Centrální banky při plnění svého hlavního mandátu mohou v reakci na ekonomický vývoj dojít k názoru, že využitelnost jejich základního nástroje již byla vyčerpána. I v takovéto situaci nemohou na svůj mandát rezignovat a stále mají možnost využít další méně obvyklé nástroje.

Evropská centrální banka výrazně revidovala výhled inflace směrem vzhůru. Ve třetím čtvrtletí očekává ukončení nákupů aktiv, pokud výhled inflace neoslabí. Sazby by mohly vzrůst nějakou dobu poté. Bylo potvrzeno, že inflační rizika jsou značná, zejména směrem nahoru v krátkém období. ECB je připravena učinit vše potřebné k dosažení cenové stability a udržení finanční stability.

Počátkem letošního roku došlo k prudkému zvýšení inflace, a to téměř na 10 %. Vzhledem k nebývale vysoké míře nejistoty spojené s letošním lednovým přeceněním lze říci, že uvedená akcelerace inflace zhruba odpovídala očekávání ČNB i trhu. Pro měnovou politiku je přitom neméně důležité porozumět struktuře růstu spotřebitelských cen a vlivu faktorů, které k tomuto vývoji vedly.

Jaké jsou potenciální trvalé ekonomické, finanční a tržní dopady konfliktu na Ukrajině? A jaké jsou důsledky pro trhy a portfolia dluhopisů rozvíjejících se trhů, případně co nedávný vývoj znamená pro globální ekonomiku a trhy s pevným výnosem?

Jaké jsou hospodářské a tržní důsledky války? Společnost Invesco vyčíslila dopady ruské invaze na Ukrajinu.

Jaké dopady bude mít ukrajinská krize na evropskou ekonomiku? To je jedna ze zásadních otázek, na kterou se jako první pokusila odpovědět Evropská centrální banka. První odhady pracují s pomalejším růstem a významně vyšší inflací v letošním roce. Jaké to bude mít dopady na měnovou politiku, můžeme zatím jen spekulovat.

Ruská centrální banka zachraňuje rubl. Ruská měna v pondělí ráno oslabila o více než třicet procent. Opatření Západu přitom možnosti ruské měnové autority značně ztěžují.

Tento článek poskytuje bližší pohled na trojí význam tzv. evropského plánu na podporu oživení (NGEU), a to jako největšího fiskálního transferu v dějinách EU, jako novinky na evropských finančních trzích a jako nástroje pro transformaci evropské ekonomiky.

Pro centrální banku je důležité určit, jak se současný dramatický růst cen energií projeví ve spotřebitelské poptávce. Její obnova by mohla být poměrně křehká při opětovně zhoršené epidemické situaci, kolísajícím spotřebitelském sentimentu i nejistému výhledu finanční situace domácností.

Meziroční inflace dosáhla v lednu 9,9 %. V únoru očekáváme pokoření hranice meziročního růstu cen na úrovni deseti procent, přičemž na růst cen tlačí ceny energií, které mohou vlivem hrozícího konfliktu na Ukrajině dále zvyšovat. Koruna na naměřené hodnoty lednové inflace téměř nereaguje.

Ceny zemního plynu téměř na celém světě dosáhly v prosinci 2021 nového maxima, k čemuž přispěla řada faktorů.

Současnou mimořádně vysokou a stále rostoucí inflaci lze charakterizovat pomocí dvou fenoménů. Prvním z nich je intenzita růstu spotřebitelských cen, druhým pak jeho plošnost neboli rozšířenost zdražování napříč položkami spotřebního koše.

Česká národní banka na svém letošním prvním měnověpolitickém zasedání zvýšila hlavní úrokovou...

Evropská centrální banka na únorovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky představené v prosinci. Rada guvernérů je dle guvernérky Lagardeové znepokojena vysokou inflací. Hlubší analýzu ale představí až v březnu.

Vzhledem k inflaci nad úrovní 2 % a silnému trhu práce bude vhodné, aby americké úrokové sazby brzy vzrostly. Jakmile se tak stane, přiblížíme se zároveň k začátku procesu snižování bilance, tzv. kvantitativnímu utahování. Takové je poselství vyplývající z prvního letošního zasedání měnového výboru Fedu.

Odpoutání meziroční spotřebitelské inflace od 3% horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle...

Čínská centrální banka pokračuje v akomodaci měnové politiky. Poté, co na začátku týdne snížila týdenní repo sazbu a roční úvěrovou facilitu obě shodně o 10 bazických bodů, přišly na řadu hlavní úvěrové sazby sloužící jako referenční pro úvěry. Roční byla snížena o 10 bazických bodů z 3,8 % na 3,7 %, pětiletá pak o pět bodů z 4,65 % na 4,6 %.

Inflační očekávání domácností, firem a finančních trhů podstatným způsobem ovlivňují jejich chování a rozhodování a tím i celkový ekonomický vývoj a výslednou skutečnou míru inflace. Do značné míry přitom mohou být očekávání sebenaplňující. Proto je pro centrální banky důležité inflační očekávání monitorovat a zároveň je svou činností a komunikací žádoucím způsobem formovat.

„Nejde nám jen o návrat inflace do blízkosti 2% cíle, ale také o to, aby se v hlavách lidí neusídlila představa, že tu s námi tato zvýšená inflace bude navěky,“ komentuje guvernér Jiří Rusnok aktuální inflační epizodu a související reakci České národní banky v podobě zvyšování základních úrokových sazeb.

Rok 2021 přinesl oživení, ve které mnozí doufali. Firmy se znovu otevřely, dojíždějící se vrátili ke svým pracovním stolům a ti nejodvážnější z nás dokonce vyrazili na dovolenou. Situaci však nelze označit za "návrat k normálu" vzhledem k raketově rostoucím cenám energií, vysoké úrovni zadlužení a růstu, který se již nachází za vrcholem.