Ohlédnutí za rokem 2022 bude pro mne tentokrát méně radostné, než bych sobě, svým kolegům a svým klientům přál. Byl to rok mimořádně těžký. Tak těžký, že stres a smutek prostoupily hluboko do nás.

Jak si vede americká ekonomika? Jak moc je potřeba zvýšit sazby, aby se inflace vrátila na svůj cíl? To jsou otázky, které si položil jeden z největších jestřábů z Fedu. 

Hyperinflace je jiná liga. Je důsledkem politického a institucionálního selhání, které obvykle nastává pouze po extrémních politických nepokojích nebo v krachujících či mezinárodně izolovaných státech. Současná inflační epizoda ve vyspělých ekonomikách proto neukazuje na potenciální riziko nekontrolovatelného růstu cen.

Rok 2023 přinese podnikatelům tři hlavní změny v účetnictví. Změní se limit obratu pro povinnost registrace k DPH, nový rok zamíchá i paušální daní, jež bude nově rozdělena do tří pásem, a finanční správy začnou sbírat údaje o prodejcích na elektronických platformách. 

Současná vláda, místo aby napravila výpadek daně z příjmů, zavádí nesystémová řešení. Poškozeni jsou přitom i samotné domácnosti. Zvýšení daní je proto nevyhnutelné. Je otázkou času, než to veřejně uzná i ministerstvo financí.

Sazby České národní banky by měly zůstat po většinu příštího roku stabilní na současných sedmi procentech. Tato prognóza má však svá rizika, přičemž aktuálně nás zajímají především ta proinflační. A jedním z nich je riziko odukotvení inflačních očekávání.

Se změnou klimatu, ztrátou biologické rozmanitosti a ostatními faktory negativně dopadajícími na životní prostředí souvisí přechod k udržitelné ekonomice. Tento přechod vyžaduje masivní investice a bude mít v čase sílící vliv na činnost a stabilitu finančních institucí.

Fed se ve své nedávné studii zaměřil na otázku dopadů utažení měnové politiky na zahraniční ekonomiky. Tzv. spillover efekt vysvětluje a dokazuje na základě tří kanálů a dvou modelů. Jaký je výsledek?

Ceny energií – zejména plynu a elektřiny – dosahují dříve zcela nemyslitelných úrovní a výrazně dopadají na hospodaření domácností, firem i státu. Tento článek se zabývá finanční kondicí podniků i živnostníků a intenzitou, se kterou tyto sektory promítají rychlý růst svých výrobních nákladů do konečných cen.

Vliv prezidenta Zemana bude v bankovní radě cítit minimálně do roku 2028. Respektive do února 2029, kdy skončí funkční období posledních dvou radních jmenovaných současným prezidentem.

Digitalizace už dávno není to „sexy“ slovo, kterým stratégové firem plánovali posouvat své společnosti na novou úroveň. Z digitalizace se stala povinnost. Novou úrovní se naopak zdá být umělá inteligence, která proniká všude, kde může umělá inteligence doplnit lidský faktor.

Česká národní banka na letošním posledním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny....

Tento článek se zaměřuje na dopady nárůstu úrokových sazeb do bilancí domácností a podniků prostřednictvím změny jejich úrokových nákladů a výnosů.

Trh vzal rozšíření tolerančního pásma u cílení výnosové křivky ze strany Bank of Japan jako jestřábí překvapení. Guvernér Kuroda ale rétorikou nadšení brzdí. Jeho komentáře naznačují, že dnešní úprava má být spíše úlevou s ohledem na fungování bondového trhu (volatilita, likvidita, tvar výnosové křivky) než signál směrem k výraznějšímu měnověpolitickému obratu.

Během včerejšího dne jsme psali o tom, že japonská centrální banka by mohla v roce 2023 doručit úpravu měnové politiky. Bank of Japan se však evidentně rozhodla doručit vánoční překvapení, když onu, sice malou, ale velmi důležitou, úpravu provedla jen pár hodin po našem textu. Vánoční klid na trzích se tak o nějakou dobu posouvá.

Ministři zemí EU se dnes dohodli na zastropování cen zemního plynu na 180 EUR/MWh. Zamysleme se krátce, co tento fakt znamená, jaké může mít důsledky pro fungování trhu se zemním plynem a jaká případná rizika pro hladké fungování dodávek plynu může znamenat.

Tržní výhled vrcholu evropských sazeb v cyklu se po včerejšku posunul nad 3 %, kde se naposledy nacházel v září. Pohyb až k 4 % vyloučit nemůžeme. Potvrzují to aktualizované výhledy velkých bank. JP Morgan a Societe Generale revidovaly výhled z 3 % na 3,75 %, Goldman Sachs pak na 3,25 %.

Doba, kdy se šéfka ECB Christine Lagardeová popsala jako „moudrá sova“, je pryč. Na dnešním zasedání jsme byli svědky velmi silného jestřábího tónu, který překopal dosavadní tržní výhled evropských sazeb směrem vzhůru.

Technologie se neustále vyvíjejí a rozšiřují všude kolem nás. Denně nám umožňují měnit zastaralé přístupy a procesy v tradičních oborech, a ne jinak tomu je i v pojišťovnictví.

Americká centrální banka zvýšila sazby dle očekávání o půl procentního bodu. V rámci aktualizované prognózy posunula odhadovaný vrchol úroků v cyklu nad hranici pěti procent. Zároveň otevřela prostor pro potenciální debatu o ještě pomalejším tempu úprav sazeb na příštích zasedáních.