Bank of Japan potřebuje více času na analýzu dopadů prosincového rozšíření tolerančního pásma cílení výnosové křivky. Jejím cílem je zabránit růstu výnosů podél výnosové křivky a zároveň zachovat funkčnost dluhopisového trhu. Takové je hlavní poselství dnes zveřejněného souhrnu z lednového zasedání.

Vláda v současné době podle všeho zvažuje parametrické změny daňového systému a omezení výjimek, které bude chtít prodat voličům jako tzv. „nezvýšení daní“, což byl předvolební slib nejsilnější vládní strany.

Jaký je aktuální postoj Fedu s ohledem na kondici americké ekonomiky a výhled sazeb? Vybrali jsme nedávné vyjádření jednoho z představitelů americké centrální banky, které podle nás velmi dobře popisuje vše zásadní.

Meziroční tempo růstu japonských cen v prosinci dále vzrostlo, a to na nejvyšší hodnoty za více než čtyřicet let. Při detailním pohledu však zjistíme, že Bank of Japan nemá moc důvodů k tomu, aby proti rekordní inflaci okamžitě zasáhla. 

Říká se: „Don't fight the Fed.“ A platí to i jinde. Například korunový trh se touto radou řídí naprosto ukázkově. V některých případech může být ale prostředí hodně svádějící. Jako třeba teď u Bank of Japan.

Již tradičně bude dnes XTB vysílat živý komentář ke zveřejnění americké inflace za minulý měsíc. V poslední době jsme pozorovali zpomalování indexu CPI z předešlých maxim, a to především díky klesajícím cenám energie a pohonných hmot. Jak dopadnou prosincová čísla? A jakou čekat reakci trhů?

Již delší dobu se v českém právním prostředí diskutuje návrh zákona o preventivní restrukturalizaci, který do českého právního řádu transponuje směrnici o restrukturalizaci a insolvenci. Smyslem právní úpravy je zavedení mimosoudní formy restrukturalizace, což povede ke zkrácení ozdravného procesu dlužníků ve finančních obtížích.

Ohlédnutí za rokem 2022 bude pro mne tentokrát méně radostné, než bych sobě, svým kolegům a svým klientům přál. Byl to rok mimořádně těžký. Tak těžký, že stres a smutek prostoupily hluboko do nás.

Jak si vede americká ekonomika? Jak moc je potřeba zvýšit sazby, aby se inflace vrátila na svůj cíl? To jsou otázky, které si položil jeden z největších jestřábů z Fedu. 

Hyperinflace je jiná liga. Je důsledkem politického a institucionálního selhání, které obvykle nastává pouze po extrémních politických nepokojích nebo v krachujících či mezinárodně izolovaných státech. Současná inflační epizoda ve vyspělých ekonomikách proto neukazuje na potenciální riziko nekontrolovatelného růstu cen.

Rok 2023 přinese podnikatelům tři hlavní změny v účetnictví. Změní se limit obratu pro povinnost registrace k DPH, nový rok zamíchá i paušální daní, jež bude nově rozdělena do tří pásem, a finanční správy začnou sbírat údaje o prodejcích na elektronických platformách. 

Současná vláda, místo aby napravila výpadek daně z příjmů, zavádí nesystémová řešení. Poškozeni jsou přitom i samotné domácnosti. Zvýšení daní je proto nevyhnutelné. Je otázkou času, než to veřejně uzná i ministerstvo financí.

Sazby České národní banky by měly zůstat po většinu příštího roku stabilní na současných sedmi procentech. Tato prognóza má však svá rizika, přičemž aktuálně nás zajímají především ta proinflační. A jedním z nich je riziko odukotvení inflačních očekávání.

Se změnou klimatu, ztrátou biologické rozmanitosti a ostatními faktory negativně dopadajícími na životní prostředí souvisí přechod k udržitelné ekonomice. Tento přechod vyžaduje masivní investice a bude mít v čase sílící vliv na činnost a stabilitu finančních institucí.

Fed se ve své nedávné studii zaměřil na otázku dopadů utažení měnové politiky na zahraniční ekonomiky. Tzv. spillover efekt vysvětluje a dokazuje na základě tří kanálů a dvou modelů. Jaký je výsledek?

Ceny energií – zejména plynu a elektřiny – dosahují dříve zcela nemyslitelných úrovní a výrazně dopadají na hospodaření domácností, firem i státu. Tento článek se zabývá finanční kondicí podniků i živnostníků a intenzitou, se kterou tyto sektory promítají rychlý růst svých výrobních nákladů do konečných cen.

Vliv prezidenta Zemana bude v bankovní radě cítit minimálně do roku 2028. Respektive do února 2029, kdy skončí funkční období posledních dvou radních jmenovaných současným prezidentem.

Digitalizace už dávno není to „sexy“ slovo, kterým stratégové firem plánovali posouvat své společnosti na novou úroveň. Z digitalizace se stala povinnost. Novou úrovní se naopak zdá být umělá inteligence, která proniká všude, kde může umělá inteligence doplnit lidský faktor.

Česká národní banka na letošním posledním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny....

Tento článek se zaměřuje na dopady nárůstu úrokových sazeb do bilancí domácností a podniků prostřednictvím změny jejich úrokových nákladů a výnosů.