Pro další růst vzájemných obchodů i investic mají Evropa a Čína společná témata.

Daňové zákony z let 2020 a 2021 snížily letošní výběr daně z příjmu na méně než polovinu. Nízkopříjmoví zaměstnanci na daňových zákonech vydělali disproporčně méně než středně a vysokopříjmoví. Dnes daň z příjmu platí již téměř výhradně vysokopříjmoví, a proto každá další sleva nebo daňová úleva bude mít vliv především na ně.

Přestaňme prosazovat za každou cenu ryzí ideologii, že bez zeleného přístupu úplně ke všemu a úplně hned přijde rychlý konec světa. Chovejme se ke svému životnímu prostředí ohleduplně, využívejme smysluplně vše, co lze dělat bez emisí i dalších negativních dopadů, ale nenuťme se kvůli tomu k asketismu a chudobě.

Vzhledem k inflaci nad úrovní 2 % a silnému trhu práce bude vhodné, aby americké úrokové sazby brzy vzrostly. Jakmile se tak stane, přiblížíme se zároveň k začátku procesu snižování bilance, tzv. kvantitativnímu utahování. Takové je poselství vyplývající z prvního letošního zasedání měnového výboru Fedu.

Představme si, že jsme opravdu pod útokem. Útočník kompromitoval účet našeho administrátora. Kam všude se teď může dostat? Dokážeme ho odstřihnout, aniž bychom zastavili běh firmy a způsobili provozní ztráty?

Příští čtvrtek ČNB zvýší sazby. O kolik? Zkušenost z posledních zasedání říká, že víc, než čekáte.

Odpoutání meziroční spotřebitelské inflace od 3% horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle...

Kazachstán v posledních dnech připomínal Československo v srpnu 1968. Občané zde však...

Kromě samotné míry inflace musí ČNB bojovat s důvěrou a bankovní rada si je toho velmi dobře vědoma. ČNB nesmí inflaci opakovaně podceňovat, dosud se jí to přitom úspěšně dařilo.

Inflační očekávání domácností, firem a finančních trhů podstatným způsobem ovlivňují jejich chování a rozhodování a tím i celkový ekonomický vývoj a výslednou skutečnou míru inflace. Do značné míry přitom mohou být očekávání sebenaplňující. Proto je pro centrální banky důležité inflační očekávání monitorovat a zároveň je svou činností a komunikací žádoucím způsobem formovat.

„Nejde nám jen o návrat inflace do blízkosti 2% cíle, ale také o to, aby se v hlavách lidí neusídlila představa, že tu s námi tato zvýšená inflace bude navěky,“ komentuje guvernér Jiří Rusnok aktuální inflační epizodu a související reakci České národní banky v podobě zvyšování základních úrokových sazeb.

Texty bývalého poradce bankovní rady ČNB Tomáše Havránka v posledních měsících silně rezonují v českém finančním prostředí. Vypadá to, že T. Havránek se o rozproudění debaty o změně režimu měnové politiky ČNB snaží opravdu vehementně. V jádru věci je mi mnoho jeho výroků sympatických. Některá jeho další tvrzení jsou pro mě však v mnohém překvapující.

Normalizace sazeb byla OK. Snaha inflaci za každou cenu snížit na cíl však může vyvolat zbytečné náklady v podobě dopadu na firmy a domácnosti.

Investiční společnost KKR vydala před nedávnem výhled pro rok 2022 týkající se jak vývoje ekonomiky, tak i finančních trhů. Vybíráme z něj několik bodů.

Rok 2021 přinesl oživení, ve které mnozí doufali. Firmy se znovu otevřely, dojíždějící se vrátili ke svým pracovním stolům a ti nejodvážnější z nás dokonce vyrazili na dovolenou. Situaci však nelze označit za "návrat k normálu" vzhledem k raketově rostoucím cenám energií, vysoké úrovni zadlužení a růstu, který se již nachází za vrcholem.

V tomto blogu nejprve krátce nastíníme historii kvantových počítačů a oblasti jejich využití s důrazem právě na finančnictví, popíšeme princip jejich fungování a krátce rozebereme také jejich fyzickou realizaci.

Česká národní banka na svém letošním posledním zasedání zvýšila úrokové sazby o sto bazických bodů. Celkově tak úroky letos navýšila o 350 bodů. To však stále není vrchol aktuálního cyklu. Proinflační rizika jsou výrazná, proto je potřeba rychlejší zpřísnění měnové politiky oproti prognóze. To bude podle nás znamenat překonání sazeb na 4 % hned na únorovém zasedání.

Turecká vláda tento týden oznámila plán opatření zahrnující výrazné zvýšení minimální mzdy, podporu měnového zajištění exportérů, a především vytvoření nového depozitního instrumentu ochráněného proti oslabení turecké liry.

Pro rok 2020 bylo potvrzeno, že makroekonomický šok měl v roce 2020 v nezanedbatelné míře nabídkový charakter. V roce 2021 však došlo ke změně příběhu a v současném vývoji se ve vysokých cenách surovin a materiálů odráží obnovená robustní poptávka.

Turecký prezident Erdogan vede svou politikou zemi do recese. Poslední opatření zaměřené na retail mu možná koupí nějaký čas. Kredibilitu ale Turecku určitě nevrátí.