo, jak světové ekonomiky s relativním klidem ustály prudké zvyšování sazeb ze strany hlavních centrálních bank. Zvládly to i trhy, dokonce i na úroky citlivý sektor technologií. Od příštího roku čekejme uvolnění měnověpolitického pole. Pokud bude inflace dál klesat, úrokové sazby klesnou.

Česká ekonomika na konci roku 2023? Není to žádná sláva, ale měli bychom se postupně stavět na nohy. Doposud jsme patřili mezi země, které jsou přitažlivé pro zahraniční kapitál, máme však řadu oblastí s velkými rezervami, řekl v rozhovoru pro Roklen24 ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

Americké nefinanční podniky hromadí likviditu. Podle banky Barclays drží 6,9 bilionu dolarů ve vysoce likvidních cenných papírech a v hotovosti, což dohromady dělá zhruba 12 % všech jejich aktiv. Pokud tuto částku očistíme o likvidní cenné papíry, vidíme nárůst držené hotovosti dosahující necelých 6 % všech aktiv. Co tato situace naznačuje?

Tento týden nebyl z makroekonomického hlediska bohatý. Ani z toho obchodního příliš nepřinesl, zejména vinou státního svátku na amerických trzích. I přesto můžeme najít pár záchytných bodů, které nám pomohou se zorientovat na současných trzích.

Americká inflace v říjnu klesla nad očekávání víc jak v celkovém, tak i jádrovém vyjádření. Reakce trhů na data zveřejněná v úterý byla přímo euforická. Dolar oslabil o více než procento, akcie o tolik vzrostly, přičemž technologický index Nasdaq si připsal dokonce více než dvě procenta. U dluhopisů jsme viděli výrazný pokles výnosů, u středních splatností o bezmála dvacet bodů. Včera výnosy pokles korigovaly, akcie rostly jen mírně. 

Špatná čísla z české ekonomiky překonávající skeptická očekávání přináší tlak na oslabení koruny. Zahraniční faktory jsou velmi nepředvídatelné. V podstatě se snažíme předvídat průběh válek. A to fakt nejde, řekl v rozhovoru pro Roklen24 bývalý guvernér České národní banky a současný hlavní ekonom Generali CEE Miroslav Singer. Jaké faktory bychom měli v souvislosti s korunou sledovat? A jaká aktiva si vedou nejlépe ve válce? 

Tento týden v zahraničním makro kalendáři příliš věcí nemáme. Jsou tu však aukce amerických dluhopisů, a to především na dlouhém konci výnosové křivky. Máme tedy ideální možnost prověřit, zda trh reaguje na emisní činnost či zda hraje větší roli makro vývoj (nejen) v americké ekonomice.

Koruna postupně odevzdává zisky nabrané poté, co Česká národní banka rozhodla o stabilitě sazeb. Kurz se přehoupl zpět nad hranici 24,50 za euro. Dopady silnějšího eura a nižších amerických tržních sazeb již nejsou nijak zásadní, byť v závěru minulého týdne měnám regionu pomohly.

Má už americká centrální banka odpracováno? Podle nás má. Ještě přísnější podmínky...

Na americkém dluhopisovém trhu bylo na začátku nového týdne poměrně živo. Ostře sledovaný výnos desetiletého instrumentu se poprvé od roku 2007 dostal nad psychologickou hranici 5 %. Neohřál se tam však dlouho, jelikož následovala „miliardářská rally“, od které však dlouhodobější dopady nečekáme.

Současné tržní prostředí je pro investora složité. Trader naopak uvitá volatilitu. Cena ropy by se měla udržet mezi 90 až 100 dolary. V černém scénáři dění na Blízkém východě by se však mohla dostat až na historická maxima. Spolu s tím by dolar zpevnil minimálně na paritu. Taková kombinace by však dlouho nevydržela. Recese by byla nevyhnutelná.

Výnosy amerických státních dluhopisů během včerejšího dne opět rostly. Desetiletý instrument posunul nejvyšší hodnoty výnosu od roku 2007 nad 4,92 %, následně však zejména dlouhý konec křivky růst korigoval. Důvodem korekce byla aukce dvacetiletého dluhopisu.

Výsledek inflace za září překvapil trhy i centrální banku. Nad očekávání nižší hodnoty mají podle nás dvě implikace. Vyšší pravděpodobnost nižších očekávaných úrovní inflace nejen ve zbytku roku, ale i na začátku příštího. Dále pak spekulace o snížení úroků ještě v tomto roce. Výsledkem zůstává slabší koruna.

Americká ekonomika zpomaluje. Ke slabší ekonomické aktivitě přispěje i nedávné utažení podmínek financování. Na propad do recese to však nevypadá. Dluhopisové výnosy ale mohou růst dál hned z několika důvodů.

Inverze americké výnosové křivky patří mezi nejznámější historií prověřené indikátory recese. Do inverze se křivka začala prohlubovat zhruba v polovině loňského roku. Aktuálně však vidíme její napřimování, resp. snižování inverze. A právě tato fáze bývá z historického hlediska nebezpečná. Prvně si však musíme uvědomit, která část křivky napřímení táhne.

Růst amerických výnosů pokračuje. U desetiletého instrument zbývá necelých 20 bazických bodů k dosažení hranice 5 %. Jeho včerejší nárůst o zhruba 12 bodů byl celý tažen růstem reálné tržní sazby, tedy výnosem desetiletého protiinflačního dluhopisu. V podstatě slyšíme pořád stejnou písničku, ve které se střídá sloka o nad očekávání silnějším růstu, inflaci, potřebě vyšších sazeb a kladné časové prémii.