Česká meziroční míra inflace po více než roce klesla. Domácí ceny v srpnu oproti tomu loňskému rostly o 17,2 %, po čtrnácti měsících jsme se však dočkali nižší hodnoty než v předchozím měsíci. Efekt vyšší srovnávací základny hrál roli už v srpnu, v příštích měsících bude dále nabírat na důležitosti.

Aktuální týden se ponese ve znamení inflace. Srpnové tempo růstu cen bude zveřejněno v české, americké a britské ekonomice. V německé a v eurozóně nás pak čeká revize již zveřejněného srpnového odhadu. Na základě tržních konsensů nečekáme, že by reportovaná čísla měla výrazně ovlivnit současný tržní výhled domácích, amerických i evropských sazeb. Pozitivní inflační překvapení však nemůžeme zcela vyloučit.

Rada Evropské centrální banky rozhodla jednomyslně o zvýšení všech tří klíčových úrokových sazeb o 75 bazických bodů. Dle slov prezidentky Lagardeové proběhla na zasedání diskuse, kde bylo možné slyšet řadu různých názorů a argumentů. Došlo také na detailní diskusi ohledně nových dat o inflaci, růstu ekonomiky a materiálů připravených analytickými týmy ECB.

Dnes se všechna pozornost bude ubírat směrem k zasedání ECB. Dočkáme se zvýšení o 50, nebo 75 bazických bodů? Na tom se nemohou shodnout analytici ani finanční trhy. Překvapení jedním či druhým směrem tak pravděpodobně přinese zvýšenou volatilitu hlavního měnového páru. Doprovodný komentář a aktualizovaná prognóza budou pro budoucí vývoj eura neméně důležité.

Japonský jen pokračuje ve strmém propadu a vůči dolaru se posouvá nad důležitou rezistenci. Včerejší oslabení o více než dvě procenta poslalo jen nad hranici 144,00 USDJPY. Rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a akomodativní měnová politika Bank of Japan podporují další oslabení měny vycházejícího slunce.

Evropská centrální banka na zářijovém zasedání doručí další nemalé zvýšení sazeb. Čtvrteční setkání Rady guvernérů ECB by mohlo přinést ještě výraznější úpravu úroků než to červencové. Základní argumentace banky bude postavená na aktualizované prognóze naznačující zhoršení růstu, a především výraznější proinflační tlaky ohrožující střednědobé dosažení cenové stability, včetně inflačních očekávání.

Srpnová data z amerického trhu práce ukázala jisté uvolnění. I přesto očekáváme, že Fed v září navýší sazby opět o 75 bodů. Dolar zpevnil na nejsilnější hodnoty za posledních dvacet let. Pomohlo mu i Rusko.

Efekt překvapení ze strany ECB u eura postupně vyprchává. Silný dolar opět přebírá otěže a spolu s eurem tlačí na dvoudekádní minima i japonský jen. Koruna je „caught between a rock and a hard place“.

Inflace v eurozóně dle předběžného srpnového odhadu dosáhla 9,1 % meziročně. Výsledek byl nad očekávání trhu. Obchodníci proto očekávají silnější reakci ze strany ECB v podobně navýšení sazeb o 75 bodů na zářijovém zasedání.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí tohoto roku rostla. Včera zveřejněné finální výsledky potvrdily ještě vyšší růst než předchozí odhady. Jedná se sice již o minulost a budoucí vyhlídky jsou velmi temné, i tak ale korunu data potěšila a pomohla jí na silnější úrovně.

Evropská centrální banka by na svém příštím zasedání 8. září měla minimálně zvážit razantní navýšení úrokových sazeb. Člen bankovní rady Martins Kazaks hovoří o potřebě navýšení minimálně o 50 bazických bodů. Z pohledu vývoje inflace v eurozóně by byl obhajitelný i násobně vysoký hike.

Letošní symposium centrálních bankéřů v Jackson Hole se neslo ve znamení jestřábích komentářů potvrzujících pokračující boj s inflací. Guvernér Fedu Powell napravil své chyby a doručil jasné poselství stvrzující, že zvyšování sazeb rozhodně nekončí. Ve výsledku však nejvíce překvapila ECB, ve které sílí hlasy volající po ještě větší úpravě úroků, než jakou jsme viděli v červenci.

Americká inflace má svůj vrchol možná již za sebou. To však neznamená, že by centrální banka měla polevit v doposud prováděné politice. Takové by mělo být hlavní poselství, které by mělo zaznít od guvernéra Fedu Powella na letošním symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole.

Turbulentní obchodování posledních dnů si včera dalo pauzu, což přineslo úlevu rizikovým aktivům. Měny regionu korigovaly předchozí ztráty, mírně rostly i akcie, euro se vůči dolaru pohybovalo do strany. Žádná důležitá data dění na trzích neovlivnila.

Energetická krize v Evropě se prohlubuje, akcie padají, americké výnosy rostou, riziková averze také roste, měny regionu oslabují, ekonomický kalendář nepřináší žádné dobré zprávy. Co tento smrtící koktejl znamená? Silný dolar. A první den za dvacet let, kdy se hlavní měnový pár prakticky během celého dne obchodoval pod hranici parity.

Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová ve své nedávné prezentaci a rozhovoru pro agenturu Reuters představila pohled na dosavadní vývoj eura, tržních sazeb i inflačních očekávání. Co můžeme na základě současné situace čekat od zářijového zasedání ECB?

Pět ze sedmi radních preferuje delší období stability sazeb za účelem boje proti inflaci. Neaktivita ČNB povede k dalšímu oduktovení inflačních očekávání, což může vést k mzdově-inflační spirále, které se bojí. Kurz koruny je velmi silně závislý na míře a době trvání devizových intervencí ČNB. Výhledově může být problémem ztenčování rezerv.

Region střední a východní Evropy prožívá těžký týden. Koruna od pondělí odepsala více než procento a pohybuje se nad 24,60 EURCZK. Zlotý odepsal zhruba procento a půl. Nejhůře je na tom ale forint, který od pondělí vůči euru ztrácí téměř čtyři procenta. Oslabující koruna tak ve světle celého regionu vzdoruje výprodejům nejlépe. Zda ji k tomu pomáhá ČNB, nelze vyloučit.

Zápis z červencového zasedání Fedu potvrdil potřebu pokračujícího zvyšování sazeb. Zároveň ale naznačil, že druhá polovina roku by se mohla nést v o něco mírnějším tempu úrokové normalizace než ta první.

O zpětných odkupech akcií slyšel každý. Jejich tempo sice v USA zpomaluje, objemově jsme však na historických rekordech. Zpětné odkupy může ale provádět například i ministerstvo financí u vlastních dluhopisů. Americké o této strategii dokonce již jednalo.