Společnost Saxo Bank publikovala svůj Čtvrtletní výhled na 3. čtvrtletí 2021 na globálních trzích. Kromě tipů, do kterých akcií, finančních instrumentů, měn, komodit a obligací investovat, obsahuje také řadu úvah o makroekonomických tématech, která mají dopady na portfolia klientů.

Pandemie Covid-19 citelně zasáhla téměř všechna průmyslová odvětví. Obzvláště velký dopad měla na výrobu polovodičových čipů, které jsou nyní nedostatečným zbožím.

El Salvador se stal prvním státem, který schválil bitcoin jako oficiální měnu. Tamní kongres zákon, který vejde v platnost přesně 90 dní od 9. června, posvětil drtivou většinou hlasů v poměru 62:22.

Český trh práce se už před vypuknutím pandemie přehříval. Od čtvrtého čtvrtletí roku 2017 se až do začátku pandemie držela nezaměstnanost v ČR pod hranicí 2,4 %. Firmy hlásily nedostatek volné pracovní síly, což způsobovalo problémy především z pohledu kapacit a schopnosti dostát smluveným závazkům.

Druhotná platební neschopnost, která začátkem krize postihla zejména odvětví nejvíce zasažená pandemií, se nyní rozšiřuje i do dalších segmentů. Současná situace může být mnohdy způsobená nedostatečně řešenou a dlouhodobou druhotnou platební neschopností partnerů těchto firem.

Česká národní banka se zařadila po bok světových centrálních bank, které přistoupily k „pandemickému“ zvýšení sazeb. První úrokový hike od února 2020 činí 25 bazických bodů.

Cenová nebo finanční stabilita?

Centrální banky mají před sebou velký úkol: převést nás klidně do nové reality inflace a úrokových sazeb.

Rodinné firmy mají na území České republiky a Slovenska početné zastoupení, a to již od 90. let minulého století, kdy většina z nich vznikala. Tyto rodinné firmy, které jejich vlastníci vybudovali zcela sami od prvotního vedení účetnictví, přes vyjednávání obchodních a pracovních smluv až po sestavování finančních plánů apod., nyní dosahují ročního obratu až několika desítek či stovek milionů korun.

Americká centrální banka trhy překvapila jestřábím výhledem sazeb. Pojďme si podrobněji vysvětlit, v čem přesně spočívalo ono překvapení, které ve výsledku Fedu pomohlo, ale zároveň by mu do budoucna mohlo přivodit ztrátu důvěry.

Fed na červnovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny, výrazně však upravil jejich další výhled. Beze změny zůstává i tempo nákupů aktiv, přičemž debaty o debatách o jeho snížení už v rámci měnového výboru probíhají.

Objevují se varovné signály, že Fed a americká vláda motor „nakoply“ až příliš a ekonomika se začíná přehřívat. Jsou zákonodárci a centrální bankéři připraveni dupnout na brzdu, či se rozjetá mašina zřítí z pomyslného útesu?

Chybí nám rituály! Home officy, nedostatek společných aktivit a nejistota posledních měsíců komunikaci značně odosobnila a lidé postrádají pracovní rituály. V hybridním způsobu práce, který nás po skončení pandemie koronaviru čeká, to řada firem silně pocítí.

Inflace hlavních světových ekonomik silně roste. U nás také. Je namístě se bát a měnit spotřebitelské i investiční plány?

Ekonomika USA zažila v minulém roce jeden z nejhlubších pádů od Velké hospodářské krize 20. let. Navzdory ekonomickému propadu však ceny většiny aktiv citelně vzrostly. Zejména patrný je růst cen na trhu tamních nemovitostí. Pandemie realitní trh sice na čas pozastavila, avšak ten se poté navrátil ve velkém stylu. 

Evropská centrální banka očekává silnější ekonomický růst během letošního a příštího roku. Zrychlí rovněž i inflace, která by však na horizontu měnové politiky neměla dosáhnout nastaveného inflačního cíle.

Roklen indikátor hospodářského cyklu aktualizovaný o data za první čtvrtletí letošního roku prozrazuje, v jakém stavu začíná tuzemská ekonomika svůj návrat k normálu. Patrný je významný nesoulad mezi trhem práce, který si za poslední roky prošel zhoršením situace, a finančními ukazateli, které by svojí polohou v indikátoru odpovídaly období expanze.

Jasnější sdělení, než jaké nedávno uvedla respektovaná ekonomická novinářka Zuzana Kubátová ve svém komentáři: „Vláda kašle na energetiku. A rozjíždí se velký dotační tanec“, jsme coby spotřebitelé dostat nemohli.

První krok, který bude následovat celá řada dalších. Důvodem je dlouhodobý vývoj, či lépe řečeno pokles průměrné celosvětové sazby daně trvající již více než 40 let s cílem nastavit její pevné dno.

Obyvatelé například Kalifornie nebo Německa mají poměrně vyhraněnou představu o tom, jak by měli formovat podobu budoucího světového energetického trhu. Možná u toho zapomínají na to, že jejich ekonomiky jsou jen zlomkem globální ekonomiky a nereprezentují zdaleka její hlavní problémy.