V neděli 15. srpna 1971 prezident Spojených států Richard Nixon pronesl projev věnovaný stavu ekonomiky USA a oznámil v něm dočasné ukončení zlatého standardu. Jednalo se tak o faktické ukončení Brettonwoodského systému z roku 1944, jehož vyústěním byly mimo jiné stabilní měnové kurzy (současné devizové trhy neexistovaly) a fixace dolaru vůči zlatu v kurzu 35 dolarů za jednu unci.

Světová ekonomika by i částečným uzavřením Číny trpěla. Druhá největší ekonomika světa by zpomalila, a navíc by došlo k dalším výpadkům ve světových dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Řada českých rodinných firem se dnes setkává, či v dohledné době setká, s otázkou nástupnictví. Pro většinu z nich se jedná o vůbec první předání firmy, a to nejen jejího vedení, ale také vlastnictví této firmy, resp. vlastnické právo k akciím a podílům.

Pandemie COVID-19 a s ní spojená ekonomická omezení si dle MMF vyžádaly v celém světě fiskální podporu ve výši 16 bilionů USD. Přínos provádění expanzivní fiskální politiky v takto hospodářsky nepříznivém období zpochybňuje málokdo. Nesporný je však i její nepříznivý dopad do stavu veřejných financí.

Omezení ekonomiky a zavření škol a školek během COVID-19 vedlo k ekonomické recesi, růstu finančního stresu domácností, psychickým problémům a nárůstu domácího násilí. Rozdílné postavení žen a mužů na trhu práce, v domácnosti, ale i společenské normy vedly k rozdílnému dopadu COVID-19 na ženy a muže.

Bankovní rada České národní banky letos podruhé zvýšila hlavní úrokovou sazbu. Ve zbytku roku by úroky měly růst rychlejším tempem, než se kterým pracoval předchozí, květnový, výhled. Tento směr by měl pokračovat i v příštím roce.

Matice hustoty domácnosti a míry spolupráce s ostatními dává managementu jasný návod. Ti, kteří pracují v zahuštěné domácnosti, z ní musí pryč. Míra jejich stresu roste a pracovní výkonnost klesá.

Zdá se to jednoduché. Vláda by měla reflektovat doporučení odborníků a snažit se prostřednictvím chytře nastavených opatření zabránit explozím nákazy. Zdravotní odborníci však politikům volby nevyhrají. Pro politiky ve vládě je tak důležitější názor voličů.

Představte si velmi hypotetickou a schválně extrémní situaci. Bude jednoduše válka. Ať už fyzická nebo ekonomická. A jako se to již stalo v Číně společnosti Huawei, USA zakáží Microsoftu a Applu dodávat znepřátelenému státu, tedy nám, software.

Neustále stupňujeme nároky na spotřebu elektrické energie, nově například EU ve svém „zeleném šílenství“ rozhodla o zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory od roku 2035. Nahradí je elektromobily, které mají být ekologičtější.

Americká centrální banka pokračuje v nastavené úrovni měnověpolitické podpory. Sazby zůstávají beze změny, stejně tak i měsíční tempo nákupů aktiv. Podle slov guvernéra Fedu Powella se ekonomika posunula k dosažení cílů duálního mandátu, stále ale nejde o posun potřebný k zahájení snižování tempa nákupů aktiv.

V souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 a přetrvávajícími nejistotami ohledně ekonomických dopadů do hospodaření finančních institucí vydala řada centrální bank, dohledových či makroobezřetnostních institucí – včetně ČNB – doporučení k dočasnému omezení výplat dividend či jiného snižování kapitálu úvěrových institucí.

Spekulace o dnešním zasedání Evropské centrální banky se točily především kolem nové revize měnověpolitické strategie. Nový symetrický inflační cíl na 2 %, navíc s možností přechodného přestřelení, jsme považovali za příležitost, jak se pokusit získat alespoň část ztracené důvěry vzniklé vinou dlouhodobého neplnění mandátu cenové stability. Bohužel, Rada guvernérů ECB ji nevyužila.

Ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojené lockdowny spotřební chování českých domácností? Beze sporu ano. Ale byla by kvůli uzavírkám ekonomiky inflace výrazně „jiná“ než oficiální statistiky, pokud by se počítala na pandemickém spotřebním koši?

Inflace je z pochopitelných důvodů aktuálně žhavé téma a tak jsem si řekl, že klidného období na trzích využiji k prostudování některých historicky významných inflačních období. V rámci této snahy jsem narazil na skvělou knížku popisující asi nejznámější inflační periodu moderních dějin – německou hyperinflaci v prvních letech po první světové válce.

Hodnotit výhledy pro rok 2020 má svá specifika, neboť celý svět postihla pandemie koronaviru. Kdo na počátku pandemie odhadnul vývoj nejlépe?

Nakupování zboží z druhé ruky není žádná novinka. Děláme to my, dělají to na Západě i na Východě, každý svým vlastním způsobem. A přesto se v posledních měsících o second handech překvapivě mluví jako o “nové velké věci”, která začíná měnit trh. Důvod je, jak se zdá, prostý.

Minulý týden to byl měsíc, co země skupiny G7 uzavřely dohodu o minimální sazbě daně z příjmů ve výši 15 % pro zdanění globálních společností. Tento daňový postup je označován jako globální daňová revoluce

Vývoj cen bydlení přitahuje pozornost nejen veřejnosti a médií, ale rovněž tvůrců hospodářských politik. Jinak tomu není ani v případě ČNB, která sleduje trh nemovitostí kvůli potenciálním rizikům pro finanční stabilitu spojeným s překotným vývojem na tomto trhu.

Koronavirová pandemie a související protiepidemická opatření představují bezprecedentní negativní šok pro světovou ekonomiku v podobě dramatického poklesu ekonomické aktivity.