Instrument

Koruna je z historického pohledu stále velmi silná, a to hned proti několika zahraničním měnám. Nákup eura se pohybuje pod 23,70 a dolar koupíte za méně než 22 korun. Česká měna, přestože se řadí mezi rizikové, zůstává silná i v době problémů v bankovním sektoru. To neznamená, že na krach Silicon Valley Bank a problémy dalších nereagovala.

Ekonomický sentiment německých podnikatelů se v břenu zlepšil výrazně nad očekávání. Zdá se, že hrozba bankovní krize Němce moc netrápí a zůstávají optimističtí. Přestože byla v pondělí situace ohledně evropských bank klidnější, stále nelze vyloučit, že se neotočí. Americký dolar může dlouhodobě dále oslabovat. Velkou roli může hrát změna rétoriky Fedu a fakt, že americké sazby nejspíše budou na svém vrcholu.

Akcioví investoři žijící v domnění, že jsou nejpreferovanější skupinou, budou muset vystřízlivět. Banky jsou ve hledáčku Fedu více, ale jen do té míry, aby nebyly dotčeny vklady klientů. Čekat, že Fed přijde s řešením problému „malých“ bank ve stylu bazooky, je naivní, současný stav mu vyhovuje.

Americká centrální banka dle slov guvernéra Powella se snižováním sazeb letos nepočítá. Trh je opačného názoru. Aktuální úrokové pásmo je podle něj v podstatě konečné, od července již plně zaceňuje snížení o 25 bodů. Do konce roku jsme pak na snížení o 70 bodech. V roce 2024 se dostáváme na osekání o zhruba procentní bod, tedy na úroveň cca 3 %. To jsou dle prognózy hodnoty, kterých má být dosaženo až v roce 2025.

Fed na svém včerejším zasedání navýšil americké úrokové sazby o 25 bazických bodů. Pokračoval tak ve vytyčeném směřování měnové politiky, a to i přes problémy v americkém, ale i evropském bankovním sektoru. Nové pásmo amerických úrokových sazeb je tak nyní 4,75 až 5 %. Jedná se o nejvyšší úroveň od roku 2007.

Americká centrální banka na dnešním zasedání zvýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Bankovní nervozita jí v dalším posunu úroků do ještě více restriktivních úrovní nezabrání. Dost možná to však bude poslední úprava na nějakou dobu. Trhy by přitom samotný hike neměly považovat za hlavní událost.

Už v neděli jsme se dozvěděli o tom, že švýcarská banka UBS převezme svého rivala Credit Suisse. Švýcarská centrální banka v rámci transakce poskytne likviditu až do výše sta miliard franků. Vláda pak poskytne garanci. UBS za převzetí zaplatí více než 3 miliardy franků. Otázkou zůstává, jestli jsme na prahu další bankovní krize, nebo se dá současná situace ustát?

Již druhý víkend v řadě jsem strávil netrpělivým sledováním finančních zpráv. Minulý týden to byla Silicon Valey Bank, tento týden Credit Suisse, banky na pokraji kolapsu čekající na záchranu.

Poslední týden ukázal, jak zásadním tématem je v současném prostředí dostupnost bankovní...

Bankovní panika se včera přesunula do Evropy, kde se pozornost zaměřila na švýcarskou banku Credit Suisse. Vedle spillover efektu, který odstartovala Silicon Valley Bank, se na akcii podepsalo odmítnutí největšího akcionáře – Saudi National Bank. Ten bance nehodlá poskytnout další kapitál, primárně z regulatorních důvodů. Investoři tak z banky začali utíkat.

Krach Silicon Valley Bank způsobil paniku, která vyvrcholila v pondělí. Padaly akcie, dluhopisové výnosy, americký dolar. Rizikové měny našeho středoevropského regionu oslabovaly. Největším vítězem posledních dnů bylo jednoznačně euro. Jestřábí postoj Fedu by těmito událostmi mohl být zviklán. O postoji centrální banky nám napoví až samo rozhodnutí ohledně zvýšení, či stabilita úrokové sazby.

Globálními finančními trhy otřásl krach Silicon Valley Bank, která patřila mezi dvacet největších bank v USA. Krach dopadl i na Signature Bank se sídlem v New Yorku. Konec SVB přišel po několika chybných investičních rozhodnutích, špatném řízení rizika a růstu úrokových sazeb v USA.

V pátek proběhla trhy znepokojující zpráva o krachu banky Sillicon Valley Bank....

Americké akciové trhy si v závěru týdne prošly výprodejem. Výrazný pokles jsme přitom pozorovali u bankovního sektoru. Investoři se přesouvali do bezpečí, především do amerických dluhopisů. Důvodem byly problémy dvou bankovních subjektů, u kterých vznikla otázka: Stojíme na prahu nové likviditní krize?

Za poslední měsíce jsme si zvykli na to, že koruna postupně posilovala na nové nejsilnější úrovně. Březen nám zatím ukazuje, že trend se postupně otáčí a naše měna může i oslabit. Vítězem posledních dní je americký dolar, který zejména díky jestřábímu postoji Fedu zažívá lepší období.

Poslední data z americké ekonomiky byla nad očekávání silnější. I přesto, že byla ovlivněna faktory, jako je teplejší počasí a sezónnost, Fed je nemůže ignorovat. Pokud by se ukázalo, že je síla největší ekonomiky světa opravdu taková, jako naznačila lednová data, centrální banka by se mohla vrátit k navýšení sazeb o půl procentního bodu.

V reálném vyjádření, tedy očištěném o inflaci, průměrná hrubá mzda v České republice klesla o 6,7 %. Průměrný spotřebitel s průměrnou mzdou si tak i přes téměř osmiprocentní růst mzdy nakoupí méně.

V klasických učebnicích studujících kapitálový trh se dočteme, že přirozená korelace mezi cenami akcií a cenami dluhopisů je záporná. To znamená, že klesá-li cena jednoho aktiva, cena druhého rosta, a vice versa. Tento vztah se stal v minulém století natolik všeobecně rozšířeným, že jeho použití při praktickém každodenním obchodování je dnes nulové.

Evropské i americké sazby mají za sebou další vlnu přecenění. Data podpořená komentáři z ECB a Fedu posunula tržní očekávání vrcholu sazeb na obou stranách Atlantiku výše. Aktuálně trhy očekávají, že ECB zvýší sazby až na 4 % a Fed na 5,5 %. Americká výnosová křivka se přehoupla nad 4 %, aniž by strhla akcie do červených čísel. Včera úřadovala především evropská data, dnes budou nejzajímavější ta americká.

Evropská inflace má svůj vrchol za sebou. Jak ale naznačila data o francouzské, španělské i německé inflaci, čtvrtý významný pokles se možná konat nebude. Data navíc naznačují, že jádrová inflace, která je aktuálně největším problémem Evropské centrální banky, zůstává zakořeněná, zejména s ohledem na sektor služeb.