Použití energií jako „zbraní“ by mohlo mít pro EU vážné důsledky vzhledem k její velké závislosti na dodávkách ruského plynu. EU by si mohla v létě vytvořit zásoby zemního plynu a diverzifikovat svůj energetický mix, aby se zbavila závislosti na Rusku, pokud by stále tekl.

Ruská invaze na Ukrajinu a nové lockdowny v Asii předznamenávají další měsíce narušení dodavatelských řetězců. A to právě v momentě, kdy si společnosti myslely, že se jim podařilo vyřešit problémy vyvolané Covidem-19.

Vše nasvědčuje tomu, že se Evropská centrální banka letos přidá mezi ty, které zvyšují úrokové sazby. Evropská inflace je na historických maximech a v Radě guvernérů roste obava z dlouhého období vysoké inflace s dopady na inflační očekávání. Potřeba protiinflačních opatření proto sílí. ECB má však problém. Mimo cenovou stabilitu se začíná obávat fragmentace evropských trhů.

Rubl na začátku války výrazně oslabil, což podpořilo i zavedení sady bolestivých sankcí proti finančnímu sektoru v Rusku. Nyní se kurz pohybuje proti dolaru na hodnotách před válkou

Česká společnost ekonomická zorganizovala webinář, na kterém odborníci řešili hlavní témata současnosti, a to inflaci, měnovou politiku a českou ekonomiku.

Vyhledávání termínu „dodavatelské řetězce“ na americké verzi Google se zhruba zdvojnásobilo mezi červnem a říjnem minulého roku a na krátkou dobu tak převzalo vedení nad heslem „úrokové sazby“. V tomto období se cena kontejnerů pro přepravu zboží mezi Čínou a USA téměř ztrojnásobila, zatímco doba čekání na vyložení zboží v přístavech na západním pobřeží USA dosahovala rekordních hodnot.

Celosvětová vlna inflace se nevyhýbá ani České republice. Vedle ruské invaze na Ukrajinu a přetrvávajících problémů na straně nabídky tlačí na vyšší inflaci i trh s energetickými komoditami.

Bankovní radu České národní banky letos čekají změny. Nejvíce se spekuluje o tom, kdo nahradí současného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, kterému na konci června končí druhý mandát. Prezident Zeman doposud žádné jméno nezveřejnil. Zeptali jsme se proto na názor ekonomických odborníků.

Česká národní banka pokračuje ve zvyšování sazeb. Bankovní rada na březnovém zasedání rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o 50 bodů, což ji posunulo na 5 %. Ekonomické prostředí je silně proinflační, centrální banka má však dobré postavení díky předchozímu zvyšování úroků. Prostor pro jejich další úpravu stále existuje, uvedl guvernér Jiří Rusnok.

Válka za humny by mohla probudit investice venture kapitálu do technologií zbrojního či obranného charakteru. Dává to nyní větší smysl než pořizovat třeba další nemovitosti.

Česká národní banka nemá na vybranou, než pokračovat v úsilí porazit inflaci a dostat ji zpět směrem k inflačnímu cíli. Je třeba, aby sazby šly dále nahoru.

Každý klient finanční instituce očekává, že jeho banka, pojišťovna či jiná finanční instituce je stabilní, spolehlivá a neumožňuje, aby její činnost byla zneužívána k trestné činnosti. ČNB dohlíží na to, aby se takovým situacím včas předcházelo, nebyla poškozena důvěra občanů ve finanční sektor, a zachovala se jeho dobrá pověst a stabilita.

Finanční trh začíná očekávat, že Fed bude zvyšovat sazby natolik, že bude riskovat pokles americké ekonomiky. Tak lze alespoň interpretovat výnosovou křivku, která se neustále zplošťuje a zplošťuje. Historická zkušenost přitom říká, že záporná křivka dobře predikuje recesi, ačkoliv to není stoprocentní indikátor.

V reakci na vypuknutí koronavirové pandemie řada centrálních bank zavedla či rozšířila programy nákupů aktiv, neboli kvantitativní uvolňování, ve snaze zmírnit ekonomické dopady pandemie. V současné době však většina centrálních bank čelí výrazné inflační vlně, postupně zpřísňuje svoji měnovou politiku a kvantitativní uvolňování omezuje.

Ruský plyn bude pro nepřátelské země jen za rubly. Dnes tento plán...

Riziko stagflace je v českém a případně evropském prostředí vyšší než před válkou na Ukrajině. Ruská invaze na Ukrajinu uštědřila tvrdou ránu světové ekonomice, která se ještě plně nevzpamatovala z dlouhých měsíců pandemie a lockdownů.

Několikráte již odeznívající a opět se vracející vlny pandemie a s ní související uzavírky ekonomik zejména v sektoru služeb se ve svém důsledku totiž viditelně odrážejí nejen ve znatelném zhoršení fiskální pozice, ale zároveň mohou vyústit ve zhoršení jejich vnější pozice.

Vede se tato válka jen proto, aby sprovodila ze světa všechny naše úspory za dodávky plynu?

Cenou za pomoc Ukrajině proti ruské invazi bude vysoká inflace. Tato věta rezonovala českým i evropským prostorem v debatě, která dle mého názoru správně vedla k tomu, že svobodné Ukrajině musíme pomoci. I když náklady této pomoci ucítíme všichni. Na slova a varování o růstu cen došlo dle očekávání téměř okamžitě. A jednou z prvních položek, kde si spotřebitel všimne růstu ceny, jsou pohonné hmoty.

Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. První post-covidový hike dosáhl „tradičních“ 25 bodů. Ve zbytku roku by mělo následovat dalších šest kol navyšování. V dalších letech by dle mediánu tzv. dot plot grafu mělo dojít k „přestřelení“ neutrální sazby a setrvání na těchto vyšších úrovních. Se stagflací ani s recesí výhled Fedu nepočítá.