Roklen indikátor hospodářského cyklu aktualizovaný o data za první čtvrtletí letošního roku prozrazuje, v jakém stavu začíná tuzemská ekonomika svůj návrat k normálu. Patrný je významný nesoulad mezi trhem práce, který si za poslední roky prošel zhoršením situace, a finančními ukazateli, které by svojí polohou v indikátoru odpovídaly období expanze.

Jasnější sdělení, než jaké nedávno uvedla respektovaná ekonomická novinářka Zuzana Kubátová ve svém komentáři: „Vláda kašle na energetiku. A rozjíždí se velký dotační tanec“, jsme coby spotřebitelé dostat nemohli.

První krok, který bude následovat celá řada dalších. Důvodem je dlouhodobý vývoj, či lépe řečeno pokles průměrné celosvětové sazby daně trvající již více než 40 let s cílem nastavit její pevné dno.

Obyvatelé například Kalifornie nebo Německa mají poměrně vyhraněnou představu o tom, jak by měli formovat podobu budoucího světového energetického trhu. Možná u toho zapomínají na to, že jejich ekonomiky jsou jen zlomkem globální ekonomiky a nereprezentují zdaleka její hlavní problémy.

Zemní plyn má v tuzemské energetice, zejména teplárenství, nahradit uhlí, protože naši západní i východní rádcové rozhodli, že je ekologicky mnohem příznivější. Tento názor se však v současnosti rozplývá, jak ostatně bývá zvykem při nedomyšlených činech.

Inflace ve světě roste aneb Od Fedu přes ECB až k ČNB, kterou dostihla vlastní minulost.

Letošek je společně s loňským rokem daňově nejméně svobodný rok od roku 2000.

Spotřebitelské ceny v USA rostou nejrychlejším tempem za posledních 13 let v důsledku nižší srovnávací základny, rostoucích cen energií a opětovného otevírání ekonomiky.

Centrální banky vytvářejí hustou síť spoluautorských vazeb mezi svými výzkumníky a analytiky, která se neustále rozšiřuje. To může do určité míry odrážet rostoucí množství i škálu úkolů připadajících na centrální banky a rostoucí propojenost světových ekonomik i finančních systémů.

“V roce 2022 se znovu dostaneme na ekonomickou úroveň před pandemií”, zaznívá z úst německého ministra pro hospodářství a energetiku Altmaiera.

Příběh Covid-19 ale ještě zdaleka nekončí, protože varianty viru začínají být stále problematičtější. 

Mezi makroekonomy začal v posledních letech převládat názor, že ve vyspělých zemích se projevuje několik nepříznivých trendů, jejichž důsledkem je tzv. sekulární stagnace (z angl. „secular stagnation“).

Výzkum v centrálních bankách má přidanou hodnotu v několika dimenzích. Může pomoci při řešení aktuálních palčivých otázek, kterými se centrální banka musí zabývat. Má však také nezanedbatelný význam pro šíření nejnovější ekonomických poznatků uvnitř i vně instituce.

Střední Evropa byla v posledních letech obecně úspěšná v získávání zahraničních investic. Česká republika přitom patřila mezi ty nejúspěšnější v regionu.

Optimismus po prosincovém uzavření obchodní dohody mezi EU a UK pomalu opadává, jelikož zůstala řada nezodpovězených otázek. Zejména byly dohodou opomenuty finanční služby a jejich přeshraniční poskytování, navzdory významnosti tohoto sektoru pro Spojené království.

Česká národní banka na dnešním zasedání sazby nezměnila. Prognóza opětovně ukázala výhled celkem trojího zvýšení úroků během letošního roku, bankovní rada však zůstává opatrná. Jak ale upozornil guvernér Jiří Rusnok, většinové vymezení vůči výstupu modelu bylo mnohem slabší než dříve.

Čína si je dobře vědoma narůstající důležitosti digitálních měn. Budoucnost své platební infrastruktury vidí v tzv. digitálním jüanu.

Český trh práce během pandemie. Jak ve zpětném pohledu obstál v jednotlivých svých parametrech?

Dopad změny měnověpolitických sazeb na ceny rezidenčních nemovitostí je středem pozornosti nejen řady ekonomických a politických debat, ale také rozsáhlé odborné akademické literatury. 

Největší vliv na úspěšnost případného zavedení měny bude to, jakým stylem bude přijata a jak bude „prodána“.