Kvůli komplikovanému, vícerozměrnému charakteru přírody i naší rozpínavé civilizaci se tato společnost řítí z jedné existenční krize do druhé, čímž jasně ukazuje, jak jsme zranitelní. Každá další krize je jedinečná a naše reakce na ni katapultuje společnost na novou trajektorii – a ani tato krize se v tom neliší.

Písmeno "S" v „ESG“ představuje sociální faktory. Patří sem práva zaměstnanců, zdravotní a bezpečnostní standardy, rovnost pohlaví a rovnost v odměňování - tedy otázky, které mohou mít negativní dopad na společnost. "S" je důležité, protože právě spolupráce ve společnosti nám dává možnost zlepšit náš život, prosperovat a přežít.

Historie se neopakuje – ale často je podobná. Současné ekonomické období je ozvěnou poloviny 19. století, až na dva zásadní rozdíly – máme moře kapitálu a málo pracovních sil. Máme očekávat podobnou politickou destabilizaci jako tenkrát?

Většina našich čtvrtletních dopisů akcionářům (tento je v pořadí 52.) se věnuje v hlavní části textu aktuálním tématům souvisejících s investováním, případně aktuálnímu dění na trzích. Tentokrát se chci místo toho věnovat největším pozicím v portfoliu Vltava Fund. V konečném důsledku jde totiž vždy o výběr konkrétních investic.

Do portfolia po delší době nebudeme tento měsíc přidávat žádnou růstovou firmu, ale navýšíme defenzivní část portfolia přikoupením akcií Berkshire Hathaway.

Třetí čtvrtletí skončilo a troufám si říct, že většině z nás chybět nebude. Přitom začalo pozitivně, na akciovém trhu pokračovalo oživení započaté v polovině června. Tomuto růstu však v polovině srpna došel dech a následoval brutální výprodej. A neomezoval se pouze na akcie.

O zhoršující se likviditní situaci na světových dluhopisových trzích jsme psali na začátku týdne. Ze srovnání několika vyspělých trhů nám ten americký ve výsledku vyšel jako jeden z těch likviditně „lepších“. V dnešním textu se zaměříme na poptávkovou stranu po bondech a na to, kolik času sledovanému trhu možná zbývá, než se dostane do vážnějších problémů.

Třetí největší ekonomiku Evropské unie čeká střídání vlády. Po odchodu premiéra Maria Draghiho se Italové vydají k předčasným volbám, které dle aktuálních průzkumů nejspíše vyhraje pravicová koalice v čele s Giorgií Meloniovou. Italskou ekonomiku tak čeká období nejistoty v nadcházející recesi.

Japonské ministerstvo financí a Bank of Japan dnes intervenovaly na devizovém trhu...

Krátkodobé posílení světových akcií, které vydrželo dva měsíce, je za námi. Ceny začaly klesat a na nedávné konferenci v Jackson Hole utrpěly akcie další velkou ránu. Ukázalo se totiž, že inflační tlaky jsou navzdory mnohem přísnějším finančním podmínkám ještě stále příliš velké. Takže dojde k dalšímu zpřísnění základních sazeb, což s sebou nese vyšší riziko, že ekonomika přejde do recese.

Japonská inflace dál roste. V srpnu meziročně na 3 %, v jádrovém vyjádření na 2,8 %. Bank of Japan však reagovat nebude. Alespoň ne, dokud bude u kormidla Haruhiko Kuroda. Taková je většinová představa o budoucnosti japonské měnové politiky.

Ve čtvrtek 15. 9. 2022 absolvovala druhá největší kryptoměna Ethereum takzvané "sloučení" a přešla z původního konsenzuálního mechanismu PoW (proof-of-work) na konsenzuální protokol PoS (proof-of-stake). O co šlo?

Alphabet momentálně vydělává zejména na reklamě. Velké technologické firmy ale v minulosti již vícekrát ukázaly, že se dívají zejména do budoucnosti, a není tomu jinak ani u této společnosti.

Guvernér Fedu Powell zůstal jestřábem. Na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole zopakoval, že politika snižování inflace se promítne do ekonomických potíží. Takový komentář byl nutný s ohledem na inflaci. Lehkou útěchou pro ty, kteří jsou vyššími sazbami zasaženi, může být trvající závislost Fedu na datech.

V posledních týdnech se ve veřejném prostoru objevilo hned několik návrhů vládní pomoci. Některé z nich mají podporu vládních či opozičních politiků, jiné zase mezi ekonomy. Která vládní pomoc je nejlepší? A jak jednotlivé nápady vůbec hodnotit?  

Cenový strop jako velmi drahé opatření s prostorem pro podvody a ztrátu motivace šetřit. Navíc není protiinflační.

Je půvabné, kolik otázek vyvolává používání slov „normalizace měnové politiky“. Třeba ohledně toho, jak popsat měnovou politiku ECB v uplynulé dekádě, kdy se v souvislosti s novými nástroji mluvilo o novém normálu.

Ceny energií nedávno hledaly svůj Mount Everest. V Německu i Francii včetně ČR se dostaly až na 1000 eur (cca 25 tisíc korun) za 1 megawatthodinu elektřiny, aby po signálech z centrály EU i vlád dotčených států, že s nimi už konečně hodlají něco dělat, zamířily dolů. Vyhráno ale rozhodně není, jedna věc jsou veřejné proklamace politiků a druhou pak reálná skutečnost.

Ministři financí skupiny G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené státy a Velká Británie) se dohodli na zastropování cen ruské ropy a ropných produktů. Ropa bude zastropována od 5. prosince, ropné produkty pak od 5. února 2023.

Nejvyšší inflace za 40 let, nejvážnější válečný konflikt od druhé světové války v Evropě, evropská a americká ekonomika jsou oslabeny více než dvouletou pandemií covidu a stojí na prahu recese. Proč cena zlata ještě nevystřelila vzhůru, přestože podmínky jsou pro to nejpříznivější za několik dekád? Velké banky totiž podržely finanční systém a stlačily ceny drahých kovů krátkodobě dolů.