Osud americké banky First Republic Bank je, jak se zdá, zpečetěn. Posledním katem byly její výsledky za první kvartál, k čemuž mohlo přispět i vedení a jeho neochota jednat s „vnějškem“.  Byť si myslíme, že ani sebedelší Q&A by situaci nezachránilo. Byla to jen poslední třešnička na dortu.

Duben utekl jako voda. Měsíc byl nabitý nově zveřejněnými daty, která nám poskytla vhled do toho, jak se daří světové ekonomice navzdory agresivně nastavené měnové politice a boji s inflací. Níže uvádíme devět věcí, které jsme se minulý měsíc dozvěděli a které jsou pro investory důležité.

Prapodivné paradoxy přechodu EU vedeného ideologií ekonomicky nejsilnějšího Německa na bezuhlíkovou energetiku neberou konce. Po stopce na dovoz ruského plynu, který, ač také nežádoucí fosilní palivo produkující skleníkové plyny měl nahradit uhlí do vybudování potřebného množství obnovitelných zdrojů, přišel tvůrce „zeleného“ údělu, Německo, s dalším geniálním krokem.

V pátek ráno nás čeká první zasedání Bank of Japan pod vedením nového guvernéra Uedy. Jeho dosavadní rétorika v rámci komentářů nenaznačovala, že by na květnovém zasedání mělo dojít k jakýmkoliv změnám. Banka stále pracuje s výhledem rostoucí inflace, která však ve druhé polovině roku klesne, a to zpět pod 2% inflační cíl. Aktuální proinflační etapa tak podle Bank of Japan není stabilní a udržitelná.

Inspirativní přednášky více než 35 předních českých odborníků na udržitelnost a ESG,...

Euro během včerejška proti dolaru posilovalo, a podívalo se dokonce do blízkosti ročního maxima. Jedná se o projev relativně dobré kondice evropské ekonomiky a vlivu rizik v americkém bankovním sektoru.

Rostou obavy, že další vlna tlaků na americké banky bude pocházet z oblasti komerčních nemovitostí. V Evropě je ale kancelářský sektor odolnější a většina bank je tak méně vystavena prudkým tlakům.

Po téměř patnácti letech, kdy úrokové sazby ignoroval, si teď svět začíná pomalu uvědomovat jejich citelné dopady na makroekonomickou situaci. To může přinést celou řadu problémů.

Myslím, že centrální bankéři se považují za novodobé superhrdiny. Abychom byli spravedliví, v posledních letech vyřešili opravdu velké hrozby pro ekonomiky, od globální finanční krize přes pandemii až po krizi výnosů z britských dluhopisů na podzim loňského roku. Ale jako instituce s mocnými politickými nástroji mají v sobě zabudované riziko, že se mohou dopustit chyb, které jsou dalekosáhlé a mají velké následky.

Prezident NKÚ Miloslav Kala upozorňuje, že přebujelý dotační systém v České republice je luxus, který si nyní nemůžeme dovolit. Z kontrol NKÚ vyplynulo, že v systém dotací nabízí obrovský prostor pro úspory ve státním rozpočtu. Zpráva dodává, že se systém dotačních titulu, které rozděluji stovky miliard korun stál neřiditelným a administrativně náročným.

Newyorský Fed se zamyslel nad tím, jak omezit riziko bankovního runu s přispěním vkladatelů, jejichž depozita převyšují pojištěnou maximální hranici. Nepojištěné depozitum vkladatele může být rozloženo na dvě části. Větší bude možné v případě potřeby vybrat hned, menší, tj. minimální rizikový zůstatek, až s určitým zpožděním.

Fed aktualizoval měření depozitní bety, která nám ukazuje sílu propisu zvyšování sazeb centrální banky do sazeb depozitních účtů amerických bank. Ve čtvrtém čtvrtletí 2022 dosáhla průměrná efektivní sazba Fedu 3,7 %, přičemž depozita nesoucí výnos 1,4 %. Propis zde funguje historicky se zpomalením.

V únoru uplynul rok od zahájení ruské vojenské agrese na Ukrajině. S touto šokující událostí se musela vedle ukrajinské armády, vlády či tamních občanů vypořádat také ukrajinská centrální banka. Jak nastavila měnovou politiku?

Současná polykrize vstoupila do nové fáze. Zatímco ekonomiky odstartovaly rok 2023 tím, že jsou odolné, jedna z nejrychlejších epizod zvyšování úrokových sazeb v historii si nyní vybírá svou daň. Recese na vyspělých trzích se jeví jako nejpravděpodobnější situace. Alternativu k rozvinutým trhům může nabídnout Čína. Její opětovné otevření by mohlo poskytnout oddech trhům od východu po západ.

Zápis z březnového zasedání Fedu neměl na trhy výraznější vliv. I přesto jsme se dozvěděli, dle čeho se centrální banka minulý měsíc rozhodla. Inflace zůstává vysoká, je třeba ji řešit. Pomoci by mohlo dění v americkém bankovním sektoru a jeho vliv na další strategii bank. Výsledkem by dle výhledu mohla být mírná recese.

Mezinárodní měnový fond upozorňuje na rizika nebankovních finančních subjektů. Penzijní fondy, pojišťovny, hedgeové fondy a další aktuálně spravují téměř polovinu finančních aktiv. Stabilita i hladké fungování segmentu jsou klíčové faktory, zejména v prostředí vyšších sazeb a volatility.

Do současného stavu se veřejné finance nedostaly vinou učitelů a policistů. S nadsázkou můžeme říct, že část viny nese český a slovenský vzdělávací systém. Ten totiž mnoha členům současné generace politiků nevštípil potřebné znalosti a charakterové rysy k zodpovědnému řízení státu a jeho financí.

"Jako matka mám pro své děti jednu z nejoblíbenějších moudrostí: Všeho s mírou. A platí to i pro současné ekonomické prostředí."

Hlavní ekonom ECB Philip Lane se ve své nedávné přednášce o inflaci zaměřil i na téma bank, jejich financování a stav depozit. Ukázal, že se i evropské banky potýkají s odlivem depozit, který zhruba odpovídá sílící emisi bankovního dluhu. Vidět je i větší zájem o fondy peněžního trhu. U nich bychom však se zavedením obdoby reverzního repa Fedu nepočítali. ECB k tomu má své důvody.

Současná situace amerického bankovního sektoru není nic nevídaného. Odliv bankovních depozit souvisí s historicky nízkou depozitní betou „zařizující“, že banky zvyšování sazeb Fedu do svých produktů plně nepropíší. To udělají fondy peněžního trhu, které se tak mnohem víc podílí na zpřísnění měnověpolitických podmínek.