Kterou nejchudší zemi jste navštívili? Za sebe bych nominoval asi Lesotho a některé odlehlé části Tibetu. Proč se na to ptám? Protože si myslím, že vybavení si toho, jak chudě se lidem žije v mnoha místech planety, umožní lépe porozumět tomu, o čem chci nyní psát.

Centrální banky mají v současnosti nelehký úkol, který spočívá v tvrdém boji s inflací. A každý boj s inflací si žádá nějaké oběti. Po "covidovém" roce 2020 se vytvořily ideální podmínky pro růst cenové hladiny. Bylo to jako z učebnice, protože šlo vlastně o kombinaci poptávkové a nabídkové inflace.

Špatnou dostupnost vlastnického i nájemního bydlení ve městech ČR způsobují ve významné míře byrokratické překážky. Primárně pak institut stavebního povolení, který je v ČR jeden z nejdelších v Evropě. Stejně problematické je i územní plánování, které brání jakémukoliv rozvoji měst. Bavit se pak můžeme i o řadě omezení pro další výstavbu, která negativně působí na celkovou nabídku bydlení ve městech.

Asi se to dalo čekat, když se při elitním závodě letošního mistrovství světa v cyklistice ve Skotsku najednou před jezdci objeví červený praporek, že mají zastavit a čekat, protože dál jet nejde. Kvůli klimatickým aktivistům přilepeným k úzkému pruhu silnice. Jev, který se děje čím dál častěji, když například při nedávném Mistrovství světa ve snookeru zase při zápase vtrhli na stůl a vysypali na něj oranžový prášek.

Trh řeší napřimování americké výnosové křivky. Nejprve přes vyšší delší konec, poté s přispěním střední části navazující na výhled snížení sazeb Fedu s ohledem na dezinflaci. Zapomíná se však na možnost, kdy se křivka zploští díky růstu středních sazeb. Šlo by o situaci, kdy by Fed dál zvyšoval sazby.

Čechům došla trpělivost s cenami potravin. Kartové transakce ukazují, že platby kartou za potraviny v Polsku se zvýšily 8x ve srovnání s rokem 2019, v některých měsících (březen) to bylo dokonce 10x tolik. Proč? Protože jsou v Polsku zhruba o čtvrtinu levnější než v ČR.

Lidé mají tendenci si myslet, že tím, že recese zatím nepřišla, klesá její pravděpodobnost. Je to však naopak a je potřeba zůstat pozorný.

Ekonomové se pokoušejí odhadnout náklady spojené s klimatickou změnou. Samozřejmě je to kontroverzní téma, protože se potýkáme s mnoha nejistotami. Ať už jde o rozsah klimatické změny, geografické rozdíly, nelinearity, pozitivní a negativní zpětné vazby atd. Seriózní odhady globálních nákladů se pohybují kolem 5 % HDP do roku 2100.

Národní ekonomická rada vlády se domnívá, že stávající prohlubující se strukturální deficit veřejných rozpočtů přispěje k budoucí dlouhodobé ekonomické stagnaci země, proto vydala návrhy, které mají za cíl snížit výdaje státního rozpočtu a zvýšit jeho příjmy. Jedním z těchto návrhů je i návrat slevy na jízdném do stavu ze srpna 2018, jehož výhodou je možnost rychlého zavedení.

Unijní totální přechod na bezuhlíkovou energetiku se šibeničními termíny, tzv. Green Deal či Energiewende, který je noční můrou spotřebitelů i firem, by konečně mohl doznat lidštější podoby. Jeho fanatický propagátor a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ohlásil na podzim odchod z tohoto postu a chce kandidovat na nizozemského premiéra.

Červencové zasedání americké centrální banky nepřekvapilo. Pravidelní pozorovatelé byli už před tiskovou konferencí schopni odhadnout, o čem bude guvernér Fedu Powell hovořit. Sazby byly navýšeny, závislost na příchozích datech zůstává, další úrokový hike může přijít, nebo nemusí. Jisté je, že éra sazeb na nule skončila. Alespoň do doby, než vypukne další krize.

Vláda se rozhodla neignorovat varování ze strany odborníků o neudržitelnosti českého důchodového systému. Neudržitelností není nutně myšlen celkový kolaps. Samotný systém může dále fungovat, jen se bude postupně snižovat náhradový poměr.

Turecká centrální banka včera opět zvýšila úrokové sazby, tentokrát však "jen" o 250 bodů na 17,5 %. Banka tak trochu překvapila trhy. Ty totiž očekávaly růst sazeb možná až na 20 %.

Co kdybychom si představili svět bez centrálních bank? Co kdyby tyto banky, na které se ve velké míře spoléháme a které udržují naši ekonomiku v chodu, byly náhle vymazány z ekonomické rovnice?

Z pohledu spotřebitele může být novela zákona o spotřebitelském úvěru krok správným směrem. Banky totiž budou moci nastavovat příznivější podmínky v době fixace u hypotečních úvěrů. A to v podobě delší fixace a nižších úrokových sazeb. Do svých cenových kalkulací nebudou muset do takové míry započítávat riziko odchodu klienta před koncem fixace a s tím spojené náklady.

Konsolidace českých veřejných financí je vedle vysoké inflace tématem číslo jedna. Ani v letních měsících nepolevil tlak na ministra financí a celou vládu, aby začala představovat a prosazovat opatření, která pomohou vybrat nepříjemnou a ostrou zatáčku, kam se veřejné finance řítí. Vládu tlačí čas. Stihne uzdravit veřejné finance? Stihne prosadit dostatečnou reformu důchodového systému? Ocení to její voliči?

Karty nebereme, pouze hotovost. Proč? Důvodů je hned několik.

Koruna byla mezi měnami jedním z premiantů prvního kvartálu tohoto roku. Během něj oslabila prakticky jen na párech s maďarským forintem, brazilským realem a mexickým pesem. Podařilo se jí posílit i na párech s hlavními měnami. Jak se vedlo koruně ve druhém kvartálu?

Žijeme ve výjimečné době, mnoho centrálních bank se stále soustředí na omezení nejhorší inflace za poslední desetiletí. Vyvinul se tlak na snižování inflace, zároveň to přineslo výrazné zpomalení růstu a některé finanční problémy. Na tomto pozadí vidíme odolnost mnoha ekonomik, zejména v oblasti služeb.

Páteční růst akcií ČEZ těsně před koncem seance někteří označovali za insider trading neboli nákupy od úzké skupiny lidí, kteří měli k dispozici neveřejné informace. Tou neveřejnou informací měl být protinávrh Ministerstva financí na výplatu dividendy. Bylo tomu opravdu tak? Šlo o insider trading?