Fed i ECB jsou pravděpodobně na vrcholu aktuálního úrokového cyklu. Centrální banky nechávají sazby na vysoké úrovni, aby se postupně propsaly do ekonomiky. ČNB drží sazby na 7% úrovni už od léta 2022. Aktuální jsou debaty o začátku postupného snižování. V jaké fázi boje proti inflaci jsou Kanaďané či Australané?

Je zajímavé sledovat, že od začátku války na Ukrajině rostla německá ekonomika pouze dvě čtvrtletí ze šesti. Trápení Německa podtrhuje i to, že se ekonomický výkon sotva drží nad předpandemickou úrovní, které dosahovalo zhruba tři roky zpátky.

Letošní rok se většinově nesl ve znamení rally na amerických akciových indexech. V září se dostavila očekávaná korekce, která neměla mít dlouhého trvání, ale bohužel se prodloužila do října. Pokud v tom nejsme sami, pravděpodobnost negativního konce roku se nebezpečně zvyšuje.

Evropská centrální banka dle očekávání ponechala sazby beze změny. Přerušila tak nejdelší sérii zvyšování v historii. ECB od července 2022 zvýšila sazby o 4,5 procentního bodu, aby zkrotila růst cen. Inflaci se podařilo zkrotit, ale stále není u svého cíl. Vzhledem k očekávanému zpomalení ekonomiky a rizikům, je hrozba recese stále na stole.

Trhy očekávají, že Evropská centrální banka na dnešním měnověpolitickém zasedání poprvé po více než roce rozhodne o stabilitě úrokových sazeb. Zpravodajská agentura Bloomberg informovala, že všech 59 dotázaných analytiků očekává, že po deseti po sobě jdoucích navýšení úrokových sazeb zůstane dnes klíčová úroková sazba na úrovni 4 %.

Na americkém dluhopisovém trhu bylo na začátku nového týdne poměrně živo. Ostře sledovaný výnos desetiletého instrumentu se poprvé od roku 2007 dostal nad psychologickou hranici 5 %. Neohřál se tam však dlouho, jelikož následovala „miliardářská rally“, od které však dlouhodobější dopady nečekáme.

Finanční trhy si během éry levných peněz zvykly, že jsou chráněným živočišným druhem. Zástupci Fedu ani vlády si nedovolili učinit nic, co by trhy destabilizovalo nebo jiným způsobem poškodilo jejich kondici. Nad trhy se vznášela stále živá vzpomínka na finanční krizi, která před patnácti lety hrozila zahubit svět. Našlapovalo se proto před nimi po špičkách, centrální banky se předháněly v transparentnosti a korektnosti, s jakou je informovaly o svých připravovaných krocích. Finanční trhy si tuto přízeň užívaly plnými doušky.

Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že měnový výbor bude v otázce sazeb postupovat opatrně. Měnová politika je restriktivní, avšak ne příliš. Část práce by za centrální banku mohl odvést nárůst dluhopisových výnosů, pokud vydrží. Powell tak naznačil možný výhled sazeb na stávajících úrovních.

Britská dezinflace se v září zasekla. Hlavní úroková sazba Bank of England dosahuje 5,25 %, přičemž dle části trhu ve hře zůstává možné utažení o 25 bazických bodů. V našem základním scénáři s ním už však nepočítáme. Libra vůči koruně posílila nad 28,50 GBPCZK. Pokračuje tak v trendu, ve kterém hraje výraznou roli oslabující koruna. Ta se vůči evropské společné měně dostala nad 24,70 EURCZK.

Některé velké banky na Wallstreet, jako jsou JPMorgan a Citi, očekávají posílení dolaru na paritu s eurem. Vedle lepší kondice americké ekonomiky bude na posílení zelených bankovek tlačit i válka na Blízkém východě, která podle všeho prodraží dovoz energetických komodit do Evropy.

