Instrument EURCZK

Kurz dolaru včera oslabil. Vidíme však, že po zasedání americké centrální banky z minulého týdne část svých ztrát přece jen umazal. Z ECB hromadně zní, že výhled trhu ohledně snižování sazeb je až příliš agresivní. Korekce na páru EURUSD vyplnila imbalanci z poloviny listopadu a zopakovala prudký pohyb do longu. Tento pohyb pravděpodobně potvrdil slabší dolar do konce roku. Měnový pár EURUSD má tak šanci uzavřít nad 1,1000.

Bank of Japan se nakonec o překvapení k závěru roku 2023 nepostarala. Zmínky o úpravě měnové politiky jsou však čím dál častější. Mají několik podmínek, které budeme pečlivě sledovat zejména během prvního čtvrtletí roku 2024. Kombinace globálně slabšího dolaru a upravené japonské měnové politiky bude rizikem silnějšího jenu.

Pokud Jerome Powell sníží sazbu tak, jak slibuje, i v případě, že nedojde k citelnému ochlazení ekonomiky, vystavuje se nebezpečí, že bude osočován z nadržování úřadujícímu prezidentovi. Ke snížení proto dojde jen v případě citelné recese, což je zase negativní pro ceny akcií. Euforická rally, která vyhnala ceny obou klíčových aktiv je proto do značné míry nesmyslná.

Po středečním rozhodnutí amerického Fedu měnověpolitická rozhodnutí centrálních bank rozhodně nekončí. Včera o stabilitě sazeb rozhodla Swiss National Bank (SNB), Bank of England (BoE) i Evropská centrální banka (ECB). Šéfka ECB Christine Lagarde ukázala, že na rozdíl od Fedu ji jestřábí rétorika stále vyhovuje. Dalšího zvýšení sazeb se v Evropě nedočkáme, ale na aktuální úrovni budou drženy ještě delší dobu. Na rozhodnutí ECB a následnou tiskovou konferenci reagovalo euro vůči dolaru posílením.

Původně jsme očekávali, že prosincové zasedání Fedu bude završením letošního měnověpolitického trendu nesoucího se v duchu „vyšší sazby po delší dobu, o snižování úroků zatím nedebatujeme“. Opak byl pravdou. Snížení úroků se už dostalo do popředí debat měnového výboru, což podpořilo oslabení dolaru a jednu z nejsilnějších intradenních rally dluhopisů letošního roku. Vedle toho přístup Fed uvolňuje ruce ČNB, která podle našeho názoru může snížit úroky už příští týden.

Z pohledu vlastníků dolarů, kteří čekají na směnu do českých korun, je situace o něco pozitivnější, než byla před několika týdny.

Sníží Česká národní banka úroky už v prosinci, nebo si počká až na začátek příštího roku?

Tento týden bude na trzích a v ekonomice patřit mezi ty akčnější. Čeká nás zasedání Fedu, ECB a Bank of England. Z dat bude zveřejněna americká inflace a americké ministerstvo financí emituje dluhopisy za více než sto miliard dolarů, včetně třicetileté splatnosti. Největší potenciál tržních dopadů vidíme u Fedu, který by mohl trhy negativně překvapit relativně jestřábím výhledem úrokových sazeb.

Prezidentka ECB Lagardeová stojí před složitým rozhodnutím. Pokles kurzu EURUSD pokračuje a smazává zisky z předešlých dnů poté, co začala z eurozóny přicházet nad očekávání dobrá čísla o slábnoucí inflaci. Investoři tak sází na brzké snížení sazeb Evropskou centrální bankou. Lagardeová musí zvážit, jak moc zatlačí proti sázkám na snížení úroků. Zasedání ECB je naplánované na příští čtvrtek. 

Guvernér Aleš Michl včera na půdě poslanecké sněmovny potvrdil, že ČNB svůj jestřábí postoj neopustí. V případě, že by se banka rozhodla snížit sazby na posledním letošním zasedání 21. prosince, učinila by tak pomalu a rozvážně. Šéf centrální banky naznačil, že vysoká inflace je přetrvávajícím problémem, který se nesmí podcenit. Je to jasná zpráva o tom, že první snížení přijde v objemu 25 bazických bodů.

