Euro se včera pohybovalo v úzkém pásmu mezi 1,2120-40 EURUSD, odpoledne na trh přinesla volatilitu data o dubnové inflaci v USA. Dolar v reakci na vyšší tempo růstu cen posílil, z našeho pohledu se ale jedná o krátkodobý impulz a v blízké budoucnosti očekáváme opětovné oslabení zelených bankovek.

Česká měna bude letos posilovat. V rámci skupiny měn střední a východní Evropy bude dokonce patřit mezi ty nejvíce posilující. Korunové zisky čekejme jak proti euru, tak proti dolaru. Hlavní zisková vlna je přitom teprve před námi.

Překvapení a těžké zklamání. Tak by se dal popsat výsledek dubnových dat z amerického trhu práce, který v závěru minulého týdne rozhýbal trhy.

V posledním dubnovém týdnu, kdy futures na americké indexy začaly znovu stoupat, dolar dál klesal a výnosy z amerických vládních dluhopisů poskočily výš, i když se zatím udržely v zavedených pásmech. Komodity dál stoupaly. Zejména obiloviny a měkké komodity se mohou pochlubit značnými zisky.

ČNB ponechala úrokové sazby na současné úrovni. Nová prognóza stále předpokládá trojí zvýšení úroků v letošním roce, přičemž prvního bychom se mohli dočkat už ve třetím čtvrtletí.

Česká národní banka dnes představí aktualizovanou prognózu. Názory mezi analytiky ohledně načasování prvního post-koronavirového zvýšení úrokových sazeb se dost liší, spojuje je ale více holubičí postoj než pár měsíců nazpět.

Ministryně financí USA Janet Yellenová ve svém úterním vystoupení poukázala na situaci, kdy může vzniknout potřeba zvýšit sazby s cílem zabránit přehřátí americké ekonomiky.

Duben nebyl pro britskou měnu nejlepším měsícem, když si libra v indexu sledovaném Bank of England pohoršila o více než jedno procento. S blížícím se měnověpolitickým zasedáním britské centrální banky by kurz mohl hledat odrazový můstek pro pokračování v ziscích z prvního kvartálu letošního roku.

Pandemická situace se zlepšuje. Zlepšení ale není dostatečné na to, aby ČNB začala přemýšlet o prvních krocích úrokové normalizace.

Užívejme si klidu, dokud můžeme. Tak nějak by se dal popsat zbytek první poloviny letošního roku z pohledu americké měnové politiky. Ta druhá bude totiž o dost akčnější.

Ceny zemědělských komodit dál rostou, a tak se zdá, že bude i tento významný ukazatel v nadcházejících měsících stoupat a dál umocňovat obavy z inflace, zejména v těch zemích, které si to mohou dovolit nejméně.

Neuběhly ani dva měsíce a máme tu další zasedání americké centrální banky. V mezidobí nebylo zveřejněno mnoho dat. Jejich kvalita sice významně předčila kvantitu, ovšem i to je stále málo na vyvozování jakýchkoliv měnověpolitických závěrů.

Česká národní banka bude v letošním roce s největší pravděpodobností úrokové sazby zvyšovat méněkrát, než značí prognóza.

Rychlejší ekonomická obnova USA oproti eurozóně je již na trzích delší dobu z větší části zaceněna, a nelze tak očekávat obrat v trendu, který dolar nastolil ke konci minulého týdne, kdy oslaboval proti všem svým hlavním měnovým párům.

Pokud by se myšlenka pozvolného růstu amerických výnosů, který nebude mít významný dopad na devizový trh, ukázala jako pravdivá, euro by mělo důvod k návratu na ziskovou vlnu i v delším časovém horizontu.

Evropská centrální banka není tak jednotná, jak by se mohlo zdát. Dlouhodobě se v Radě guvernérů ECB střetávají dva tábory.

Včera ráno byl na domácí půdě zveřejněn index cen výrobců, který vykázal značně lepší výsledek, než trh očekával. Koruna na tuto událost reagovala skokovým posílením o čtyři haléře, což je ve spojitosti s touto statistikou relativně výrazný posun.

Loni v únoru a březnu začalo masivní šíření koronavirové pandemie z Číny do Evropy a Spojených států. V obavách z velmi výrazného pádu ekonomik spadly ceny akcií a centrální banky snížily úrokové sazby na úroveň blížící se nule.

Patříme k těm, kteří věří, že americké výnosy dále porostou. A to nehledě na vývoj posledních dní, který šel silně proti nám. Argumentace – nejen naše – je následující.

Geopolitika byla jedním z klíčových faktorů ovlivňujících trhy v době před pandemií. Poté převzal otěže covid, přičemž témata jako obchodní války či vměšování se do voleb se dostala až na druhou kolej. Události posledních dní však geopolitiku vrací do hry, a to především v souvislosti s Ruskem.