Antonín Hudec

Evropská důvěra v ekonomiku není nejlepší. Horší čísla včera přišla od Českého statistického úřadu i od německého Institutu ekonomických studií. Základním scénářem zůstává, že bychom se v prostředí utlumeného růstu měli vyhnout recesi. Výraznější ekonomický růst by nás pak měl čekat příští rok.

K tomu, abychom dosáhli dalšího zářného růstu trhu, bude potřeba, aby ekonomika zůstala dostatečně silná, a nejenže splnila očekávání ohledně dalšího růstu zisků na akcii u indexu S&P500, ale nejlépe aby současná očekávání překonala. A to bude podle nás velmi obtížné. Příští půlrok tak může být na trzích divoký. 

Blíží se první snížení amerických úrokových sazeb od roku 2020. A trhy to vnímají.

V průběhu probíhajícího týdne bylo zveřejněno několik evropských inflačních čísel. I dnešek přinese další údaje ohledně vývoje cenových hladin. To nejdůležitější nás čeká dnes odpoledne – inflace ve Spojených státech. Vzhledem k okolnostem posledních dní mohou být trhy o něco citlivější na negativní zprávy. Případné překvapení se může výrazněji projevit na kurzu dolaru i na vývoji amerických akcií.

Americké akcie poprvé od pondělí klesly. Návrat tržní paniky nepozorujeme. Viceguvernér Bank of Japan prohlásil, že banka nebude zvyšovat sazby ve volatilním prostředí. Fed začne snižovat sazby v září. Dřívější mimořádné zasedání je nepravděpodobné.

Překvapení se nekonalo. Fed včera ponechal sazby stabilní v pásmu 5,25 až 5,5 %. Z rétoriky Jerome Powella však bylo patrné, že první snížení úroků v tomto cyklu se blíží.

Joe Biden se podzimních voleb nezúčastní. V neděli večer oznámil, že kandidovat nebude. Tato událost měla na trhy pouze mírný vliv. Dolar mírně oslabil, ale ještě během včerejšího obchodování své ztráty smazal během několika hodin.

Inflace ve Velké Británii měla podle odhadů mírně klesnout, ale zůstala stabilní. Podle všeho za to může americká popová hvězda. Její přítomnost ve Velké Británii zapříčinila růst cen. Cenová hladina se tím pádem (zatím) ustálila na 2% inflačním cíli, nejedná se tedy o žádnou tragédii. Nicméně první snížení úrokových sazeb se tímto vývojem pravděpodobně odsouvá až na podzim.

Nejočekávanější událostí tohoto týdne je zasedání ECB ve čtvrtek. Do té doby nám začátek týdne přinesl ne méně důležitou sérii dat ohledně inflace. Světový trend je patrný. Cenové hladiny se přibližují ke svému cíli nebo se na něm už nacházejí. Nicméně výzvou bude udržet zdražování na cílových hodnotách. Aktuálně centrální banky buď sazby postupně snižují, i přesto jsou stále restriktivní, nebo se snaží načasovat začátek uvolňování monetárních podmínek.

Koruna byla včera znovu nejslabší od dubna, když překonala hranici 25,25 za euro, než přišla korekce mazající eurové zisky. Aktuální trend trvá už měsíc, během kterého tuzemská měna vůči evropské oslabila o zhruba 3 %. Na silnější korunové pozice nás může dostat domácí monetární politika.

Česká koruna oslabila. Na současné úrovně se dostala poté, co ČNB před...

Japonský jen oslabuje. Znovu se dostává k úrovním, kde Bank of Japan na jaře intervenovala. Čeká nás další zásah? Nebo je Bank of Japan ochotná „pustit“ kurz dolaru vůči jenu na vyšší hodnoty?

Inflace v eurozóně roste. I přes restriktivní měnové podmínky přetrvává vysoká cenová hladina ve službách, což se propisuje do celkové inflace. Pravděpodobně se nejedná o nastolení nového inflačního trendu. ECB však bude přicházející data bedlivě sledovat a podle toho řídit monetární politiku. Další rozvolňování měnových podmínek v Evropě bude určitě opatrné.

Dánská centrální banka minulý týden poprvé od roku 2021 snížila úroky. Shodně s evropskými klesly sazby o 25 bazických bodů. Propojenost dánské koruny s eurem sice může přinášet dánské ekonomice řadu výhod, Dánové se tím však částečně vzdávají své nezávislé monetární politiky.

Včerejší den byl na data bohatý. V rámci Evropy i v Americe byly zveřejněny indexy nákupních manažerů, které dopadly ve většině případech pozitivně. Tuzemské maloobchodní tržby sice v dubnu rostly pod očekávání, stále však ukazují, že se spotřeba postupně obnovuje. Polská centrální banka potvrdila stabilitu sazeb, zatímco kanadská je snížila. Následovat ji bude ECB.

Evropská centrální banka se pomalu ale jistě blíží k prvnímu uvolnění monetárních podmínek. Vysoké restriktivní sazby zafungovaly, meziroční cenová hladina se už od října v eurozóně pohybuje v pásmu 2-3 %. Přestože k cílové rovince je cesta krkolomnější, členové ECB jsou přesvědčeni, že dezinflace je na dobré cestě. Pokles sazeb o 25 bazických bodů příští týden je nyní základním scénářem.

Koruna se po týdnech posilování usadila kolem hranice 24,70 za euro. Dlouhodobě posilující forint se včera na výrazně silnější pozice nedostal. Uvolnění maďarské monetární politiky bylo na trzích už zaceněno. Trochu odlišná je situace v Kanadě. Země javorového listu se snižováním sazeb ještě nezačala, ale první „cut“ se už blíží.

Měny středoevropského regionu v posledních několika týdnech posilují. Důvodem je větší opatrnost centrálních bank a s tím spojené pomalejší snižování úrokových sazeb. Česko i Polsko se dokázalo dostat na 2% inflační cíl (Maďarsko se zatím alespoň přiblížilo na cenovou hladinu začínající trojkou), ale jak nám v obou případech ukázala dubnová čísla, riziko dalšího růstu inflace a její ukotvení na vyšších úrovních přetrvává.

Inflace je letos v meziročním srovnání nejvyšší. Překvapení směrem vzhůru posílilo korunu o více než půl procenta v průběhu několika desítek minut. Horší inflační čísla totiž naznačují ještě opatrnější monetární politiku. 

Bank of England znovu ponechala úrokové sazby beze změny. Cenová hladina ve Velké Británii pokračuje ve svém poklesu a potenciální první uvolnění by mohlo přijít už v létě. Do červnového zasedání zbývá 6 týdnů a bude záležet na příchozích datech, která napoví více. Libra včera mírně zpevnila, ale nejednalo se o nějaký výrazný pohyb.