Již tradičně bude dnes XTB vysílat živý komentář ke zveřejnění americké inflace za minulý měsíc. V poslední době jsme pozorovali zpomalování indexu CPI z předešlých maxim, a to především díky klesajícím cenám energie a pohonných hmot. Jak dopadnou prosincová čísla? A jakou čekat reakci trhů?

Jak si vede americká ekonomika? Jak moc je potřeba zvýšit sazby, aby se inflace vrátila na svůj cíl? To jsou otázky, které si položil jeden z největších jestřábů z Fedu. 

Hyperinflace je jiná liga. Je důsledkem politického a institucionálního selhání, které obvykle nastává pouze po extrémních politických nepokojích nebo v krachujících či mezinárodně izolovaných státech. Současná inflační epizoda ve vyspělých ekonomikách proto neukazuje na potenciální riziko nekontrolovatelného růstu cen.

Rok 2023 přinese podnikatelům tři hlavní změny v účetnictví. Změní se limit obratu pro povinnost registrace k DPH, nový rok zamíchá i paušální daní, jež bude nově rozdělena do tří pásem, a finanční správy začnou sbírat údaje o prodejcích na elektronických platformách. 

Sazby České národní banky by měly zůstat po většinu příštího roku stabilní na současných sedmi procentech. Tato prognóza má však svá rizika, přičemž aktuálně nás zajímají především ta proinflační. A jedním z nich je riziko odukotvení inflačních očekávání.

Se změnou klimatu, ztrátou biologické rozmanitosti a ostatními faktory negativně dopadajícími na životní prostředí souvisí přechod k udržitelné ekonomice. Tento přechod vyžaduje masivní investice a bude mít v čase sílící vliv na činnost a stabilitu finančních institucí.

Fed se ve své nedávné studii zaměřil na otázku dopadů utažení měnové politiky na zahraniční ekonomiky. Tzv. spillover efekt vysvětluje a dokazuje na základě tří kanálů a dvou modelů. Jaký je výsledek?

Ceny energií – zejména plynu a elektřiny – dosahují dříve zcela nemyslitelných úrovní a výrazně dopadají na hospodaření domácností, firem i státu. Tento článek se zabývá finanční kondicí podniků i živnostníků a intenzitou, se kterou tyto sektory promítají rychlý růst svých výrobních nákladů do konečných cen.

Česká národní banka na letošním posledním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny....

Tento článek se zaměřuje na dopady nárůstu úrokových sazeb do bilancí domácností a podniků prostřednictvím změny jejich úrokových nákladů a výnosů.

Během včerejšího dne jsme psali o tom, že japonská centrální banka by mohla v roce 2023 doručit úpravu měnové politiky. Bank of Japan se však evidentně rozhodla doručit vánoční překvapení, když onu, sice malou, ale velmi důležitou, úpravu provedla jen pár hodin po našem textu. Vánoční klid na trzích se tak o nějakou dobu posouvá.

Doba, kdy se šéfka ECB Christine Lagardeová popsala jako „moudrá sova“, je pryč. Na dnešním zasedání jsme byli svědky velmi silného jestřábího tónu, který překopal dosavadní tržní výhled evropských sazeb směrem vzhůru.

Americká centrální banka zvýšila sazby dle očekávání o půl procentního bodu. V rámci aktualizované prognózy posunula odhadovaný vrchol úroků v cyklu nad hranici pěti procent. Zároveň otevřela prostor pro potenciální debatu o ještě pomalejším tempu úprav sazeb na příštích zasedáních.

Prezident republiky Miloš Zeman dnes jmenoval dva nové členy bankovní rady České národní banky. Funkce se od 13. února 2023 ujmou Jan Kubíček a Jan Procházka. Prezident současně jmenoval stávajícího člena bankovní rady Jana Fraita viceguvernérem.

Americké trhy s velkou pravděpodobností čekají bouřlivé momenty, a to především kvůli dvěma zásadním událostem.

Dne 28. listopadu 2022 Rada Evropské unie definitivně schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (směrnice CSRD). Tato směrnice mění směrnici o nefinančním reportingu z roku 2014 (směrnice NFRD) a zavádí jednotné a konkrétní EU standardy pro nefinanční reporting a rozšiřuje okruh osob, kterých se požadavky týkají.

Společnost Saxo Bank vydala svou pravidelnou publikaci 10 šokujících předpovědí na rok 2023. Tyto predikce se zaměřují na řadu nepravděpodobných, ale zároveň podceňovaných událostí, které mají potenciál pořádně rozvířit nejen finanční trhy, ale i politickou a populární kulturu.  

Centrální banky v rámci péče o cenovou stabilitu reagují především na vzedmutí poptávkových tlaků. Nemohou však rezignovat ani na boj s druhotnými dopady nákladových tlaků, a to zejména tehdy, pokud by byla ohrožena ukotvenost dlouhodobých inflačních očekávání.

Jaké budou dlouhodobé dopady vysokých cen energií? A kdo na nich nakonec vydělá?

Česká koruna je dlouhodobě nejstabilnější měnou regionu. Za to vděčíme celé řadě důvodů, a to od dlouhodobě solidního fungování české ekonomiky, relativně nízkého zadlužení až po vysokou kredibilitu měnové politiky ČNB.