Guvernér ČNB Aleš Michl pro server Fianncial Times uvedl, že chce do portfolia centrální banky nakoupit bitcoiny. Vysvětlil, že vychází ze své předchozí role investičního bankéře. Základní problémy "postoje investičního bankéře" jsou v tomto případě následující.

Guvernér České národní banky chce do jejího portfolia nakoupit bitcoin, píše server Financial Times. Pokud to bankovní rada schválí, investice do bitcoinu, resp. do bitcoinových ETF, je možná. Dle Michlova návrhu by tak centrální banka mohla držet až pět procent rezerv právě v nejznámější kryptoměně. 

S kvapnou zelenou transformací energetiky v sousedním Německu, jejíž cenové „volume“ pociťujeme v Česku už nějaký ten rok, zdá se, dochází trpělivost, už i jiným zemím a obyvatelům Evropy. Naposledy kvůli prosincovému skokovému zdražení elektřiny vypěnili mimo EU stojící Norové a přidalo se i unijní Švédsko.  Co se přihodilo?

Doufejme, že úsilí centrálních bank vylepšit své analytické a modelovací přístupy přispěje k tomu, aby v budoucnosti bylo alespoň trochu snadnější se na takové situace připravit a lépe a včas na ně reagovat.

Úterní obchodování na finančních trzích bylo specifické tím, že bylo zpřístupněno obchodování nového nástroje spojeného s nejznámější kryptoměnou. Na technologické burze Nasdaq se začaly obchodovat opce na spotové bitcoinové ETF. Přestože skalní fanoušci bitcoinu nad tímto nástrojem ohrnují nos, cena nejstarší kryptoměny by mohla být vlivem opčních kontraktů vytlačena ještě výš.

Kurz dolaru se postupně blíží k otestování hranice 1,0500 za euro. Proti koruně prolomil úroveň 24,00 a několik haléřů ještě přidal. Proč? A může tento pohyb pokračovat?

Donald Trump bude (opět) prezidentem Spojených států amerických. Poté, co bylo jeho zvolení potvrzeno čísly, se blonďatý státník nechal slyšet, že Amerika sníží daně a bude splácet dluhy. Ještě aby ne. Pan staronový prezident jen zapomněl dodat, že ono splácení bude probíhat prostřednictvím emise nového dluhu. O snižování jeho celkové výše za současné situace, ba dokonce i výhledu, nemůže být řeč.

Jak přemýšlet o Trumpově politice? Jde o daně a cla.

Snaha vlád najít alternativní příjmy do rozpočtu vede k úvahám o uvalení cla jako alternativního zdroje příjmů. Politický narativ zní lákavě. Zdanění dovozů zvýší příjmy státu, sníží potřebu danit domácnosti a firmy a spotřebitelé budou ještě motivováni kupovat tuzemské zboží. Snad triple win situace. Před zvážením cel jako zdroje veřejných příjmů je ale dobré mít na paměti tři problémy.

Význam rodinných firem pro světovou ekonomiku je naprosto zásadní. I mezi největší firmy na světě patří právě ty rodinné. V České republice odhady hovoří o tom, že rodinné firmy mají zhruba poloviční podíl na našem HDP. Tento sektor je navíc celosvětově na vzestupu.

Cena piva je dnes úplně stejná, jako byla na začátku roku. Podle posledních údajů toho nejlepšího a nejvyváženějšího měřítka, které máme – podle Českého statistického úřadu. Vzhledem k tomu, že nám mezitím od začátku roku stouply mzdy a platy zhruba o 5 %, je tak dnes pivo reálně o 5 % levnější než v lednu. Namísto půllitru si dnes můžeme dovolit o čtvrt deci více.

Kristina Hooper ze společnosti Invesco vyvrací burzovní a investiční mýty, které občas slýchá na svých cestách.

Třetí čtvrtletí bylo poměrně významné pro trhy i ekonomiky. Ve většině vyspělých ekonomik pokračovala dezinflace, hlavní západní centrální banky přijaly uvolňování v širší míře a akcie v mnoha regionech zažily silné čtvrtletí. Co se může stát dál, když vstupujeme do čtvrtého čtvrtletí? Zde je 10 věcí, které je třeba sledovat:

Daň z nerealizovaných zisků by znamenala, že člověk nemusí nic prodat a stejně na něho dolehne povinnost platit daň. Jednoduše se porovná, o kolik mu během roku narostl majetek, a rozdíl se zdaní. V plánu je podle návrhu daňová sazba ve výši 25 %. Pojďme se podívat na jednoduchém příkladu, jaký dopad by to mělo na majetek Warrena Buffetta, kdyby celý život tuto daň z nerealizovaného zisku platil.

Pokud skutečně dojde na eskalaci konfliktu na Blízkém východě a k útokům na těžební infrastrukturu, uvidíme svižný růst cen ropy, a v návaznosti na to zpomalení světové ekonomiky. Analytici specializující se na podobné konflikty nevylučují, že by si jedna strana konfliktu mohla vzít ropu jako rukojmí.

Slovenská daň z finančních transakcí je špatný nápad. Náklady ponesou malé firmy, spotřebitelé, ale potenciálně i Češi.

Svět se neustále mění. Firmy, které byly ještě donedávna malé, skokově rostou a také střední firmy začínají být zajímavými zákazníky, se kterými je třeba do budoucna počítat. Uvědomují si to i velcí hráči, kteří vyvíjejí software určený těm největším korporacím. Mezi nimi také SAP, který za dobu své existence shromáždil obrovské množství procesů, znalostí a specializovaných řešení, které nyní zpřístupňuje i těm, kteří se teprve chystají trh ovládnout.

Zářijové povodně mohou mít výrazné dopady na ceny nemovitostí v Česku, zejména v nejvíce zasažených oblastech jako je Moravskoslezský a Olomoucký kraj, včetně měst jako Jeseník, Krnov, Opava a dalších lokalit na Bruntálsku. Mezi hlavní očekávané dopady patří následující.

Americká inflace, Fed a největší obava trhů.

Před pár týdny se rozproudila diskuse o zdanění nerealizovaných kapitálových zisků. Ač konkrétní plán implementace (zatím) neexistuje, není na škodu projít nápad i v obecných obrysech.