Evropská centrální banka poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby. Trhy překvapila úpravou o půl procentního bodu. Na červnovém zasedání přitom avizovala navýšení o 25 bodů. Spolu s úpravou sazeb schválila nový nástroj proti fragmentaci finančních trhů.

Budou po prudkém nárůstu inflace následovat mzdy? Analytici Fidelity International se domnívají, že ano.

Cílem tohoto příspěvku je zpětně posoudit vhodnost nastavení měnové politiky a zejména pak vyčíslit efekt zvyšování úrokových sazeb České národní banky v období od 3. čtvrtletí 2021 do současnosti.

Objevují se náznaky, že tlaky na náklady firem mohou brzy polevit. Tlak na centrální banky ale přesto zůstane vysoký.

Cílem tohoto příspěvku je přinést pohled ekonomů a manažerů ČNB, kteří se svojí prací spolupodílejí na budování analytického a prognostického aparátu měnové politiky, resp. na přípravě čtvrtletní makroekonomické prognózy, která slouží jako podklad pro rozhodování bankovní rady ČNB.

Evropská centrální banka potvrdila, že na červencové schůzi zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. To už je jisté. Nejistota však přetrvává ohledně rozsahu dalšího zvyšování, až léto skončí. Bude záležet hlavně na vývoji indexu HICP a inflačních očekávání. Eurozóna patrně do konce 3. čtvrtletí opustí éru záporných sazeb, což byl stejně ekonomický nesmysl.

Ekonomická nálada Čechů je v první polovině roku značně pesimistická. Veřejnost očekává pokračování zdražování, které nejvíce ohrožuje lidi s vysokými půjčkami.

Tento článek popisuje japonský makroekonomický a měnověpolitický vývoj posledních desetiletí, poté blíže diskutuje možné důvody citelně nižší inflace ve srovnání se zbytkem světa a následně se věnuje aktuálním dilematům japonské měnové politiky.

Bankovní rada České národní banky na červnovém zasedání zvýšila hlavní úrokovou sazbu...

Souhrnně lze říci, že zastavení dodávek zejména zemního plynu by v evropských ekonomikách působilo stagflačně, resp. slumpflačně. Závěrem shrnujeme obecná doporučení pro minimalizaci negativních dopadů případného zastavení dodávek plynu z Ruské federace.

Celých 167 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňové svobody, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost.

Po včerejším překvapení v podobě nečekaného zvýšení sazeb švýcarské centrální banky bylo hodně nadějí vkládáno do Bank of Japan. Ta však podle dnešního rozhodnutí zůstává nezlomena, a je tedy v podstatě poslední centrální bankou vyspělých ekonomik s extrémně akomodativní měnovou politikou.

Americká centrální banka doručila největší zvýšení sazeb od roku 1994. Guvernér Fedu Powell pak odůvodněním tohoto kroku nepřímo naznačil scénář, který čeká i ECB, jen o pár měsíců později. I v jejím případě skončí nadstandardním navýšením úroků.

Neuplynul ani týden od oficiálního zasedání a Evropská centrální banka dnes oznámila mimořádné setkání Rady guvernérů. Centrální bankéři během něj řešili aktuální tržní podmínky s důrazem na potenciální fragmentaci evropských finančních trhů. Výsledek jednání nebyl žádným velkým překvapením. Banka v podstatě oznámila to, co měla oznámit už minulý týden.

Posune se inflace zpět k hodnotám, na které jsme byli ještě nedávno zvyklí, nebo se pohybuje k trvale vysoké úrovni, která spíše odpovídá zkušenostem ze 70. a 80. let minulého století? Nejen na to se ve své analýze zaměřil analytický tým společnosti Invesco.

Evropská centrální banka oznámila začátek nového úrokového cyklu. Na dnešním zasedání sice sazby ponechala ještě stabilní, na červencovém je ale hodlá zvýšit o čtvrt procentního bodu. Navyšování pak bude dále pokračovat v závislosti na datech. Trh nebyl rozhodnutím nikterak překvapen. ECB si však závazkem naprosto zbytečně svázala ruce.

Červnové zasedání ECB bude to nejdůležitější v letošním roce. Dočkáme se hned několika změn. Rada guvernérů ukončí čisté nákupy aktiv, od července už budou probíhat „jen“ reinvestice prostředků z programu nákupů (APP) a z pandemického programu (PEPP). Dále bude představena aktualizovaná prognóza, která potvrdí splnění podmínek nutných pro první zvýšení sazeb po více než deseti letech.

Prezident republiky Miloš Zeman dnes jmenoval tři budoucí členy bankovní rady České národní banky. Od 1. července 2022 v bankovní radě nově zasednou Jan Frait, Karina Kubelková a Eva Zamrazilová. Prezident současně jmenoval do funkce viceguvernérky Evu Zamrazilovou.

V souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou aktuálně diskutovány možné ekonomické dopady sankcí ze strany Evropské unie i případných odvetných sankcí ze strany Ruska. Jedním z nejdůležitějších aspektů je energetická situace a energetická bezpečnost evropských zemí.

Je Česká republika připravena vstoupit do eurozóny? Co může změnit negativní postoj Čechů k přijetí eura a vstoupí ČR nakonec do eurozóny „ze zoufalství“? Neměli bychom pod vlivem událostí na mezinárodní scéně v posledních týdnech a z nich plynoucích obav z národní bezpečnosti změnit náš náhled na eurozónu?