Jan Berka

Dnes byla zveřejněna silná čísla z amerického trhu práce za leden. Nad očekávání vyšší tvorba nových pracovních míst, a hlavně výrazná revize předchozího měsíce z 216 tisíc na 333 tisíc. Dodatečných 117 tisíc nových míst je opravdu hodně. Směrem nahoru překvapily i mzdy jak v meziměsíčním, tak meziročním srovnání. Míra participace beze změny na 62,5 %, stejně tak míra nezaměstnanosti na 3,7 %.

Na letošním prvním zasedání České národní banky, které se koná ve čtvrtek 8. února, dojde na další snížení sazeb. Hlasování by mohlo být těsné. Rozhodovat se bude mezi snížením o čtvrt, nebo o půl procentního bodu. Trh počítá s druhou variantou, ta první by tak mohla vést ke krátkodobému posílení koruny. Ke snížení o půl procentního bodu se tento týden přihlásil viceguvernér ČNB Jan Frait. Očekáváme, že se k němu přidá minimálně další člen bankovní rady, a to Tomáš Holub. A tím to neskončí. Proto jsme svá očekávání posunuli i my v Roklenu. Půl procentní bod je naším novým základním scénářem. 

Včerejší pokles amerických výnosů patřil k těm výraznějším. U středních splatností dosáhl krátce více než deseti bazických bodů. Chceme-li zjistit, co přesně přispělo k výnosovému poklesu podél celé křivky, narazíme na několik faktorů, od dat přes ministerstvo financí až po nervozitu kolem newyorské regionální banky.

Americké ministerstvo financí snížilo výhled emitovaného dluhu pro první čtvrtletí na 760 miliard, což je o zhruba 55 miliard méně oproti říjnovému odhadu. Známe zatím jen objem, nikoliv složení. To bude zveřejněno ve středu. Trhy bude zajímat především to, jaká bude emise dlouhodobého dluhu. Mezitím časová prémie u desetileté splatnosti opět roste, a postupně tak snižuje záporné hodnoty. Otázkou je, zda jí to vydrží. Zda k tomu přispěje ministerstvo financí a zda vývoj ekonomiky.

Volby, geopolitika a sazby. To budou klíčová témata letošního roku. Dolar by mohl oslabit, stejně tak i koruna. V jejím případě nelze vyloučit posun nad hranici 25,00 za euro. Rychklé a intenzivní oslabení by přitom mohlo donutit ČNB k zásahu.

Evropská i americká výnosová křivka má za sebou býčí napřímení. V Evropě k většímu poklesu výnosů středních splatností oproti těm nejdelším přispěla ECB, v USA pak data o inflaci. Trhy stále sází na to, že by evropské i americké sazby mohly klesnout ještě v první polovině letošního roku. Fed by se přitom mohl dostat k akci jako první, ještě před ECB. 

Bank of Japan dnes zveřejnila kompletní prognózu, včetně doplňkových analýz. V závěru dokumentu se zabývá vývojem spotřebitelské inflace s ohledem na dovozní ceny a vztahem mezi cenami a mzdami.

Sázky na to, že Bank of Japan upraví měnovou politiku na svém lednovém zasedání, nevyšly. Nešlo sice o tržní konsensus, avšak malá část trhu na to spekulovat mohla. Vidíme to u vývoje japonského jenu, který krátce oslabil k 148,50 za dolar. Kurz ztráty následně smazal, což spíše než s doprovodným komentářem Bank of Japan souviselo s plošně oslabujícím dolarem.

Co bude za rok, nikdy nebylo tak moc obestřeno mlhou jako dnes. Mnohem snadnější je předpovídat, co bude za čtyřicet let. Dlouhodobé trendy jsou už přitom teď jasné, uvedl ekonom a přednášející z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal. Na co všechno se musíme připravit? A proč je podle Dominika současná vláda lepší, než by čekal, ale horší, než by chtěl?

Jak zobchodovat válku? Existuje nějaký obecný vzorec, podle kterého se mohou obchodníci řídit, pokud by na světě vznikl další konflikt? A kde by se tak mohlo stát? Kde jsou hlavní ohniska sporů a jaké trhy by eskalace konfliktu mohla ovlivnit? Nejen válka, ale i volby a měnová politika. To jsou hlavní tržní témata, která probereme na letošním prvním speciálním webináři služby Roklen Fx!

Silnější dolar, vyšší výnosy v Evropě a v USA, ale i sázky na to, že by ČNB mohla na nejbližších zasedáních snížit sazby o více než čtvrt procentního bodu oslabily korunu. Vidíme, že kurz zdárně překonal hranici 24,70 za euro a krátce prolomil 24,75. Jde o hodnoty, na kterých ČNB během intervenčního režimu zasahovala, a je očividné, že fungují jako technická rezistence. Může koruna dál oslabit? Může.

Americká ekonomika zpomaluje. Christopher Waller z Fedu odhaduje, že v posledním čtvrtletí loňského roku dosáhlo reálné HDP 1-2 %. Za zpomalením růstu stojí nejen slabší investice, vládní výdaje, ale i slabší spotřeba. Během vystoupení na webináři Brookings institutu Waller představil svůj pohled na největší hospodářství světa, které se podle něj letos dočká snížení úrokových sazeb.

Hlavní číslo tohoto týdne máme za sebou. Když se podíváme na dluhopisy a dolar, prosincový výsledek americké inflace nepřinesl žádný velký obrat. Potvrdil však, co Fed pravděpodobně stále „trápí“, a to je perzistence inflace jádrových služeb.

Fed se s trhy rozchází, najdeme ale i shodu. S tímto jednoduchým popisem situace kolem výhledu amerických úrokových sazeb jsme vstoupili do nového roku. Nadcházející týdny a měsíce ukážou, která prognóza odpovídá realitě a která se dočká přehodnocení.

Rok 2023 byl především o odeznívání nabídkových inflačních tlaků v čele s energiemi. Rok 2024 bude dále o dopadech měnové politiky na poptávkové straně. Která témata budeme sledovat?

Americká ekonomika letos překvapila nad očekávání silnějším výkonem, zejména s ohledem na úrokové prostředí. Je očekáváno, že se i příští rok ponese v duchu relativně silné největší ekonomiky světa. Pozitivně přispět by k tomu mělo hned několik faktorů.

Poslední letošní zasedání americké centrální banky rozpoutalo na trzích doslova euforii. Sledujeme především výnosy dluhopisů, stejně tak i forwardové tržní sazby. U obou máme s ohledem na razanci jejich poklesu stejný pocit. Trhy zaceňují mnohem více než pokles inflace směrem k cíli.

Česká národní banka dnes poprvé od vypuknutí pandemie snížila úrokové sazby. Šlo o opatrný krok, který odstartoval cyklus posunu úroků k nižším hodnotám. Jak rychle bude ČNB postupovat? Guvernér Michl prozradil podmínky.

Americká ekonomika se vrátila zpět k předpandemickému růstu. Evropská se naopak stále potýká s překážkami. Krátkodobě její růst můžeme stimulovat, to ale není definitivní řešení, řekl v rozhovoru pro Roklen24 hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář? Jak Evropu nakopnout?

Bank of Japan se nakonec o překvapení k závěru roku 2023 nepostarala. Zmínky o úpravě měnové politiky jsou však čím dál častější. Mají několik podmínek, které budeme pečlivě sledovat zejména během prvního čtvrtletí roku 2024. Kombinace globálně slabšího dolaru a upravené japonské měnové politiky bude rizikem silnějšího jenu.