Jan Berka

Kurz eura proti dolaru je nejsilnější od dubna 2022. K posílení v rámci posledních týdnů přispěla na eurové straně pozitivní ekonomická překvapení spojená s příchozími evropskými daty, a především s absencí vyhrocení energetické krize. Pomohl rovněž výhled jestřábí ECB. Na dolarové straně pak sehrál roli tržní výhled klesajících amerických sazeb. Fedu navzdory.

Americká centrální banka snížila tempo zvyšování sazeb. Na prvním letošním zasedání navýšila úroky o 25 bodů. Zároveň upozornila, že situace si vyžaduje posun do ještě více restriktivních úrovní. Aniž by guvernér Powell doručil holubičí vyjádření, trh slyšel především na pozitivní, avšak k obratu stále nedostačující komentáře k inflaci.

Bank of Japan potřebuje více času na analýzu dopadů prosincového rozšíření tolerančního pásma cílení výnosové křivky. Jejím cílem je zabránit růstu výnosů podél výnosové křivky a zároveň zachovat funkčnost dluhopisového trhu. Takové je hlavní poselství dnes zveřejněného souhrnu z lednového zasedání.

Kurz koruny dnes krátce zpevnil pod hranici 23,80 za euro, a byl...

Jaký je aktuální postoj Fedu s ohledem na kondici americké ekonomiky a výhled sazeb? Vybrali jsme nedávné vyjádření jednoho z představitelů americké centrální banky, které podle nás velmi dobře popisuje vše zásadní.

Mezinárodní měnový fond opět uvedl, že by Česká národní banka měla zvýšit sazby. Odezvu na doporučení nečekáme. Zatímco se ČNB drží rétoriky vyšších sazeb po delší dobu, ECB byla nucena napravovat škody po anonymech.

Meziroční tempo růstu japonských cen v prosinci dále vzrostlo, a to na nejvyšší hodnoty za více než čtyřicet let. Při detailním pohledu však zjistíme, že Bank of Japan nemá moc důvodů k tomu, aby proti rekordní inflaci okamžitě zasáhla. 

Česká měnová politika z druhé poloviny roku 2021 a z první poloviny 2022 zabrala. Musíme být tehdejší bankovní radě neskonale vděčni. A měla by jí být vděčná i bankovní rada stávající a nepřisvojovat si zásluhu o to, že se inflace snad konečně vydá setrvaleji na cestu dolů, řekl pro Roklen24 hlavní ekonom společnosti Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.

Jak dlouho ještě poběží kvantitativní utahování? Fed při jeho spuštění v červnu 2022 odhadoval něco málo přes dva roky, to je však nutné brát s rezervou. Do fungování tohoto programu vstupuje hodně proměnných a jednou z nich je i úroveň bankovních rezerv. Kam až mohou klesnout, aby to pro banky neznamenalo problém?

Ministryně financí Janet Yellenová v pátek uvedla, že Spojené státy mohou dosáhnout dluhového stropu už ve čtvrtek. V tu chvíli musí ministerstvo financí přijmout opatření řízení likvidity, aby tak předešlo neschopnosti splácet. Té by podle Yellenové mohlo být dosaženo už na začátku června, pokud do té doby nedojde k dohodě o zvýšení dluhového stropu. Jak se tato situace projeví na trzích? 

Japonská centrální banka je nucena čím dál intenzivněji zasahovat na dluhopisovém trhu. Kurz jenu postupně sílí, jeho futures jsou na nejvyšších hodnotách od května, a implikují sázky na další posílení. Spekuluje se, že Bank of Japan bude muset opět upravit svou politiku. Rizikem jsou vyšší swapové sazby i další posílení japonské měny.

Říká se: „Don't fight the Fed.“ A platí to i jinde. Například korunový trh se touto radou řídí naprosto ukázkově. V některých případech může být ale prostředí hodně svádějící. Jako třeba teď u Bank of Japan.

Dluhopisový trh se inflace nebojí. Vyplývá to nejen z jeho vývoje z posledních dní, ale především z posledních dvou amerických dluhopisových aukcí. Silná poptávka potvrdila, že z pohledu bondového investora je inflace mnohem menší problém. Do popředí se naopak dostává makroekonomický výhled s vyšším rizikem snížení sazeb.

Cílování průměrné inflace je něco mezi cílováním inflace a cenové hladiny. Pokud mu lidé rozumí, mohou upravovat svá inflační očekávání, čímž pomáhají centrální bance. Má to však předpoklad silné racionality. Lidé však mnohdy vůbec nerozumí, co vlastně centrální banka dělá, řekl v rozhovoru pro Roklen24 ekonom František Mašek.

V pondělí bylo na trzích opět život. Pojďme si shrnout to nejzásadnější, s čím vstupujeme do dalšího obchodního dne, jehož hlavní událostí bude symposium centrálních bankéřů.

Míří americká ekonomika do recese? Náznaky jsou čím dál častější. Nevycházíme přitom z inverzní výnosové křivky nebo z výhledu některý institucí, ale z posledních dat. Výkon největší ekonomiky světa byl ve druhé polovině loňského roku nad očekávání lepší, letos bude mít nástup zpomalující ekonomická aktivita. Velkým otazníkem je, o jak velké zpomalení půjde. 

Jak si vede americká ekonomika? Jak moc je potřeba zvýšit sazby, aby se inflace vrátila na svůj cíl? To jsou otázky, které si položil jeden z největších jestřábů z Fedu. 

Začalo to ve Spojených státech, dnes to samé vidíme v Evropě. Trhy si nasadily růžové inflační brýle. I přesto, že celková inflace klesá, jádrová se k poklesu zatím nemá. A to platí na obou stranách Atlantiku. O to horší by mohlo být probuzení, jakmile nedojde na všechny spekulace o tom, která centrální banka už letos sníží úrokové sazby.

Jak jsme psali v dnešním ranním reportu, zájem o korunu neoslabuje. Naopak. Kurz se během dnešního dne dostal pod hranici 24,00 za euro, a je tak nejsilnější za posledních více než deset let. Zpevnily i ostatní měny regionu.

Japonsko bylo na konci minulého roku jednou z nejvíce skloňovaných zemí napříč finančními médii. Postaralo se o to překvapení od Bank of Japan, která bez jakékoliv předchozí komunikace rozšířila pásmo cílení výnosové křivky. V okamžiku se rozjely spekulace o dalších úpravách vedoucích k méně akomodativní měnové politice. Nejvíce se projevily na dluhopisovém trhu a na kurzu jenu.