V posledních týdnech se ve veřejném prostoru objevilo hned několik návrhů vládní pomoci. Některé z nich mají podporu vládních či opozičních politiků, jiné zase mezi ekonomy. Která vládní pomoc je nejlepší? A jak jednotlivé nápady vůbec hodnotit?  

Srpnová inflace v USA sice klesla druhý měsíc v řadě, trhy ale čekaly významnější...

Cenový strop jako velmi drahé opatření s prostorem pro podvody a ztrátu motivace šetřit. Navíc není protiinflační.

Jedním z aktuálně nejvíce probíraných témat dnešního světa je oblast energetiky. I proto je ideální čas na čtvrtý ročník konference Share Your Energy, kde vystoupí energetičtí odborníci z více než deseti evropských zemí. Ti se podělí o své znalosti, které nám pomohou podniknout akční kroky k lepší energetické bezpečnosti.

Česká meziroční míra inflace po více než roce klesla. Domácí ceny v srpnu oproti tomu loňskému rostly o 17,2 %, po čtrnácti měsících jsme se však dočkali nižší hodnoty než v předchozím měsíci. Efekt vyšší srovnávací základny hrál roli už v srpnu, v příštích měsících bude dále nabírat na důležitosti.

Akcie prodejců zboží občasné spotřeby patřily od velké recese k jasným vítězům. Růst úrokových sazeb a prudké zvýšení nákladů na energie však znamená horší dostupnost úvěrů a omezení volných spotřebních výdajů. V zimním období se tato dynamika v Evropě ještě zhorší a někteří prodejci finančních instrumentů už začínají snižovat cílové ceny akcií nejrůznějších prodejců zboží volné spotřeby.

Je půvabné, kolik otázek vyvolává používání slov „normalizace měnové politiky“. Třeba ohledně toho, jak popsat měnovou politiku ECB v uplynulé dekádě, kdy se v souvislosti s novými nástroji mluvilo o novém normálu.

Aktuální týden se ponese ve znamení inflace. Srpnové tempo růstu cen bude zveřejněno v české, americké a britské ekonomice. V německé a v eurozóně nás pak čeká revize již zveřejněného srpnového odhadu. Na základě tržních konsensů nečekáme, že by reportovaná čísla měla výrazně ovlivnit současný tržní výhled domácích, amerických i evropských sazeb. Pozitivní inflační překvapení však nemůžeme zcela vyloučit.

Prognostici po celém světě často slýchávají kritiku, že některé události nedokázali předpovědět a že jejich prognózy se nenaplňují. Je v přirozenosti lidské povahy vnímat negativní události daleko silněji, než ty pozitivní, a ve vzájemném kontextu: míru si všimneme, až když je válka.

Rada Evropské centrální banky rozhodla jednomyslně o zvýšení všech tří klíčových úrokových sazeb o 75 bazických bodů. Dle slov prezidentky Lagardeové proběhla na zasedání diskuse, kde bylo možné slyšet řadu různých názorů a argumentů. Došlo také na detailní diskusi ohledně nových dat o inflaci, růstu ekonomiky a materiálů připravených analytickými týmy ECB.

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. V rámci strategie frontloadování sazeb přislíbila, že další úpravy budou následovat. V aktualizované prognóze došlo na revizi výhledu inflace směrem vzhůru. Nad cílem zůstane až do roku 2024. Ohledně ekonomického růstu banka očekává stagnaci evropské ekonomiky na konci letošního a začátkem příštího roku.

Ceny energií nedávno hledaly svůj Mount Everest. V Německu i Francii včetně ČR se dostaly až na 1000 eur (cca 25 tisíc korun) za 1 megawatthodinu elektřiny, aby po signálech z centrály EU i vlád dotčených států, že s nimi už konečně hodlají něco dělat, zamířily dolů. Vyhráno ale rozhodně není, jedna věc jsou veřejné proklamace politiků a druhou pak reálná skutečnost.

Dnes se všechna pozornost bude ubírat směrem k zasedání ECB. Dočkáme se zvýšení o 50, nebo 75 bazických bodů? Na tom se nemohou shodnout analytici ani finanční trhy. Překvapení jedním či druhým směrem tak pravděpodobně přinese zvýšenou volatilitu hlavního měnového páru. Doprovodný komentář a aktualizovaná prognóza budou pro budoucí vývoj eura neméně důležité.

Do Thu Trang patří k výrazným postavám vietnamské komunity v Česku. Veřejný zájem si získala například blogem Asijatka nebo zařazením do žebříčku Forbes 30 pod 30. V podcastu Disraptors s Kate Syslovou se věnuje především své aktuální roli „tech community manager“ ve skupině Heureka.

Složil, jeho slovy, „dream team“ a založil Českou Insurtech Asociaci s cílem...

Japonský jen pokračuje ve strmém propadu a vůči dolaru se posouvá nad důležitou rezistenci. Včerejší oslabení o více než dvě procenta poslalo jen nad hranici 144,00 USDJPY. Rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a akomodativní měnová politika Bank of Japan podporují další oslabení měny vycházejícího slunce.

Na konci loňského roku došlo k poklesu reálných úrokových sazeb do záporných hodnot. To je prostředí, které podporuje cenu zlata. Zlato bylo v minulosti vyhlašováno jako "bezpečný přístavu" a "zajištění" proti inflaci. Vlastnictví společností těžících zlato poskytuje expozici vůči rostoucí ceně zlata, ale také nabízí potenciál zhodnocení kapitálu a dividend. Jak je na tom zlato nyní, když se situace obrátila?

Dluhopisy si najdou cestu do portfolií i té nejmladší generace investorů. Bude to ale zdlouhavý přeučující proces, na jehož konci se zoufalý mileniál snaží na ruinách akciových trhů nalézt svůj ztracený majetek.

Evropská centrální banka na zářijovém zasedání doručí další nemalé zvýšení sazeb. Čtvrteční setkání Rady guvernérů ECB by mohlo přinést ještě výraznější úpravu úroků než to červencové. Základní argumentace banky bude postavená na aktualizované prognóze naznačující zhoršení růstu, a především výraznější proinflační tlaky ohrožující střednědobé dosažení cenové stability, včetně inflačních očekávání.

Ministři financí skupiny G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené státy a Velká Británie) se dohodli na zastropování cen ruské ropy a ropných produktů. Ropa bude zastropována od 5. prosince, ropné produkty pak od 5. února 2023.