Jan Berka

Ministryně financí Janet Yellenová v pátek uvedla, že Spojené státy mohou dosáhnout dluhového stropu už ve čtvrtek. V tu chvíli musí ministerstvo financí přijmout opatření řízení likvidity, aby tak předešlo neschopnosti splácet. Té by podle Yellenové mohlo být dosaženo už na začátku června, pokud do té doby nedojde k dohodě o zvýšení dluhového stropu. Jak se tato situace projeví na trzích? 

Japonská centrální banka je nucena čím dál intenzivněji zasahovat na dluhopisovém trhu. Kurz jenu postupně sílí, jeho futures jsou na nejvyšších hodnotách od května, a implikují sázky na další posílení. Spekuluje se, že Bank of Japan bude muset opět upravit svou politiku. Rizikem jsou vyšší swapové sazby i další posílení japonské měny.

Říká se: „Don't fight the Fed.“ A platí to i jinde. Například korunový trh se touto radou řídí naprosto ukázkově. V některých případech může být ale prostředí hodně svádějící. Jako třeba teď u Bank of Japan.

Dluhopisový trh se inflace nebojí. Vyplývá to nejen z jeho vývoje z posledních dní, ale především z posledních dvou amerických dluhopisových aukcí. Silná poptávka potvrdila, že z pohledu bondového investora je inflace mnohem menší problém. Do popředí se naopak dostává makroekonomický výhled s vyšším rizikem snížení sazeb.

Cílování průměrné inflace je něco mezi cílováním inflace a cenové hladiny. Pokud mu lidé rozumí, mohou upravovat svá inflační očekávání, čímž pomáhají centrální bance. Má to však předpoklad silné racionality. Lidé však mnohdy vůbec nerozumí, co vlastně centrální banka dělá, řekl v rozhovoru pro Roklen24 ekonom František Mašek.

V pondělí bylo na trzích opět život. Pojďme si shrnout to nejzásadnější, s čím vstupujeme do dalšího obchodního dne, jehož hlavní událostí bude symposium centrálních bankéřů.

Míří americká ekonomika do recese? Náznaky jsou čím dál častější. Nevycházíme přitom z inverzní výnosové křivky nebo z výhledu některý institucí, ale z posledních dat. Výkon největší ekonomiky světa byl ve druhé polovině loňského roku nad očekávání lepší, letos bude mít nástup zpomalující ekonomická aktivita. Velkým otazníkem je, o jak velké zpomalení půjde. 

Jak si vede americká ekonomika? Jak moc je potřeba zvýšit sazby, aby se inflace vrátila na svůj cíl? To jsou otázky, které si položil jeden z největších jestřábů z Fedu. 

Začalo to ve Spojených státech, dnes to samé vidíme v Evropě. Trhy si nasadily růžové inflační brýle. I přesto, že celková inflace klesá, jádrová se k poklesu zatím nemá. A to platí na obou stranách Atlantiku. O to horší by mohlo být probuzení, jakmile nedojde na všechny spekulace o tom, která centrální banka už letos sníží úrokové sazby.

Jak jsme psali v dnešním ranním reportu, zájem o korunu neoslabuje. Naopak. Kurz se během dnešního dne dostal pod hranici 24,00 za euro, a je tak nejsilnější za posledních více než deset let. Zpevnily i ostatní měny regionu.

Japonsko bylo na konci minulého roku jednou z nejvíce skloňovaných zemí napříč finančními médii. Postaralo se o to překvapení od Bank of Japan, která bez jakékoliv předchozí komunikace rozšířila pásmo cílení výnosové křivky. V okamžiku se rozjely spekulace o dalších úpravách vedoucích k méně akomodativní měnové politice. Nejvíce se projevily na dluhopisovém trhu a na kurzu jenu.

Sazby České národní banky by měly zůstat po většinu příštího roku stabilní na současných sedmi procentech. Tato prognóza má však svá rizika, přičemž aktuálně nás zajímají především ta proinflační. A jedním z nich je riziko odukotvení inflačních očekávání.

Fed se ve své nedávné studii zaměřil na otázku dopadů utažení měnové politiky na zahraniční ekonomiky. Tzv. spillover efekt vysvětluje a dokazuje na základě tří kanálů a dvou modelů. Jaký je výsledek?

Centrální banky byly téma číslo jedna letošního roku. V tom příštím jejich akčnost může polevit. Záležet bude především na tom, zda se dočkáme tolik očekávané recese, a pokud ano, zda bude mělká, nebo hluboká. Do hry může rovněž vstoupit otázka fungování trhů. Co tedy čekat od centrálních bank v roce 2023?

Máme tu závěr kvartálu, a dokonce roku, nízkou likviditu, kdy až dnes se začíná obchodovat na všech trzích. Do toho se objevují další zprávy o uvolnění čínských protipandemických opatření.

Banka Deutsche Bank představila dva scénáře, které by mohly urychlit konec cílení výnosové křivky ze strany Bank of Japan. Přidala i časovou osu klíčových událostí od ledna do dubna. Zahrnuje nejen dění v Japonsku, ale i Fed mající potenciální dopad především prostřednictvím kurzu dolaru.

Japonská centrální banka se v závěru roku postarala o překvapení v podobě úpravy prováděné měnové politiky. Zatímco trhy se relativně rychle uklidnily, emoce doznívají pomaleji. Bank of Japan si vysloužila kritiku od bývalých zaměstnanců i představitelů oficiálních institucí. Co japonské překvapení znamená pro příští rok? 

Česká národní banka na letošním posledním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny....

Trh vzal rozšíření tolerančního pásma u cílení výnosové křivky ze strany Bank of Japan jako jestřábí překvapení. Guvernér Kuroda ale rétorikou nadšení brzdí. Jeho komentáře naznačují, že dnešní úprava má být spíše úlevou s ohledem na fungování bondového trhu (volatilita, likvidita, tvar výnosové křivky) než signál směrem k výraznějšímu měnověpolitickému obratu.

Během včerejšího dne jsme psali o tom, že japonská centrální banka by mohla v roce 2023 doručit úpravu měnové politiky. Bank of Japan se však evidentně rozhodla doručit vánoční překvapení, když onu, sice malou, ale velmi důležitou, úpravu provedla jen pár hodin po našem textu. Vánoční klid na trzích se tak o nějakou dobu posouvá.