Výsledek inflace za září překvapil trhy i centrální banku. Nad očekávání nižší hodnoty mají podle nás dvě implikace. Vyšší pravděpodobnost nižších očekávaných úrovní inflace nejen ve zbytku roku, ale i na začátku příštího. Dále pak spekulace o snížení úroků ještě v tomto roce. Výsledkem zůstává slabší koruna.

Stará akciová poučka říká, že nahoru se jde po schodech a dolů jede výtahem. Neslyšel jsem ji nikdy citovat v dluhopisovém kontextu, ale události posledních let napovídají, že platí i zde.

Vývoj trhů včera nebyl příliš divoký, pár EURUSD pokračoval v korekci a akciové trhy lehce posilovaly. Komentáře centrálních bankéřů se stále točí kolem možného zvýšení sazeb, které zůstává ve hře i podle zveřejněného zápisu za zářijového zasedání Fedu. Hlavní událostí dneška bude zveřejnění americké inflace za září. Nad očekávání trhu slabší čísla by mohla přispět ke slabšímu dolaru a k pokračujícímu poklesu výnosů.

Meziroční inflace se v září dostala pod 7 %. Klesla tak víc, než čekal trh i ČNB. Tempo růstu cen je aktuálně nejnižší od prosince 2021. Debaty o snižování sazeb se postupně stávají relevantní. Už v listopadu uvidíme, zda přijde první snížení úroků o 25 bazických bodů. Spíše se ale přikláníme až k prosinci. Koruna včera oslabila nad 24,60 EURCZK, než kurz zkorigoval zpět pod tuto hranici. Potenciál pro další oslabení české měny přetrvává.

Napadení Izraele hnutím Hamás korunu zatím příliš neovlivnilo. Kurz v pondělí dopoledne naopak mírně posiloval. V průběhu dne většinu zisků proti euru koruna umazala. Přesto je nutné připomenout, že česká měna patří mezi rizikovější aktiva. Zájem o ni, podobně jako polský zlotý a maďarský forint, v turbulentních dobách oslabuje.

Na žebříčku monetární represe od jedné do deseti se pohybujeme mezi stupněm jedna a dvě. Nářky dlužníků o neudržitelnosti některých businessů jsou pouze důsledkem extrémně uvolněné měnové politiky posledních patnácti let, která těmto projektům dovolila vzniknout. Musíme si zvyknout, že věci budou fungovat jinak a některé nebudou fungovat vůbec.

V následujících několika měsících očekáváme v Roklenu pokračování trendu oslabování koruny směrem k 24,70 za euro, respektive 23,50 za dolar. Nelze samozřejmě vyloučit prudší krátkodobé výkyvy oběma směry. Příležitostí pro dobrý nákup i prodej proto čekáme hned několik. Nicméně stále platí, že situace v ekonomice i na trzích poukazuje více na rizika na straně slabší koruny.

Inverze americké výnosové křivky patří mezi nejznámější historií prověřené indikátory recese. Do inverze se křivka začala prohlubovat zhruba v polovině loňského roku. Aktuálně však vidíme její napřimování, resp. snižování inverze. A právě tato fáze bývá z historického hlediska nebezpečná. Prvně si však musíme uvědomit, která část křivky napřímení táhne.

Kurz japonského jenu včera oslabil nad 150,00 jenů za dolar. Po tomto pohybu následovalo jeho prudké posílení. Spekuluje se, že by mohlo jít o intervenci ministerstva financí. To však nic oficiálně nepotvrdilo. Stále se tak mohlo jednat o velký objem uzavřených shortů s ohledem na psychologickou důležitost dané hranice. V japonské ekonomice se mezitím kupí proinflační tlaky.

Kongres schválil zákon o nouzovém financování vlády do 17. listopadu. Jestřábí nálada v americké ekonomice přetrvává, dolar pokořil hranici 1,0500 EURUSD. Koruna ve ztrátě.