Plán EU půjčit si společně v příštích letech 750 miliard eur na obnovu ekonomik po koronavirové pandemii je zlomový okamžik, říká ve vloguČNB viceguvernér Marek Mora.

Po tvrdé kritice oznámila francouzská vláda, že hodlá proces očkování urychlit. Není však příliš pravděpodobné, že by dokázala do června splnit svůj cíl, kterým je naočkovat zhruba 23-25 milionů lidí.

Think-tank Global Business Policy Council poradenské společnosti Kearney přináší svou pravidelnou analýzu pěti globálních makrotrendů, které budou mít během příštích pěti let významný dopad na firmy, veřejné instituce i občany po celém světě.

Pandemie COVID a její dopad na nezaměstnanost…Toto téma rezonuje v politických i ekonomických debatách již od první chvíle, kdy se potvrdilo, že COVID-19 není jen nějaká sezónní virózka.

Aktualizovaný Roklen indikátor s daty z konce minulého roku ukazuje vysokou nestabilitu agregovaných čtvrtletních proměnných, optimistický výhled domácností a firem a zvláštní pozici finančních proměnných, jejichž pozice na ekonomické mapě je imunní vůči ekonomické situaci.

České spotřebitele energií, tedy všechny obyvatele ČR, stíhá jedna špatná zpráva za druhou.

Když se řekne inflace, většina lidí to pro sebe zřejmě chápe jako „ceny rostou“. V zásadě je to pravda, jde však o ekonomický pojem a v ekonomii málo co bývá jednoznačné a srozumitelné.

I přes zhoršení koronavirové situace v celé střední a východní Evropě a příslušná omezení bude výkon tohoto regionu v roce 2020 a v následném období zotavení lepší než výkon EU.

Úkolem ČNB je zajištění především cenové a finanční stability, nikoli tvorba zisku. Odvedení dividendy do státního rozpočtu je sice legitimní, ale momentálně není možné.

Tato krize je neuvěřitelně netypická, a to nejen kvůli specifické povaze pandemie Covid-19, ale také vzhledem k okamžité a robustní reakci tvůrců fiskální a monetární politiky po celém světě.

I přes koronakrizi se trh s nemovitostmi dočkal mimořádně vysokého růstu. Dokonce překonal svůj růst z minulého roku o více než tři procentní body.

Digitální měny centrálních bank jsou tématem, které se v posledních letech dostalo do popředí zájmu mnohých centrálních bank. Ve většině případů se jedná o teoretický výzkum či pilotní testování, objevil se však již i první případ praktické implementace.

Někteří akademici věří, že zpřísnění kapitálové regulace vede ke zdražení úvěrů. Je tomu opravdu tak, a to konkrétně v ČR?

Začneme od toho, energetická transformace není cílem. Je prostředkem, který má obnovit rovnováhu mezi naším současným životním stylem a přírodními zákony.

Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá až k 300 bilionům dolarů. Za normálních okolností by takto prudký růst dluhu na finančních trzích vedl ke značnému zvýšení nervozity a k silnému růstu úrokových sazeb jako důsledek stahování peněz z trhu a růstu rizika.

Boj pandemie COVID-19 vs. letecká doprava má prozatím jasného vítěze. Čelíme historické změně?

Vývoj ekonomiky se ve srovnání s listopadovou prognózou ČNB nijak významně neliší. Modelově vzato by to znamenalo celkem trojí zvýšení sazeb během příštího roku, a to první už ve druhém čtvrtletí.

Měnový výbor Federálního rezervního systému se rozhodl ponechat aktuální nastavení americké měnové politiky beze změny.

Blíží se Vánoce. Doba, kdy si mnoho lidí bere nové úvěry.

Šéfka Rady guvernérů ECB Christine Lagardeová na říjnovém zasedání slíbila velkou rekalibraci nástrojů měnové politiky. A dnes ji doručila.