Jan Berka

Letošní symposium centrálních bankéřů v Jackson Hole se neslo ve znamení jestřábích komentářů potvrzujících pokračující boj s inflací. Guvernér Fedu Powell napravil své chyby a doručil jasné poselství stvrzující, že zvyšování sazeb rozhodně nekončí. Ve výsledku však nejvíce překvapila ECB, ve které sílí hlasy volající po ještě větší úpravě úroků, než jakou jsme viděli v červenci.

Americká inflace má svůj vrchol možná již za sebou. To však neznamená, že by centrální banka měla polevit v doposud prováděné politice. Takové by mělo být hlavní poselství, které by mělo zaznít od guvernéra Fedu Powella na letošním symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole.

Bitcoin prokázal svou hodnotu i funkci. Mezi kryptoaktivy nemá jako uchovatel hodnoty konkurenci. Investoři jej dnes drží na hardwarových peněženkách a vývoj trhu ignorují. Nezajímá je, kolik stojí na začátku pravděpodobně největší ekonomické krize v našich životech, ale kolik bude stát za deset nebo dvacet let.

Bitcoin označil za bublinu těsně před jeho pádem v roce 2017. Později...

Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová ve své nedávné prezentaci a rozhovoru pro agenturu Reuters představila pohled na dosavadní vývoj eura, tržních sazeb i inflačních očekávání. Co můžeme na základě současné situace čekat od zářijového zasedání ECB?

Dnešní zasedání turecké centrální banka přineslo překvapení. Zatímco trh očekával, že banka ponechá hlavní sazbu beze změny, skutečností bylo snížení o procentní bod. Stalo se tak v situaci, kdy turecká inflace dosahuje bezmála 80 %. Inflační cíl je přitom 5 %.

Zápis z červencového zasedání Fedu potvrdil potřebu pokračujícího zvyšování sazeb. Zároveň ale naznačil, že druhá polovina roku by se mohla nést v o něco mírnějším tempu úrokové normalizace než ta první.

O zpětných odkupech akcií slyšel každý. Jejich tempo sice v USA zpomaluje, objemově jsme však na historických rekordech. Zpětné odkupy může ale provádět například i ministerstvo financí u vlastních dluhopisů. Americké o této strategii dokonce již jednalo.

Bankovní rada České národní banky na srpnovém zasedání rozhodla ve prospěch stability sazeb. Jejich mírné zvýšení v příštích měsících nemůžeme zcela vyloučit. Nemělo by se však jednat o výraznou úpravu, jako tomu bylo v dřívějších krocích rady v předchozím složení. To je však podmíněno nenaplněním alternativního scénáře prognózy.

Americké dluhopisové trhy se překlopily z výhledu zvyšování sazeb do výhledu recese. Výsledkem je zploštění výnosové křivky, v některých případech dokonce inverze, u které se poptávka zaměřila především na delší splatnosti. Nemusí jít ale pouze o vliv změny „režimu“.

České firmy nemusely během pandemie propouštět díky vládní podpoře. Nyní před námi stojí problémy spojené s vysokou inflací a možnou recesí. Pozorujeme tlak na růst nominálních mezd, je to přirozené. Jde však o neudržitelný trend, firmy musí začít šetřit náklady.

Bankovní rada České národní banky tento čtvrtek poprvé zasedne na měnověpolitickém zasedání v obměněné sestavě pod vedením guvernéra Aleše Michla. Z dosavadních komentářů soudíme, že na zvýšení sazeb nedojde. A to i přesto, že „modelově“ bude radě doporučena další výrazná úprava k vyšším hodnotám. 

Americká centrální banka tento týden doručila zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Šlo o teprve třetí úpravu o této velikosti v celé historii Fedu. Další úpravy budou přitom následovat. Jak se k výhledu amerických sazeb a ekonomiky staví různé druhy aktiv? A který trh má podle nás pravdu?

Jerome Powell nepatří mezi nejlepší rétory. Pokud byste ho srovnali například s bývalým guvernérem ECB Draghim, uvidíte propastný rozdíl. A potvrdilo se to i na tiskové konferenci po červencovém zasedání měnového výboru. Byli jsme svědky něčeho, co můžeme nazvat dvě fáze šéfa Fedu Powella.

Americká centrální banka dnes rozhodne o sazbách. Vedle toho poskytne doprovodný komentář...

V rámci interních debat jsme se s kolegou Dušanem Vaškovicem dostali ke srovnání současné situace s tou ze závěru devadesátých let. Krize z roku 1997 podle něj nebyla ani tak měnovou krizí jako úrokovou. Úroky tehdy zafungovaly jako zbraně hromadného ničení. Jistá podobnost s dneškem tu přece je. Příliš mnoho peněz v ekonomice.

Koruna proti euru zpevnila. Dokonce krátce na hodnoty naposledy dosažené před ruským napadením Ukrajiny. Otázkou je, zda za posílením stojí ekonomické fundamenty, nebo jde o „umělý“ pohyb. Předpokládáme, že lví podíl nese druhá varianta. Obměněná bankovní rada šlápla na intervenční plyn. Dost možná i proto, aby měla prostor pro srpnovou stabilitu sazeb.

Evropská centrální banka poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby. Trhy překvapila úpravou o půl procentního bodu. Na červnovém zasedání přitom avizovala navýšení o 25 bodů. Spolu s úpravou sazeb schválila nový nástroj proti fragmentaci finančních trhů.

Agentura Reuters dnes citovala neoficiální zdroje z ECB, podle kterých bude Rada guvernérů na čtvrtečním zasedání debatovat o zvýšení sazeb o 25, nebo 50 bodů. Z reakce trhů je patrné překvapení. Euro sílí, tržní sazby rostou.

Základním nástrojem, který americká centrální banka používá ke snížení inflace a udržení ukotvených inflačních očekávání, jsou úrokové sazby. Vedle toho minulý měsíc zahájila program kvantitativního utahování, který má přispět k utažení podmínek financování, a tedy i ke zkrocení tempa růstu cen. Jaké bude mít dopady? A lze je přesněji kvantifikovat?