Jan Berka

Globální boj s inflací pokračuje. Některé centrální banky z vyspělých ekonomik sice zvolnily...

Závěr minulého týdne se nesl v možná až paradoxně optimistickém duchu obchodování. Stalo se tak i přesto, že na obou stranách Atlantiku byla zveřejněna poměrně jestřábí poselství posilující výhled pokračujícího razantní zvyšování evropských i amerických sazeb.

„No pivot here.“ Tak by se dalo ve stručnosti popsat hlavní poselství z letošního předposledního zasedání americké centrální banky. Měnový výbor sice potvrdil možnou změnu budoucího tempa úprav úrokových sazeb. Zároveň ale zaznělo, že doposud očekávaný vrchol sazeb v cyklu už nestačí současnému inflačnímu prostředí.

Dnešní zvýšení sazeb Fed o 75 bodů je podle nás hotová věc, proto půjde spíše o okrajovou záležitost. Zásadní bude doprovodný komentář ke kondici americké ekonomiky. Debata se bude točit kolem témat recese, inflace a trhu práce.

Australská centrální banka (RBA) se drží menších úprav sazeb. Dnes je opět zvýšila „pouze“ o 25 bodů, i přesto, že výhled inflace nepracuje s dosažením inflačního cíle na prognózovaném horizontu, tedy až do roku 2024. Letos inflace dle banky dosáhne vrcholu kolem 8 %, v roce 2023 klesne na 4,75 % a v roce 2024 bude mírně nad 3 %. Banka přitom cílí inflaci v pásmu 2-3 %.

Tržní nadšení z měnověpolitického obratu, který ale ve skutečnosti vůbec obratem není, pominulo. Přispěla k tomu nejvíce evropská, ale i americká data, která ukázala, že úroky musí na obou stranách Atlantiku dále vzrůst. A podle nás porostou, dokud se inflace nedostane pod kontrolu nebo se „něco nerozbije“.

Evropská centrální banka na svém říjnovém zasedání doručila další zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Spolu s tím upravila podmínky dlouhodobých půjček evropským bankám. Cílem centrální banky je zajistit maximálně efektivní transmisi měnové politiky, která se následně projeví v poklesu inflace směrem k cíli ve střednědobém časovém rámci.

ECB na letošním předposledním zasedání doručí další výrazné zvýšení sazeb. Očekáváme, že se Rada guvernérů shodne na dalším navýšení úroků o 75 bodů. Ostře sledovaný bude doprovodný komentář, v jehož rámci se však ECB bude chtít vyhnout náznakům dalšího postupu, včetně odhadu hodnoty neutrální úrokové sazby.

Závěr minulého týdne se nesl ve znamení debat o intervencích. Vedly se v případě Japonska, kde jsme opět svědky oslabujícího jenu, stejně tak i v Británii, kde je tématem číslo jedna dluhopisový trh. K akci přistoupila maďarská centrální banka a o americkém ministerstvu financí jsme se dozvěděli, že rekognoskuje terén pro případné zpětné odkupy vlastních dluhopisů.

Philip Lane je na našem webu známé jméno. Podle mě jde o jednoho z nejlepších ekonomů, byť se na něj poslední dobou sneslo dost kritiky. Nesla se ve směru, že nedostatečně tlumočí postoj ECB. Jeho nedávný proslov to dle mého dostatečně vyvrátil. Tak si pojďme říct to nejdůležitější, s důrazem na sazby.

Pracovat s daty je každodenní nutnost. Ten, kdo to nedělá nebo to dělá špatně, si jen těžko povede dobře jak v zaměstnání, tak v běžném životě. Nebude umět hospodařit s penězi a stane se lehce manipulovatelným. I proto existuje KPMG Data Festival, který je určen všem, kteří si uvědomují nutnost znalosti dat.

Bank of England pokračuje v zásazích na britském dluhopisovém trhu. Na začátku týdne představila nová opatření, která mají sloužit ke stabilizaci dlouhého konce výnosové křivky a mají dodat likviditu především penzijním fondům využívajícím strategii LDI. Bude to ale stačit? U teď vidíme u vybraných aktiv největší pohyby od velké finanční krize.

Evropská centrální banka si připravuje půdu pro další zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Zasedání Rady guvernérů ECB je naplánováno na konec října. Klíčová inflační data již byla zveřejněna. Z nich i z velké části komentářů centrálních bankéřů je patrné, že frontloading sazeb bude pokračovat.

O zhoršující se likviditní situaci na světových dluhopisových trzích jsme psali na začátku týdne. Ze srovnání několika vyspělých trhů nám ten americký ve výsledku vyšel jako jeden z těch likviditně „lepších“. V dnešním textu se zaměříme na poptávkovou stranu po bondech a na to, kolik času sledovanému trhu možná zbývá, než se dostane do vážnějších problémů.

Podnikatelé a majitelé firem nepotřebují networking. Potřebují sdílet své otázky a dostat...

Trhy věří, že nastal čas změn. Ty by se měly týkat dosavadního tempa zvyšování úrokových sazeb. Situace lehce připomíná letošní červenec, kdy se tržní nálada rovněž zlepšila. Ovšem jen na čas. To samé se podle nás může odehrávat i dnes.

Nikdo o nich moc neví, a zřídkakdy se dostanou do titulků denních finančních zpráv. Za normálních okolností jsou velmi stabilními institucemi, které působí na finančních trzích jako „klidná síla“. Tentokrát si ale pomohly pákou, což skončilo zásahem centrální banky.

Britská vláda včera rozhodla o stažení plánu snížit daně nejbohatším Britům. Toto pozitivní překvapení pomohlo libře i britským dluhopisům. Jde však jen o symbolické gesto, které z britské měny tíhu dvojího deficitu nesejme.

Řada lidí má představu, že ceny elektřiny byly vyhnány uměle spekulanty a že výrobci na tomto vývoji budou vydělávat neoprávněné zisky. Tento názor nesdílím. Jsem přesvědčen, že v Evropě čelíme momentálnímu fundamentálnímu nedostatku energií, řekl v rozhovoru pro Roklen24 šéf pražské energetické burzy David Kučera. Jak tento nedostatek vyřešit? A vrátí se staré ceny elektřiny, nebo jsou ty aktuální novým normálem?

Tržní vývoj posledních dní má k optimismu hodně daleko. Výprodej jsem viděli napříč aktivy, od rizikových měn přes komodity, akcie až po dluhopisy. A právě dluhopisy se staly tématem číslo jedna, zejména kvůli tomu, co se odehrálo ve Spojeném království.