Korejský seriál Hra na Oliheň popisuje osudy lidí postižených nepřízní osudu, jejichž poslední nadějí se stala hazardní hra, v níž riskují vlastní život výměnou za potenciální finanční výhru, která je má vysvobodit z pasti, do které se dostali hlavně díky vlastnímu gamblerství. Nezaujalo mě ani tak morální poselství díla o zhoubném vlivu nezdravého zadlužení na naše životy, jako spíše syžet.

Na měnověpolitická zasedání byl minulý týden opravdu bohatý. Bedlivě jsme sledovali rozhodnutí Fedu – nejdůležitější centrální banky na světě. Vzhledem k naší národnosti nás samozřejmě zajímalo i stanovisko České národní banky. Pro fajnšmekry a ranní ptáčata tu byla Bank of Japan a zaujalo nás i rozhodnutí Swiss National Bank, která překvapivě výrazně uvolnila monetární podmínky. Dá se tedy říct, že zasedání Bank of England tak trochu zapadlo mezi ostatními událostmi. Není vůbec od věci si tuto událost nyní po Vánocích připomenout.

Něco, co měl být nudný a ničím nezajímavý den, se proměnilo v poměrně nečekanou chaotickou bouři, která, ač si to neradi přiznají, zmrazila krev v žilách akciovým optimistům.

Česká národní banka ponechala dle očekávání úroky beze změny. Rizikem jsou perzistentní ceny služeb, nad očekávání silnější vývoj mezd i nejbližší vývoj inflace, který ji pravděpodobně dostane nad horní hranici tolerančního pásma. Poté by se však měla vrátit pod ni. V únoru očekávejme další rozhodování mezi snížením sazeb o čtvrt procentního bodu a jejich stabilitou.

Americká centrální banka doručila dle očekávání snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Aktualizovaná prognóza ukázala pomalejší pokles sazeb, i přesto, že se výhled inflace nachází v roce 2025 a 2026 nad úrovní inflačního cíle. Trh proto oprávněně spekuluje o tom, že by snižování úroků mohlo být ve výsledku ještě opatrnější než avizovaných 50 bodů v příštím roce.

Z hlediska událostí je pro nás určitě zajímavější až druhá polovina tohoto týdne. Vyčkáváme zejména na dnešní večerní zasedání Fedu a zítřejší zasedání ČNB. Přesto vyšlo v úterý zveřejněno několik zajímavých dat.

Pokud se již někdo těší z klidu Vánoc, trhy to opravdu nejsou. Alespoň ne poslední kompletní obchodní týden roku 2024. Předvánoční šílenství v podobě zvýšené volatility očekáváme tento týden napříč celým finančním trhem. Ekonomický kalendář je nabitý, přičemž v hlavní roli je zasedání centrálních bank v USA a Japonsku. Dále pak Británii, Švédsku, České republice či Maďarsku.

Rick Rieder, hlavní bondový stratég firmy BlacRock, se nechal slyšet, že jeho nejoblíbenější typ investice je nákup dluhopisů se splatností maximálně tři roky a vytváření dodatečného výnosu prostřednictvím akcií. Takto prostě se dá v současné době „vyrobit“ vyšší jednociferný výnos, který je téměř bez rizika. Bondy s delší splatností jsou pro dobrodruhy, prohlásil.

ECB včera nepřekvapila a doručila pokles sazeb o 25 bazických bodů. Dezinflace je na dobré cestě, nicméně ekonomický růst v následujících letech byl zrevidován směrem dolů. Razantnější byla švýcarská centrální banka, která se vzhledem k silné dezinflaci rozhodla snížit sazby rovnou o 50 bazických bodů, místo očekávaných 25.

Americký dolar odevzdal část zisků nabraných proti euru po zvolení Donalda Trumpa....

