Bankovní rada České národní banky na červnovém zasedání zvýšila hlavní úrokovou sazbu...

České domácnosti a firmy zasáhly vysoké ceny energií. Vláda jim chce pomoci prostřednictvím dotovaného tarifu. Kde na to vezme? Čas neomezeného rozhazování fiskálu nadobro skončil. Teď musí vláda přemýšlet, koho a jak zdanit, řekl v rozhovoru specialista na finanční trhy a energetiku skupiny Roklen Dušan Vaškovic.

Centrální banky si musí udržet kredibilitu. Bez ní bude současný boj s inflací marný.

Inflace se sama od sebe nezastaví. Proto Česká národní banka v červnu opětovně zvýší sazby. Podle komentáře dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka můžeme čekat navýšení mezi 50 až 100 body. Jak by na to mohla reagovat koruna? A jaký je další výhled sazeb? Právě začal další z řady Roklen webinářů, který můžete sledovat online!

Minulý týden došlo k několikerému zvýšení úrokových sazeb významnými centrálními bankami plus k mimořádnému zasedání guvernérů ECB. Budeme se věnovat Fedu, Swiss National Bank a ECB. K tomu všemu započal medvědí trh akciového indexu S&P 500.

Ve středu zasedá bankovní rada ČNB ve „starém“ složení a opět zvýší sazby. Inflace v květnu byla cca jeden procentní bod nad prognózou ČNB, a to především díky jádrové inflaci a pohonným hmotám. Kurz koruny byl slabší, než ČNB předpokládala (24 CZK/EUR). A nebýt intervencí, tak by byl pravděpodobně někde nad 25 CZK/EUR. 

Souhrnně lze říci, že zastavení dodávek zejména zemního plynu by v evropských ekonomikách působilo stagflačně, resp. slumpflačně. Závěrem shrnujeme obecná doporučení pro minimalizaci negativních dopadů případného zastavení dodávek plynu z Ruské federace.

Celých 167 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňové svobody, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost.

Po včerejším překvapení v podobě nečekaného zvýšení sazeb švýcarské centrální banky bylo hodně nadějí vkládáno do Bank of Japan. Ta však podle dnešního rozhodnutí zůstává nezlomena, a je tedy v podstatě poslední centrální bankou vyspělých ekonomik s extrémně akomodativní měnovou politikou.

Americká centrální banka doručila největší zvýšení sazeb od roku 1994. Guvernér Fedu Powell pak odůvodněním tohoto kroku nepřímo naznačil scénář, který čeká i ECB, jen o pár měsíců později. I v jejím případě skončí nadstandardním navýšením úroků.

Neuplynul ani týden od oficiálního zasedání a Evropská centrální banka dnes oznámila mimořádné setkání Rady guvernérů. Centrální bankéři během něj řešili aktuální tržní podmínky s důrazem na potenciální fragmentaci evropských finančních trhů. Výsledek jednání nebyl žádným velkým překvapením. Banka v podstatě oznámila to, co měla oznámit už minulý týden.

Inflace se sama od sebe nezastaví. Proto Česká národní banka v červnu opětovně zvýší sazby. Podle komentáře dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka můžeme čekat navýšení mezi 50 až 100 body. Jak by na to mohla reagovat koruna? A proč nevěříme v její výrazné posílení v příštích měsících? Tato témata budeme diskutovat na příštím Roklen webináři v novém diskusním formátu!

Na mladou generaci mají větší vliv influenceři než uznávaní ekonomičtí odborníci či zástupci institucí, jako je ČNB. Bude zajímavé sledovat, zda s novým obsazením bankovní rady ČNB dojde v této oblasti k nějakým posunům.

Posune se inflace zpět k hodnotám, na které jsme byli ještě nedávno zvyklí, nebo se pohybuje k trvale vysoké úrovni, která spíše odpovídá zkušenostem ze 70. a 80. let minulého století? Nejen na to se ve své analýze zaměřil analytický tým společnosti Invesco.

Evropská centrální banka oznámila začátek nového úrokového cyklu. Na dnešním zasedání sice sazby ponechala ještě stabilní, na červencovém je ale hodlá zvýšit o čtvrt procentního bodu. Navyšování pak bude dále pokračovat v závislosti na datech. Trh nebyl rozhodnutím nikterak překvapen. ECB si však závazkem naprosto zbytečně svázala ruce.

Červnové zasedání ECB bude to nejdůležitější v letošním roce. Dočkáme se hned několika změn. Rada guvernérů ukončí čisté nákupy aktiv, od července už budou probíhat „jen“ reinvestice prostředků z programu nákupů (APP) a z pandemického programu (PEPP). Dále bude představena aktualizovaná prognóza, která potvrdí splnění podmínek nutných pro první zvýšení sazeb po více než deseti letech.

Prezident republiky Miloš Zeman dnes jmenoval tři budoucí členy bankovní rady České národní banky. Od 1. července 2022 v bankovní radě nově zasednou Jan Frait, Karina Kubelková a Eva Zamrazilová. Prezident současně jmenoval do funkce viceguvernérky Evu Zamrazilovou.

"Čím hůře, tím lépe," říkávalo se před listopadem 1989 a myslelo se tím, že čím ve větších problémech bude nefungující centrálně plánované hospodářství, tím dříve padne zahnívající "komunismus". Podobnou tezi nyní zřejmě razí Evropská unie, když hodlá proti dovozu ruských "krvavých" energií tvrdošíjně bojovat ještě rychlejším přechodem k nákladnému Green Dealu.

V souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou aktuálně diskutovány možné ekonomické dopady sankcí ze strany Evropské unie i případných odvetných sankcí ze strany Ruska. Jedním z nejdůležitějších aspektů je energetická situace a energetická bezpečnost evropských zemí.

Je Česká republika připravena vstoupit do eurozóny? Co může změnit negativní postoj Čechů k přijetí eura a vstoupí ČR nakonec do eurozóny „ze zoufalství“? Neměli bychom pod vlivem událostí na mezinárodní scéně v posledních týdnech a z nich plynoucích obav z národní bezpečnosti změnit náš náhled na eurozónu?