Pro rok 2020 bylo potvrzeno, že makroekonomický šok měl v roce 2020 v nezanedbatelné míře nabídkový charakter. V roce 2021 však došlo ke změně příběhu a v současném vývoji se ve vysokých cenách surovin a materiálů odráží obnovená robustní poptávka.

Turecký prezident Erdogan vede svou politikou zemi do recese. Poslední opatření zaměřené na retail mu možná koupí nějaký čas. Kredibilitu ale Turecku určitě nevrátí.

Emisní povolenky, které mají sloužit jako penalizace firem vypouštějících CO2 do atmosféry, a redukovat tak globální oteplování planety, v současné době připomínají spíše sebepožírající se mechanismus. Jejich cena se nyní podle čerstvých zpráv agentur Bloomberg i Reuters vyšplhala přes 90 eur za tunu CO2 a v brzké době má překročit magickou hranici 100 eur.

Bouřlivé léto 2021 – z pohledu frekvence i rozsahu přírodních katastrof ve světě – je opětovným důkazem, že změna klimatu je neoddiskutovatelnou realitou. Navazující otázkou pak je, jak silné budou dopady klimatické změny do jednotlivých ekonomik, jak budou rozloženy v čase a jaká by měla být reakce centrálních bank.

U výstupu z prosincového zasedání měnového výboru Fedu se ďábel skrýval v detailu. Centrální banka svým výhledem ukončení programu nákupů aktiv v prvním čtvrtletí a následných tří kol navýšení úroků v příštím roce splnila to, na co trhy sázely. Odměnou byla Wall Street v plusu. Bez zaváhání.

Americké úrokové sazby by měly v příštím roce vzrůst celkem třikrát. Ten samý scénář pak platí i pro rok přespříští. Tomu bude předcházet dřívější ukončení programu nákupů aktiv ještě během prvního čtvrtletí roku 2022. Fed v rámci aktualizované prognózy sazeb doručil jestřábí výhled.

Česká národní banka vydala publikaci, která se věnuje analýze ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Důvodem je závazek České republiky k přijetí společné evropské měny. Přijetí eura je spojeno s řadou přínosů, ale také rizik.

Budoucí přijetí společné evropské měny by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z jejího intenzivního zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů, uvádí letošní vydání publikace ČNB Analýzy stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou. Přijetí eura však současně přináší rizika plynoucí ze ztráty nezávislé měnové politiky a stabilizační role pružného měnového kurzu.

Nemovitosti vstupují do nového věku. Inflace se opět vynořila, co je "nový normál" u využívání kanceláří je stále otázkou a přechod na nízkouhlíkové technologie mění vztah mezi pronajímatelem a nájemcem.

Saxo Bank vydala publikaci 10 šokujících předpovědí na rok 2022. Tyto předpovědi se zaměřují na řadu nepravděpodobných, ale také nedoceňovaných událostí, které by v případě, že by k nim opravdu došlo, mohly pořádně rozvířit finanční trhy.

Tato úvaha není o tom, jak jistě zbystřili ekologičtí aktivisté, že by fosilní paliva nevypouštěla nějaké emise včetně skleníkových plynů a nemohla v nějaké míře působit na změnu klimatu. Je o tom, co je nesplnitelná utopie a rozumná realita.

S výjimkou navyšování výdajů na armádu lze s návrhy do jisté míry souhlasit. Ano, školství potřebuje více peněz a potřebuje přilákat klíčové lidi. Důležitost kvalitního zdravotnictví nám pak připomněla pandemie. Já se jen obávám, jak navyšování výdajů půjde dohromady se slibovaným zodpovědným hospodařením státu a očekáváním voličů koalice.

Jak zastavit kácení pralesů? Pomoc je na dosah ruky díky satelitní technologii.

Od posledního vydání Roklen indikátoru uplynulo již pět měsíců. Na stavu tuzemské ekonomiky se od té doby hodně změnilo.

Česká národní banka usiluje o dosahování cenové stability, tedy nízké a předvídatelné inflace, nastavováním krátkodobých, tzv. měnověpolitických úrokových sazeb. Jak ovlivňování budoucí inflace skrze úpravy úrokových sazeb funguje, popisuje tzv. transmisní mechanismus.

Úrokové sazby na nezajištěném mezibankovním trhu, známé jako IBORy, fungují již více než čtyři dekády a na finančních trzích se používají jako referenční sazby pro celou paletu finančních instrumentů a derivátů z nich. Pověst těchto sazeb však byla výrazně narušena případy jejich manipulace ze strany některých bank.

Zvýšení úrokových sazeb České národní banky o 1,25 procentního bodu na listopadovém měnovém zasedání bankovní rady vyvolalo velkou odezvu. Jako ředitel aparátu, který připravuje analýzu a prognózu inflačního vývoje, bych tímto textem chtěl přispět do diskuse, která se rozproudila v médiích a na sociálních sítích, abych objasnil skutečné důvody a motivy přijatého rozhodnutí.

Opět se nacházíme v době, kdy sílí kritika měnové politiky. Nevztahuje se pouze k České národní bance, ale i k ostatním měnovým autoritám, zejména k těm největším, u nichž je měnověpolitický přístup extrémně opatrný. A právě to je vzhledem k současné inflační situaci trnem v oku mnoha lidí. Bohužel, ve velké většině případů je tato kritika spojená s neznalostí.

Domácí inflace koncem léta dramaticky vzrostla a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední více než dekádu. Vedle často diskutovaných – převážně zahraničních – nákladových vlivů k aktuálně rychlému růstu spotřebitelských cen významně přispívá také silně proinflační domácí prostředí.

V České republice existuje systém financování politických stran a hnutí ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku se odvíjí od úspěchu daného subjektu ve volbách. Úspěšnější strany obdrží větší příspěvek. Podpora se dělí na dva typy: jednorázovou a pravidelnou, která je vyplacena ročně po dobu daného funkčního období.