Nižší listopadová inflace, oproti očekávání trhu i ČNB, nahrává poklesu sazeb. Nicméně, úroková pauza je stále ve hře, jak včera potvrdil člen bankovní rady Jan Kubíček. Radní vidí rizika hlavně v sektoru služeb, kde by mohla být potíž stlačit růst cen k 2 %. Inflace bude dnes zveřejněna i za Atlantikem. Její výsledek může ovlivnit prosincové rozhodnutí Fedu, přestože se bude jednat jen o malý dílek celkové skládačky.

Koruna se veze na vlně predikce opatrné úpravy úrokových sazeb centrální banky. Kurz se posunul směrem k hranici 25,00 za euro, k čemuž přispěla úprava tržního výhledu směrem k vyšším úrokům. To vše navzdory listopadové prognóze ČNB, která ukazuje mnohem rychlejší pokles sazeb.

Trhy mají krátkou paměť. Ještě před necelými dvěma lety jsme se obávali o osud finančního systému, který zachvátila dvouciferná inflace. Akciové trhy skončí letošní rok s největší pravděpodobností v pozitivním tónu. Mějme se však na pozoru, co přinese příští rok. Americká ekonomika roste, spotřebitelé jsou zásobeni hotovostí a sedí na značných ziscích z rizikových aktiv. Do této materie se chystá nová vláda zasadit inflační impulz.

Cena bitcoinu poprvé v historii překonala hranici sto tisíc dolarů. Ukazuje se, že nejznámější kryptoměna má stále z čeho čerpat, k čemuž v posledních týdnech přispěla zajímavá kombinace faktorů. Její potenciál může být ještě větší. Podle nás ale nespočívá v adopci bitcoinu jakožto alternativního platebního prostředku, nýbrž někde jinde.

Devizovým trhům bude v roce 2025 vládnout dolar! To je myšlenka, se kterou do nového roku vstoupí většina investičního světa. Fundamentálně je správně, zejména bavíme-li se o srovnání s eurem a s rizikovými měnami, což zahrnuje i korunu. Rizika spojená s tímto smýšlením jsou však nezanedbatelná. 

Letošní pohyby české koruny byly méně výrazné než loni. A v roce 2025 by mohly být ještě mírnější. Naším základním scénářem je konsolidace páru EURCZK víceméně do strany kolem hranice 25,00 za euro. Důvodů k výraznému posílení tuzemské měny příliš není, rizika oslabení jsou však citelná.

Technická analýza vychází z momentálního naladění trhu, v našem případě z dlouhodobého i krátkodobého medvědího pohledu na EURUSD. Jde především o první pololetí, od kterého bychom očekávali nižší hodnoty sledovaného páru.

Tzv. Buffet indikátor, kterým je poměr tržní kapitalizace akciové burzy v poměru k HDP, dosahuje v USA extrémní hodnoty. Americká ekonomika je tedy čím dále tím více závislá na výkonnosti akciového indexu. Čím je hodnota indikátoru vyšší, tím je závislost silnější, a tím tvrdší bude potenciální pád z výšky. Řešením je nastřelit si další dávku drogy a bublinu ještě přifouknout. K tomuto kroku se pravděpodobně chystá nově zvolená reprezentace.

Evropská ekonomika potřebuje nižší sazby. Potvrzuje to nejen pokračující dezinflační trend, byť v závěru roku krkolomnější, stejně tak množící se signály slabšího ekonomického růstu, včetně rizik spojených s americkou celní politikou. Na zrychlení tempa snižování úroků na posledním letošním zasedání ECB to sice nevypadá, pravděpodobnost přesunu měnové politiky z restriktivní do akomodativní v příštím roce ale roste.

Americký dolar oslabil. Euro si připsalo zisky, když využilo začínající absenci velkých hráčů z důvodu svátku Dnu díkuvzdání. Nejsilnější měnou byl japonský jen, který již od otevření středečního obchodování pokračoval v trendu a dominoval proti ostatním hlavním měnám. Kalendář patřil zprávám z USA. Ty však neměly na trh výraznější vliv, a nezměnily tak trend, kterým se páry vydaly.