Během února jsme s Markétou Bidrmanovou v podcastu Ve vatě natočili díl, který se věnoval dividendám. Soudě podle diskuze, která se po podcastu rozběhla na sociálních sítích, lidé se na otázku výplaty dividend dívají často trochu nesprávně, a především ji nehodnotí v kontextu celkové alokace aktiv firem, do níž dividendy jako jedna z více možností spadají.

Po téměř patnácti letech, kdy úrokové sazby ignoroval, si teď svět začíná pomalu uvědomovat jejich citelné dopady na makroekonomickou situaci. To může přinést celou řadu problémů.

Myslím, že centrální bankéři se považují za novodobé superhrdiny. Abychom byli spravedliví, v posledních letech vyřešili opravdu velké hrozby pro ekonomiky, od globální finanční krize přes pandemii až po krizi výnosů z britských dluhopisů na podzim loňského roku. Ale jako instituce s mocnými politickými nástroji mají v sobě zabudované riziko, že se mohou dopustit chyb, které jsou dalekosáhlé a mají velké následky.

Prezident NKÚ Miloslav Kala upozorňuje, že přebujelý dotační systém v České republice je luxus, který si nyní nemůžeme dovolit. Z kontrol NKÚ vyplynulo, že v systém dotací nabízí obrovský prostor pro úspory ve státním rozpočtu. Zpráva dodává, že se systém dotačních titulu, které rozděluji stovky miliard korun stál neřiditelným a administrativně náročným.

Současná polykrize vstoupila do nové fáze. Zatímco ekonomiky odstartovaly rok 2023 tím, že jsou odolné, jedna z nejrychlejších epizod zvyšování úrokových sazeb v historii si nyní vybírá svou daň. Recese na vyspělých trzích se jeví jako nejpravděpodobnější situace. Alternativu k rozvinutým trhům může nabídnout Čína. Její opětovné otevření by mohlo poskytnout oddech trhům od východu po západ.

Do současného stavu se veřejné finance nedostaly vinou učitelů a policistů. S nadsázkou můžeme říct, že část viny nese český a slovenský vzdělávací systém. Ten totiž mnoha členům současné generace politiků nevštípil potřebné znalosti a charakterové rysy k zodpovědnému řízení státu a jeho financí.

"Jako matka mám pro své děti jednu z nejoblíbenějších moudrostí: Všeho s mírou. A platí to i pro současné ekonomické prostředí."

Lidská mysl je nejzáhadnější částí našeho já, která nás dokáže jak podržet v krizových situacích, tak i nám do cesty klást nepříjemné překážky. Tyto iluzorní překážky jsou v mysli vytvářeny na základě A->B spojení, tedy logických řetězců, které si osvojujeme postupem času nejdříve od svých rodičů, následně spolužáků a nakonec od společnosti, ve které žijeme.

Domnívám se, že ačkoli se cesta k měkkému přistání ekonomiky možná zúžila, bankovní minikrize se může ukázat jako maskované požehnání, které dříve ukončí zvyšování sazeb a zabrání tomu, aby centrální bankéři svým příliš tvrdým postojem poslali ekonomiky do širší recese.

Co si můžeme představit pod pojmem metaverse? Jaký je to svět? Jedná se o hrozbu, nebo příležitost? Jaké to bude, až metaverse přijde?

Poslední za sebou zhasne. Tento aforismus měl v dobách komunistické totality vyjadřovat chřadnoucí ekonomiku i celou společnost a jediné východisko v odchodu jinam. Nyní ale dostává nový nečekaný rozměr.

Když se v kryptu mluví o tokenomice, má se obvykle na mysli ekonomický model, který místo s klasickými (fiat) penězi pracuje s tokeny. Co je to token? Token je reprezentace něčeho, která vždy něco zastupuje a k něčemu odkazuje. Pojďme si to jednoduše ukázat na třech příkladech.

Jedním z důvodů vzniku blockchainu je jeho schopnost obejít se bez centralizovaných prostředníků. Důvody známe všichni. Pokud může CEO zneužít své postavení, učinit špatné rozhodnutí, neplnit své závazky vůči třetím stranám nebo respektovat nařízení které bude v neprospěch uživatelů, je velká šance že k nějakému selhání dříve či později dojde. 

Inflace a vysoké ceny energií dopadají nejen na spotřebitele, ale také na společnosti. Ty proto přistupují k různým úsporným opatřením, pětina se dokonce chystá propouštět.

Jistě by bylo nemístné popírat tržní logiku, že když jdou sazby nahoru, tak výnosy na stávajícím portfoliu dluhopisů půjdou dolů. Ale asi není namístě odvozovat od toho, že centrální banky by kvůli tomu chtěly, či dokonce měly naordinovat pozvolnější růst sazeb, aby pomohly udržet se v byznysu těm finančním institucím, které mají zjevně nepřiměřenou angažovanost na tento typ aktiv a dostávají se tak do potíží.

Bankovní model 3-6-3 (půjčovat si za 3 %, ostatním půjčovat za 6 % a ve 3 odpoledne už být na golfu) přestal fungovat už v roce 2008 a na jeho místo nastoupilo „finanční inženýrství“, které se stalo největším zdrojem příjmů a zároveň nejefektivnějším nástrojem řízení bankovních rizik. Toto dvojí využití finančního inženýrství nebyl nikdy dobrý nápad.

Dnes už je nade vši pochybnost jasné, že se rok 2023 ponese ve znamení ekonomické recese. Jaký vliv bude mít na českou startupovou scénu, jak se změní chování investorů a s čím je dobré počítat? 

Objevují se názory, že dodávka likvidity, kterou Fed aktuálně poskytuje americkým bankám, je kvantitativní uvolňování (QE), resp. nějaká jeho forma. Sám Fed uvádí, že program Bank Term Funding Program (BTFP) poskytuje půjčky. Samo o sobě platí, že půjčka není QE, jelikož QE je forma nákupu, forma swapu aktiv, konkrétně dluhopisu za likviditu.

Ještě před týdnem jsme v Evropě a ve Spojených státech řešili inflaci....

Guvernér České národní banky Aleš Michl byl nedávno hostem Vladimíra Kroce v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Některá jeho vyjádření a tvrzení nám však přišla natolik nepřesná, že jsme se rozhodli o nich vést polemiku.