Americká centrální banka dnes rozhodne o sazbách. Vedle toho poskytne doprovodný komentář...

Bezstarostná představa o životě kamioňáka se v mém dospívání skládala především ze svobody, cestování a poznávání nových míst. Na druhé straně jsem pak viděl, co všechno autodopravce nejen na cestách, ale i ve svém volnu musí řešit.

Předmětem tohoto blogu je představení nového formátu evaluace prognóz sestavených v průběhu roku 2020.

Evropská centrální banka poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby. Trhy překvapila úpravou o půl procentního bodu. Na červnovém zasedání přitom avizovala navýšení o 25 bodů. Spolu s úpravou sazeb schválila nový nástroj proti fragmentaci finančních trhů.

Budou po prudkém nárůstu inflace následovat mzdy? Analytici Fidelity International se domnívají, že ano.

Evropa aktuálně čelí jedné z nejhorších energetických krizí v historii. Faktorů, kterých vedlo k této situaci je mnoho, avšak jeden je zřejmý. Rusko v odvetě za sankce uvalené po útoku na Ukrajinu již přerušilo dodávky plynu některým členským státům EU a postupně omezuje dodávky plynu do dalších zemí.

Agentura Reuters dnes citovala neoficiální zdroje z ECB, podle kterých bude Rada guvernérů na čtvrtečním zasedání debatovat o zvýšení sazeb o 25, nebo 50 bodů. Z reakce trhů je patrné překvapení. Euro sílí, tržní sazby rostou.

Cílem tohoto příspěvku je zpětně posoudit vhodnost nastavení měnové politiky a zejména pak vyčíslit efekt zvyšování úrokových sazeb České národní banky v období od 3. čtvrtletí 2021 do současnosti.

Objevují se náznaky, že tlaky na náklady firem mohou brzy polevit. Tlak na centrální banky ale přesto zůstane vysoký.

Vláda schválila tzv. úsporný energetický tarif, který postiženým domácnostem poskytne jednorázový příspěvek až 15 tisíc korun na fakturu za „nenažrané“ energie pro příští topnou sezónu. To je určitě chvályhodný počin, který dočasně pomůže řadě lidí lépe snášet enormní nárůst cen zejména zemního plynu, avšak vyprázdní státní měšec o další desítky miliard korun a určitě kritickou situaci nevyřeší.

Dnes se podíváme na inflaci a její dvě strany. S tou světlou, nízko-inflační máme zkušenost desítky let ve vyspělých ekonomikách. U nás cca dvacet let. A díky tomu jsme zapomněli na temnou stranu inflace. Temná strana inflace, vysoko-inflační prostředí je totiž jiná…

Klíčovou změnou, kterou má novela přinést, je modifikace  samotné definice skutečného majitele. Na rozdíl od stávajícího znění ZESM bude nově základním kritériem pro určení skutečného majitele pouze přímé nebo nepřímé vlastnictví nebo kontrola, resp. rozhodující vliv, v českých subjektech.

Cílem tohoto příspěvku je přinést pohled ekonomů a manažerů ČNB, kteří se svojí prací spolupodílejí na budování analytického a prognostického aparátu měnové politiky, resp. na přípravě čtvrtletní makroekonomické prognózy, která slouží jako podklad pro rozhodování bankovní rady ČNB.

Evropská centrální banka potvrdila, že na červencové schůzi zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. To už je jisté. Nejistota však přetrvává ohledně rozsahu dalšího zvyšování, až léto skončí. Bude záležet hlavně na vývoji indexu HICP a inflačních očekávání. Eurozóna patrně do konce 3. čtvrtletí opustí éru záporných sazeb, což byl stejně ekonomický nesmysl.

Ekonomická nálada Čechů je v první polovině roku značně pesimistická. Veřejnost očekává pokračování zdražování, které nejvíce ohrožuje lidi s vysokými půjčkami.

Tento článek popisuje japonský makroekonomický a měnověpolitický vývoj posledních desetiletí, poté blíže diskutuje možné důvody citelně nižší inflace ve srovnání se zbytkem světa a následně se věnuje aktuálním dilematům japonské měnové politiky.

Tak tedy bankovní rada ČNB zasedla naposledy ve stávající sestavě k plánovanému zasedání k měnovým otázkám.

Bankovní rada České národní banky na červnovém zasedání zvýšila hlavní úrokovou sazbu...

České domácnosti a firmy zasáhly vysoké ceny energií. Vláda jim chce pomoci prostřednictvím dotovaného tarifu. Kde na to vezme? Čas neomezeného rozhazování fiskálu nadobro skončil. Teď musí vláda přemýšlet, koho a jak zdanit, řekl v rozhovoru specialista na finanční trhy a energetiku skupiny Roklen Dušan Vaškovic.

Centrální banky si musí udržet kredibilitu. Bez ní bude současný boj s inflací marný.