Jan Berka

Americká inflace, Fed a největší obava trhů.

Nálada amerických malých a středních podniků se v srpnu zhoršila nejvíce za poslední dva roky. Je tohle další signál blížící se recese?

Americká centrální banka v září sníží úrokové sazby. Zatímco trh spekuluje o tom, o jak velkou úpravu půjde, nás zajímá to hlavní, co určí vývoj v delším horizontu: Zaspal Fed s ohledem na vývoj inflace a trhu práce? A co z toho plyne pro budoucnost trhů? Nejen na tyto otázky se pokusíme odpovědět během dalšího speciálního vydání webináře služby RoklenFx!

Obchodníci po celém světě dnes budou sledovat americká data z trhu práce. Ta by mohla rozhodnout o tom, jak rychle budou klesat úrokové sazby. Další nad očekávání horší výsledek by znamenal nárůst pravděpodobnosti snížení sazeb v tomto měsíci o půl procentního bodu. Lepší čísla by naopak měla potvrdit snížení o čtvrt procentního bodu.

Snížení amerických úrokových sazeb by mělo pozitivní ovlivnit spotřebu, investice, a tedy i firemní zisky a akcie.

Pravděpodobnost snížení sazeb Fedu o 50 bodů na zářijovém zasedání dosáhla dle dat burzy CME 31 %. To je o necelých 8 procentních bodů méně oproti sázkám z doby po proslovu guvernéra Powella na sympoziu v Jackson Hole. Co nám k tomuto kroku napoví historie?

Nejdřív skepse, pak nadšení. Tak popisuje svou cestu k Bitcoinu ekonom Dominik Stroukal. Ačkoli je pro většinu lidí Bitcoin stále spíše investicí než měnou, v každém případě ho považuje za zajímavý nástroj edukace. “Sáhnout si na peníze, které nevznikají tak, jak vznikají naše současné peníze, totiž vyvolává otázky,” říká v rozhovoru pro Roklen24 Stroukal.

Stejně rychle, jako přišel, tak i odešel. Řeč je o strachu z blížící se recese americké ekonomiky, který jsme mohli na trhu pozorovat na přelomu července a srpna. Dávno pryč jsou spekulace o záchranném snížení sazeb ze strany amerického Fedu. Největší ekonomika světa zůstává robustní, což potvrzuje i stav jednoho z námi pečlivě sledovaných trhů.

Stávající růstový model české ekonomiky se do značné míry vyčerpal a nastavení vektoru hospodářského rozvoje inovačním směrem se nepříjemně zadrhává. Že se potřebujeme přerodit z montovny na inovátora, je všem jasné. Růst produktivity postavený na inovacích je především spontánním procesem, a proto nemůže být státem násilně nadekretován či řízen. Stát musí přestat věřit vlastní neomylnosti, opustit vrchnostenský přístup a neházet spontánní iniciativě byrokratické klacky pod nohy, uvedl v rozhovoru pro Roklen24 bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.

Kurz dolaru navýšil ztráty. Krátce otestoval 1,1100 za euro, což jsou letošní nejslabší hodnoty. Ztráty americké měny žene očekávané snižování sazeb úrokových sazeb Fedu. Pokud Fed nedoručí holubičí výstup, který trh očekává, prostor pro korekci dolarových ztrát existuje.

Dlouhodobý investor by měl silné propady trhů vysedět. Pády trhů jsou pro zkušené. Ti, kdo si „jen“ spoří, by si měli zachovat chladnou hlavu. Co stálo za tržním výprodejem na přelomu července a srpna? Byla to jednorázová záležitost, nebo předzvěst něčeho mnohem horšího? A kdo by měl takových situací využít, a kdo naopak ne?

Otázka, kterou všichni řeší, a nikdy přesně nevyřeší, je, kolik prostředků je v jenovém carry zainvestováno. Banka pro mezinárodní platby pracuje s objemem jenových půjček a FX swapy. Carry trade vychází z úrokového diferenciálu, zároveň jde v podstatě o short volatility.

Objem uložených prostředků v reverzním repu u amerického Fedu včera klesl pod tři sta miliard dolarů. Likvidita se postupně rozprostírá do trhu s tím, jak její majitelé v současném tržním prostředí hledají s ohledem na hodnocení rizika nejvýhodnější uplatnění. Z toho, co se aktuálně děje na americkém trhu krátkodobého financování, soudíme, že se ho pondělní panika nikterak zásadně nedotkla.

Viceguvernér Bank of Japan Uchida dnes doručil komentář, po kterém kurz japonského jenu oslabil o více než procento. Trh jeho slova vnímá jako holubičí obrat, přitom není v rozporu s tím, co zaznělo na červencovém zasedání japonské centrální banky.

V jakém ekonomickém prostředí se nacházíme? Jde o prostředí, kde s nižší inflací dochází k růstu reálných úrokových sazeb, které následně působí na zpomalující ekonomickou aktivitu. Vše se děje za situace, kdy trhy od výkonů amerických společností očekávají dále rostoucí zisky. Rizikem je, že taková očekávání nebudou naplněna, což by trh reflektoval přehodnocením výhledu, včetně odpovídající úpravy pozic.

(Ne)výhoda současných trhů je, že se tržní nálada, dobrá i špatná, dokáže velmi rychle přesouvat z jednoho místa na druhé. Když v USA začaly s ohledem na výsledkové tržní zklamání padat technologické akcie, které s sebou stáhly celé indexy, přidaly se další země, včetně Japonska. V jeho případě navíc sehrály roli i další proměnné jako sazby či kurz.

Americká data zklamávají. Pohyby na výnosech naznačují rostoucí strach z tvrdého přistání.  Na trhu panuje rizikově averzní nálada. Množí se sázky na rychlý pokles amerických sazeb. Jak to vidíme my?

Japonské akcie padají. Agentura Bloomberg píše o největším propadu od roku 2020. Co stojí za takto silným výprodejem?

Česká národní banka na srpnovém zasedání zvolnila tempo snižování sazeb na čtvrt procentního bodu. Dnešní snížení úroků z 4,75 % na 4,5 % bylo jednomyslné. Mírnější úroková změna spolu s prognózou naznačující o něco vyšší trajektorii sazeb se projevila v posílení kurzu koruny.

Americký trh práce se postupně uvolňuje. Fed dnes úroky ponechá beze změny. Holubičí výstup ze zasedání měnového výnoru je rizikem slabšího dolaru a nižších amerických výnosů.