Jan Berka

Evropská centrální banka podesáté zvýšila úrokové sazby. Nutí ji k tomu inflace, která na měnověpolitickém horizontu zůstává nad cílem, nehledě na nad očekávání větší zpomalení ekonomického růstu. Dnešní zvýšení úroků bylo přitom pravděpodobně poslední v tomto cyklu. ECB teď bude řešit, jak dlouho zůstanou sazby na historicky nejvyšších úrovních.

Evropskou centrální banku dnes čeká živá debata o sazbách. Existují argumenty pro další zvýšení, ale i pro úrokovou stabilitu. Vyloučit nemůžeme ani debaty o dalších nástrojích. Očekáváme, že se většina Rady guvernérů vysloví pro navýšení sazeb, které by mohlo být poslední v aktuálním úrokovém cyklu. 

Dolar proti euru zpevnil na nejsilnější úrovně od začátku června. Americké měně nahrává kombinace faktorů, která stojí na nad očekávání lepší ekonomické kondici největší ekonomiky světa. Kurz již několikrát otestoval hranici 1,0700 za euro, kterou však nedokázal trvale prolomit. Nutno připomenout, že v případě obratu by dolar mohl zisky odevzdat. Tehdy by však rovněž záleženo na tom, jaký by na trhu panoval sentiment. 

O překvapení aktuálního týdne se ve středu postarala polská centrální banka. Tržní konsensus očekával snížení sazeb. Na to došlo, bylo však výrazně vyšší. Následná reakce oslabila nejen polský zlotý, ale i českou korunu. Malá část trhu teď dost možná spekuluje, zda by se obdobně nemohla zachovat i Česká národní banka. Jsme toho názoru, že polského scénáře se od bankovní rady ČNB nedočkáme. 

Američtí obchodníci se po prodlouženém víkendu z důvodu státního svátku vrací na trhy. Úterý tak bude dnem, kdy budeme sledovat pokračující dopady pátečních dat. Americký trh práce nasadil pozvolné uvolňování, sektor průmyslu je již deset měsíců v kontrakci. V Evropě se spekuluje o sazbách, byť trh v jejich další růst už příliš nevěří. Rada guvernérů by však podle nás mohla ještě překvapit.

Americký dluhopisový trh získal o něco pevnější půdu pod nohama. Silnější poptávka posunula výnosy níže oproti nedávným maximům, zejména u nejdelších splatností. Za vším stála data. Pohyb pravděpodobně přispěl i k vysqueezování části short pozic. Dolar oslabil nad hranici 1,0900 za euro.

Americké tržní sazby si prošly korekcí. Výnos klesl především na dlouhém konci...

Trh řeší napřimování americké výnosové křivky. Nejprve přes vyšší delší konec, poté s přispěním střední části navazující na výhled snížení sazeb Fedu s ohledem na dezinflaci. Zapomíná se však na možnost, kdy se křivka zploští díky růstu středních sazeb. Šlo by o situaci, kdy by Fed dál zvyšoval sazby.

Vyšší sazby Fedu? Rostoucí dlouhý konec americké výnosové křivky? Výnos desetiletého amerického dluhopisu nejvýše za posledních 15 let? Nevadí. Firmy jsou na prostředí vyšších úrokových sazeb evidentně mnohem méně citlivé, než tomu bylo kdysi. A i to je signál směrem k americké měnové politice. 

Jedním z hlavních tržních rizik je pokračující nárůst dluhopisových výnosů. Jejich dopad pocítily nejen akcie, ale i devizový trh prostřednictvím silnějšího dolaru. Dezinflace sice probíhá, výhledově však nižší sazby nečekejme. Udrží-li se nad očekávání lepší ekonomická kondice americké ekonomiky, vyšší delší tržní sazby jsou vysoce pravděpodobné. 

Současné úrovně amerických sazeb nastavovaných Fedem by mohly být vrcholem aktuálního úrokového cyklu. Prognóza sice ukazuje ještě jedno zvýšení sazeb o 25 bodů, trh však tomuto kroku přiřazuje nízkou pravděpodobnost. Jeho výhled potvrdila i inflační čísla za červenec. V jejich případě nevidíme nic, co by americkou centrální banku tlačilo k dalšímu zvýšení úroků. Byť nečekejme, že Powell a spol. výrazně upraví svou dosavadní rétoriku.

Český trh s firemními dluhopisy teprve dohání zbytek světa. Podniky více využívají financování prostřednictvím bankovního úvěru. Skrze banky se české firmy financují desetkrát více než skrze dluhopisy. Nutno podotknout, že si podniky nevybírají. Banky se ptají, firmy však nemají odpověď. Tehdy bankovní financování nezískají.

Na začátku týdne jsme na trzích pozorovali citelný pokles amerických reálných tržních sazeb. Včera se ten samý pohyb opakoval, tentokrát však v Evropě, konkrétně u německých výnosů. Potvrdilo se tak, že i na starém kontinentě se část trh obává vyšší inflace v dlouhodobém časovém rámci.

Americký dluhopisový trh upoutal v posledních dnech hodně pozornosti. Nejprve šlo o růst výnosů dlouhodobých splatností a volatilitu dlouhého konce výnosové křivky. Včera nás zaujal vývoj nominálních a reálných tržních sazeb ve srovnání s tržním výhledem inflace. Vypadá to, že se trhy začínají obávat dlouhodobě vyšší inflace.

Česká národní banka ukončila intervenční režim, prostřednictvím kterého bránila nadměrným výkyvům kurzu koruny. Kurz v návaznosti na to skokově oslabil o zhruba dvacet haléřů. Dle guvernéra ČNB Michla nelze brát tento krok jako signál k brzkému snížení sazeb. Rizika prognózy jsou proinflační, což znamená udržení strategie vyšší sazby po delší dobu.

Dnes byl zveřejněn velmi zajímavý proslov viceguvernéra Bank of Japan Uchidy. V něm zaznělo, jako již tradičně, že akomodativní měnová politika zůstává potřeba. Centrální banka stále spatřuje vyšší rizika předčasné úpravy dosavadního měnověpolitického trendu. Dosažení dlouhodobě udržitelné inflace na cíli nevidí, proto je zvýšení sazeb ze záporných hodnot daleko.

Americká ekonomika se během druhého čtvrtletí vyvíjela nad očekávání lépe. Březnová nervozita v bankovním sektoru ustala, aniž by měla výraznější dopady na chování bank. Ty pokračují v utahování podmínek poskytování úvěrů, což jde ruku v ruce s aktuální fází cyklu. Výhledově by tento trend měl pokračovat. Některá jeho rizika už ale byla realizována.

Červencové zasedání americké centrální banky nepřekvapilo. Pravidelní pozorovatelé byli už před tiskovou konferencí schopni odhadnout, o čem bude guvernér Fedu Powell hovořit. Sazby byly navýšeny, závislost na příchozích datech zůstává, další úrokový hike může přijít, nebo nemusí. Jisté je, že éra sazeb na nule skončila. Alespoň do doby, než vypukne další krize.

Červencové rozhodnutí Fedu nepřineslo žádné velké překvapení. Přece jen bylo ale možné narazit na jednu zajímavost týkající se budoucí podoby americké měnové politiky.

Americká centrální banka už nečeká recesi, ani mělkou. Další postup určí data. To jsou klíčové informace, které zazněly na dnešním zasedání Fedu. Sazby byly dle očekávání zvýšeny. Mohou růst dál, bude-li to potřeba. Z tržních pohybů však vidíme, že dnešní úrokový hike byl pravděpodobně poslední.