Letošní rok se nesl ve znamení relativně jestřábí měnové politiky jak v Evropě, tak i v USA. Aktuálně trhy sází na to, že úroky klesnou na obou stranách Atlantiku relativně brzo a rychle. To samé je očekáváno od ČNB, která by první snížení mohla doručit už tento měsíc. Co čekat v příštím roce od české, evropské a americké ekonomiky? Jak na tom bude koruna, posílí, nebo oslabí? A co další aktiva?

Americký dolar po zveřejnění série pozitivních dat z ekonomiky posiloval. Pomohlo i přecenění výhledu evropských sazeb. Dolarový index během včerejšího obchodního dne posílil nad hranici 104 bodů a zaznamenal tak nejvyšší úroveň za poslední dva týdny.

Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová měla na konci listopadu přednášku, ve které popsala působení měnové politiky v časech „tvrdohlavé inflace“. Zde je pár hlavních poznatků, které přinesla v době, kdy se inflace postupně posouvá k nižším hodnotám, avšak vyhráno stále ještě není. 

V roce 2016 se americká ekonomika nacházela v poměrně slušné kondici. Očekával se spíše negativní vývoj spojený s koncem ekonomického cyklu. Prezidentské volby vyhrál Donald Trump. Akciový index SP500 se nacházel na úrovni 2000, což bylo historické maximum. Trumpovy daňové škrty nedaly ekonomice odpočinout, a ta bez patřičné „údržby“ pokračovala dále v nezměněné síle. Z akciového indexu se stal posléze index úspěšnosti prezidentského úřadu.

Inflace v eurozóně v listopadu klesla mnohem více, než bylo očekáváno, a to na 2,4 %. To je nejpomalejší roční tempo od července 2021. Americká inflace z USA měřená indexem výdajů na osobní spotřebu vyšla dle očekávání. Členové OPEC předběžně souhlasili se snížením dodávek, aby podpořili růst ceny ropy, která v posledních týdnech významně klesla.

Nový trend posilující koruny je potvrzen. Tuzemská měna se v úterý a ve středu obchodovala pod úrovní 24,25 EURCZK. Z lokálního maxima v říjnu jde o pokles o více než 40 haléřů. Korunové zisky posledních dnů až týdnů podporuje americký dolar. Ten se v úterý posunul až nad hranici 1,1000 EURUSD, a to po spíše holubičích komentářích Chrise Wallera z Fedu.

Řada velkých hráčů na finančních trzích v současnosti stahuje část svých dolarových pozic pod tíhou očekáváného poklesu amerických úrokových sazeb. Vzhledem k současnému vývoji americké inflace, trhu práce a dalších klíčových makroekonomických indikátorů lze předpokládat dřívější pokles sazeb. Dřívější, než řada institucí ještě před pár měsíci předpokládala.

Americké nefinanční podniky hromadí likviditu. Podle banky Barclays drží 6,9 bilionu dolarů ve vysoce likvidních cenných papírech a v hotovosti, což dohromady dělá zhruba 12 % všech jejich aktiv. Pokud tuto částku očistíme o likvidní cenné papíry, vidíme nárůst držené hotovosti dosahující necelých 6 % všech aktiv. Co tato situace naznačuje?

Máme za sebou dva výjimečné roky, které by se daly charakterizovat jako monstrózní zápas medvěda s býkem. Dnes můžeme říci, že v tomto zápasu nevyhrála ani jedna strana. Naději ohledně dalšího vývoje můžeme hledat například ve filmu Wall Street.

Tento týden nebyl z makroekonomického hlediska bohatý. Ani z toho obchodního příliš nepřinesl, zejména vinou státního svátku na amerických trzích. I přesto můžeme najít pár záchytných bodů, které nám pomohou se zorientovat na současných trzích.