Přibývá startupů i investičních fondů zaměřených na začínající projekty, a na trhu je tak čím dál více příležitostí. Jaká specifika má, co se týče podnikání a investic, region střední a východní Evropy? Jak se proměňuje trh se soukromým kapitálem a co v současnosti přitahuje pozornost investorů?

Na příštím měnověpolitickém jednání bankovní rady ČNB, které proběhne 22. června, podle všeho dojde k navýšení úrokových sazeb minimálně o 75 bazických bodů. Řekl to ve svém posledním rozhovoru dosluhující guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pokud by došlo na tento „minimální“ scénář, tak by dvoutýdenní repo sazba dosáhla úrovně 6,5 %.

Na devizových trzích úřadují americké tržní sazby. Je to vidět u japonského jenu, který oslabil nad 132,00 USDJPY, a je tak nejslabší od přelomu 2001 a 2002. Oslabily i procyklické měny. Výjimkou byl australský dolar, který profitoval z nad očekávání vyššího zvýšení sazeb.

"Čím hůře, tím lépe," říkávalo se před listopadem 1989 a myslelo se tím, že čím ve větších problémech bude nefungující centrálně plánované hospodářství, tím dříve padne zahnívající "komunismus". Podobnou tezi nyní zřejmě razí Evropská unie, když hodlá proti dovozu ruských "krvavých" energií tvrdošíjně bojovat ještě rychlejším přechodem k nákladnému Green Dealu.

Esport a zájem o něj utěšeně roste. Odhaduje se, že loni tuto aktivitu globálně sledovalo 465 milionů lidí. V roce 2024 by toto číslo mělo vyrůst na 578 milionů. I v následujících letech se dá očekávat neutuchající pozornost.

Americká centrální banka nemá důvod brzdit úpravu měnové politiky. Potvrdila to poslední data z trhu práce, která nadále poukazují na jeho historickou napjatost. Zvyšování sazeb tak bude pokračovat, od června se navíc přidá kvantitativní utahování, které je ale z hlediska kvantifikace dopadů spojené s velkou nejistotou.

V souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou aktuálně diskutovány možné ekonomické dopady sankcí ze strany Evropské unie i případných odvetných sankcí ze strany Ruska. Jedním z nejdůležitějších aspektů je energetická situace a energetická bezpečnost evropských zemí.

Koruna zažívá poměrně klidné období. Od poloviny května se obchoduje ve zhruba dvacetihaléřovém pásmu. Ve srovnání s výhledem České národní banky je však citelně slabší. Může kurz výrazně posílit, nebo jsou větší rizika na straně slabší koruny?

Je Česká republika připravena vstoupit do eurozóny? Co může změnit negativní postoj Čechů k přijetí eura a vstoupí ČR nakonec do eurozóny „ze zoufalství“? Neměli bychom pod vlivem událostí na mezinárodní scéně v posledních týdnech a z nich plynoucích obav z národní bezpečnosti změnit náš náhled na eurozónu?

Evropská centrální banka letos poprvé po více než deseti letech zvýší úrokové...

S investičním horizontem jsou spojeny časté dotazy, proto se pokusím vysvětlit, co si pod ním představuji, jak o něm uvažuji a co nás vedlo k tomu zvolit právě tento horizont.

Česká koruna pomalu ale jistě oslabuje. Včerejší posun k hranici 24,75 za euro znamenal oslabení domácí měny o 20 haléřů od nejsilnějších hodnot, na kterých se obchodovala po intervencích ČNB spojených se jmenováním nového guvernéra.

Připsání výplaty na účet patří k příjemnějším stránkám života zaměstnance. Ale to se děje zřídka, zpravidla jednou za měsíc, a často navíc poté, kdy je třeba uhradit povinné výdaje. Je možné tento časový nesoulad nějak vyřešit?

Česká společnost ekonomická zorganizovala další z řady webinářů, na kterém odborníci řešili hlavní témata současnosti. Tentokrát diskutovali stav české ekonomiky před a po vypuknutí války na Ukrajině.

Květnová inflace v eurozóně překonala osm procent, její jádrová složka se blíží čtyřprocentní hranici. Po nezáživném pondělním obchodování kvůli svátku v USA jsme byli svědky nabitého ekonomického kalendáře. Euro oslabovalo navzdory vyšší než očekávané inflaci v eurozóně, která indikuje přísnější utahování měnové politiky.

Budou mít nová opatření EU skutečný negativní dopad na ruský ropný byznys? Nebo to povede jen k vyšším cenám?

Současné ekonomické prostředí je zcela unikátní. Vidíme kombinaci zpomalujícího růstu a silných cenových tlaků, které jsou většinou způsobeny narušenými dodavatelskými řetězci. Centrální banky se navíc snaží dostat před křivku, aby ukotvily inflační očekávání. To vše probíhá v situaci extrémního zadlužení.

Německá inflace dosáhla nejvyšších hodnot od znovusjednocení v roce 1990. ECB bude zvyšovat úrokové sazby.

Dramatické události letošního roku zanechají stopu i na WebExpu, technologické konferenci s našlapanou zahraniční účastí. Kyberbezpečnost nebo gaming zde budou patřit mezi hlavní témata. Červnový termín navíc organizátorům umožní další doprovodné aktivity jako například party v Grébovce či na lodi kotvící u Náplavky.

Nejnovější průzkum analytiků Fidelity International poukazuje na to, že globální společnosti nebudou v budoucnosti investovat v Rusku, protože nechtějí obnovovat obchod s Putinovým režimem. Některé si ale uvědomují, že ač se to může zdát jednoduché, ďábel je v detailu.