Jak se zrušení superhrubé mzdy projeví na hypotečním trhu? Toto jsou odpovědi na nejzásadnější otázky.

Proč setrvale klesají úrokové sazby? Kde je jejich dno? A jaký to má dopad na zadlužení firem/států?

Dopady pandemie neohrožují jen firmy zavedené, ale především mladé firmy, které v době bezprostředně před pandemií zažívaly své začátky a první období růstu.

Jak to zařídit, aby se na investicích mohli častěji podílet i ti, kteří mohou poskytnout jen menší částky?

Dokud nebude judikatura a nebudeme vědět, jak se zachovají finanční úřady, bude stravovací paušál pro zaměstnavatele riskantním experimentem.

Investiční teze našeho fondu se u společností, jako je Alphabet a IAC/InterActiveCorp, částečně opírá o koncepty opcionality a S-křivek. Oba tyto koncepty bývají investory často z krátkodobého hlediska přeceňovány, ale z dlouhodobého podceňovány.

Kvůli covidu došlo v roce 2020 k poklesu celosvětové ekonomiky. Postiženy byly přitom všechny globálně důležité ekonomiky, recesi se nevyhnula žádná z nich.

Během druhé světové války se zcela logicky dostal americký státní dluh do rekordní výše. To se dalo čekat. Zajímavé ale je, jak se s nahromaděným dluhem Amerika v následujících letech vypořádala.

V malém českém investorském rybníčku, kde bychom ideálně měli počítat andělské investory v tisících, ale máme jich sotva desítky, byly bezprostřední dopady covidu-19 celkem snadno pozorovatelné.

Po tvrdé kritice oznámila francouzská vláda, že hodlá proces očkování urychlit. Není však příliš pravděpodobné, že by dokázala do června splnit svůj cíl, kterým je naočkovat zhruba 23-25 milionů lidí.

Pandemie COVID a její dopad na nezaměstnanost…Toto téma rezonuje v politických i ekonomických debatách již od první chvíle, kdy se potvrdilo, že COVID-19 není jen nějaká sezónní virózka.

České spotřebitele energií, tedy všechny obyvatele ČR, stíhá jedna špatná zpráva za druhou.

Když se řekne inflace, většina lidí to pro sebe zřejmě chápe jako „ceny rostou“. V zásadě je to pravda, jde však o ekonomický pojem a v ekonomii málo co bývá jednoznačné a srozumitelné.

I přes zhoršení koronavirové situace v celé střední a východní Evropě a příslušná omezení bude výkon tohoto regionu v roce 2020 a v následném období zotavení lepší než výkon EU.

Tato krize je neuvěřitelně netypická, a to nejen kvůli specifické povaze pandemie Covid-19, ale také vzhledem k okamžité a robustní reakci tvůrců fiskální a monetární politiky po celém světě.

Proč naše země dlouhodobě v oblasti technologického startupového světa zaostává?

Začneme od toho, energetická transformace není cílem. Je prostředkem, který má obnovit rovnováhu mezi naším současným životním stylem a přírodními zákony.

Každý způsob výběru akcií s sebou přináší riziko chyb. Tomu se nevyhnou ani investiční legendy.

Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá až k 300 bilionům dolarů. Za normálních okolností by takto prudký růst dluhu na finančních trzích vedl ke značnému zvýšení nervozity a k silnému růstu úrokových sazeb jako důsledek stahování peněz z trhu a růstu rizika.

Když se zpětně podíváme na titulky finančních periodik z globální pandemie roku 2020, je zřejmé, že během jednoho z nejchaotičtějších období nedávné historie na akciových trzích došlo k očividnému vzestupu drobných obchodníků.