Domácí měna zažila v posledních týdnech velmi volatilní období. Od čtvrtečního maxima se pár koruny proti euru propadl o tři procenta. Prostor pro další posílení však česká měna ještě nevyčerpala. Technická analýza na kratších časových rámcích ukazuje výraznou korunovou překoupenost, z dlouhodobějšího pohledu ale pouze koriguje předchozí záchvat paniky.

Koruna během necelého týdne oslabila o téměř čtyři procenta. Stalo se tak vinou spekulace o příštím guvernérovi ČNB, a nakonec i jeho jmenováním. Aleš Michl podle nás dělá zásadní chybu, která byla potvrzena samotným kurzem domácí měny.

Koruna se v posledních dnech vezla na vlně změn v České národní bance. První etapa oslabení přišla v závěru minulého týdne, kdy se objevila spekulace o příštím guvernérovi ČNB. Jmenování Aleše Michla do čela bankovní rady pak kurz připravilo o dalších více než čtyřicet haléřů. To lze spojit primárně s vyšší nejistotou. Na oslabení nakonec centrální banka zareagovala mimořádnou intervencí.

Koruna si od začátku války na Ukrajině prochází extrémně volatilním obchodováním. Po únorovém oslabení o 7 % a následném prudkém posílení do oblasti 24,30 EURCZK domácí měna znovu prudce oslabuje. Tentokrát odepsala 4 % během čtyř obchodních dnů. Po včerejším jmenování Aleše Michla novým guvernérem ČNB se koruna vůči euru propadla o 50 haléřů.

Dubnový růst cen byl opět markantní, když inflace oproti březnu vykázala meziměsíční hodnotu 1,8 %. To je po sezónním očištění stejné tempo růstu jako v předchozím měsíci. V meziročním srovnání pak ceny rostly o rekordních 14,2 %. To je nejvyšší hodnota od roku 1993. Inflace se s největší pravděpodobností v příštích měsících dostane na ještě vyšší úrovně a překoná hranici 15 %.

Koruna v závěru minulého týdne oslabila o zhruba padesát haléřů, a je tak nejslabší od poloviny března. Důvodem oslabení byla spekulace o příštím guvernérovi České národní banky. Zaznělo totiž jméno, které je spojeno s politikou nezvyšování sazeb. Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl totiž doposud na všech měnověpolitických zasedáních hlasoval pro stabilitu úroků.

ČNB na čtvrtečním zasedání zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Prognóza hodnot 3M PRIBOR ukazuje na potřebu dalšího utažení měnové politiky.

Česká národní banka dnes doručí zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Podle našich odhadů by mohlo jít o jedno z posledních navýšení v rámci aktuálního úrokového cyklu. Debatovat by se mělo i o možnostech posílení koruny skrze intervence. K řízení kurzu však centrální banka nepřistoupí.

Americká centrální banka dnes přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Trhy i my shodně očekáváme posun o půl procentního bodu. Vzhledem k úrovni úroků a síle inflačních tlaků jsme však teprve na začátku cyklu. Sazby budou dále navyšovány, odhady pomyslného vrcholu se přitom značně liší.

Problémy jsou patrné i německém průmyslu a lze očekávat jejich přelévání i směrem k České republice. Hodnota indexu PMI německého průmyslu, který měří stav nových objednávek, objemu výroby, zaměstnanosti, dobu dodání výrobních vstupů a objem skladových zásob, poklesl na své dvacetiměsíční maximum.

Aktuální trend světové měnové politiky se nese ve znamení post-covidové normalizace. Tu v minulém roce nastartovaly zejména měnové autority rozvojových trhů a postupně se přidaly ty z vyspělých. Výjimkou je Japonsko, kde měnová politika zůstává silně akomodativní. O poznání opatrnější přístup měla i centrální banka Švédska. Alespoň do minulého týdne. Švédské překvapení by se teď mohlo opakovat v Austrálii. A vyloučit nelze ani ECB.

Data z americké ekonomiky ukazují, že pokles HDP ovlivnil nárůst v importech, a naopak pokles v exportech. Pokles pak zaznamenaly i zásoby amerických podniků.

Světové trhy již vstřebaly prvotní šok z informace, že Rusko utáhlo plynové kohoutky Polsku a Bulharsku. Hrozba, že se tak stane i u dalších zemí, zafungovala. Pomyslným vítězem může být ruský rubl. Nesmělo by však jít o měnu, která nám v podstatě nedává žádné relevantní signály.

Napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi, které podporují Ukrajinu v boji proti okupaci, houstne.

Poslední zvýšení úrokových sazeb Evropská centrální banka doručila v roce 2011. Od té doby se úroky posunuly do záporu odpovídajícímu depozitní sazbě na -0,5 %. Vysoká inflace a její výhled však centrální banku nutí k prvnímu úrokového hiku za posledních více než deset let. Tržní výhled dokonce naznačuje, že by se úroky mohly během letoška přehoupnout do kladných čísel.

Přestože není vítězství Macrona překvapením, lze ho označit za drobnou úlevu pro evropské trhy. Nicméně ve světle současné situaci války na Ukrajině, vysoké inflace a hrozby další pandemie viru COVID-19 převáží podle všeho ty negativní faktory.

Koruna opustila úzké obchodní pásmo, okamžitě ale narazila na další support. Po dalších jestřábích komentářích zástupců ECB peněžní trhy plně zaceňují zvýšení sazeb v červenci - posilující euro by tak koruně nazdory historické korelaci nemuselo pomoci k dalšímu posílení, protože zužující se úrokový diferenciál koruně nehraje do karet.

Průmyslová produkce v eurozóně sice zaznamenala 2% růst, jedná se však o únorová...

Americký dolar během úterý posílil proti japonskému jenu a dosáhl tak nového dvacetiletého maxima. Dolar posiloval i proti euru a testoval hranici dvouletého maxima. Rozdíl v očekávaném přístupu amerického Fedu a ECB s Bank of Japan k utahování měnověpolitických podmínek se přirozeně podepisuje na vývoji kurzu těchto měnových párů.

Světová banka vydala svůj aktualizovaný výhled pro globální ekonomiku. Nové výsledky předpokládají...