Loňský turbulentní rok přinesl několik překvapení i rekordů, kartami ale výrazně zamíchala Česká národní banka svým razantním zvyšováním sazeb. Jaké trendy ve finančním sektoru přetrvají a na jaké změny bychom se měli připravit? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Roklen24 Jiří Havrlant, CEO finančně-technologické firmy Chytrý Honza.

Německu hrozí už druhá pandemií způsobená recese, nebo alespoň znatelné zpomalení ekonomiky. Dle dat a průzkumu Bundesbank měl omikron významný negativní dopad na německou ekonomiku. Problematické byly především výpadky pracovní síly a opakující se karantény na pracovištích.

Už je to tady! Tentokrát ale nejde o radostné zvolání demonstrantů během sametové revoluce, ale spíše ustrašené povzdechy spotřebitelů energií nad nejnovějšími složenkami, které už jen stvrdily dřívější negativní prognózy.

Prezident Vladimir Putin oznámil, že dvě samozvané separatistické republiky na Ukrajině budou ze strany Ruska uznány. Situace na Ukrajině a vyjednávání Ruska se Západem tak velmi rychle eskalovala.

Meziroční spotřebitelská inflace v lednu 2022 dosáhla 9,9 % a v nejbližších měsících pravděpodobně dočasně překoná 10% procentní hranici. Jak dlouho inflační vlna potrvá a co dělá Česká národní banka pro to, aby otočila vývoj růstu cen zpět ke 2% inflačnímu cíli, je téma pro ředitele sekce měnové Petra Krále.

Před třemi týdny došlo k největšímu týdennímu poklesu za poslední dva roky. Minulý čtvrtek došlo k největšímu letošnímu jednodennímu poklesu cen akcií. Index DJIA klesl o 1,78, S&P 500 o 2,12 % a Nasdaq Composite o 2,88 %. Došlo k poklesu 85 % akcií indexu S&P 500. Toto je vývoj cen akcií indexu S&P 500.

Rusko v posledních letech podniklo několik vojenských tažení: v Zakavkazsku (2008); na Krymu (2014), a v Sýrii (2015). Anexe Krymu tak poskytuje pohled na makroekonomické důsledky současné geopolitické situace na Ukrajině.

Je to přesně týden od reportu lednové inflace, která překonala konsensus trhu i prognózu centrální banky. Kurz koruny se za tu dobu posunul k silnějším hodnotám, k čemuž přispěla i obnovená debata o dalším možném zvyšování úrokových sazeb. Rizikem zůstává rusko-ukrajinský spor, byť z vývoje domácí měny vyplývá, že se na jejím posunu v závěru minulého týdne výrazněji nepodepsal.

Tento článek poskytuje bližší pohled na trojí význam tzv. evropského plánu na podporu oživení (NGEU), a to jako největšího fiskálního transferu v dějinách EU, jako novinky na evropských finančních trzích a jako nástroje pro transformaci evropské ekonomiky.

Prázdný ekonomický kalendář ve čtvrtek způsobil, že se trhy nadále soustředily na dění na ukrajinsko-ruské hranici. Dle dostupných zdrojů se situace vyhrocuje a ve čtvrtek ráno měly padnout první výstřely.

Mapy už dávno neslouží pro pouhou navigaci pro přesun z místa A do místa B. Díky rychle rostoucímu množství dat se významně rozšiřují možnosti jejich použití.

Fed, trhy a „chlupatá housenka“. V dnešní situaci je toto spojení jedno z nejdůležitějších. Říká nám totiž, že ne každé očekávání se v realitě nakonec vyplní.

Výdaje rozpočtu za tři roky vzrostly o 395 miliard korun. Hlavní příčinou nárůstu byly mandatorní výdaje, stojí v nedávné studii think thanku IDEA při Cerge-EI, která se zabývá srovnáním návrhu rozpočtu na rok 2022 s předpandemickým rozpočtem z roku 2019. Jeden z jejích autorů Daniel Kolář vidí velký potenciál rozpočtových úspor v digitalizaci, propojení agend a zjednodušení procesů. To je však něco, co se nestihne za dva měsíce. 

Již desátého března se sjedou finalisté národního kola soutěže Creative Business Cup 2022 do Dolních Vítkovic. Jeho vítěz pak bude reprezentovat Česko na globálním finále v červnu v Kodani. 

Od pátečního večera, kdy se riziko ruské invaze na Ukrajinu výrazně zvýšilo, jsou finanční trhy extrémně citlivé na jakékoliv zprávy o tomto sporu. Většina ekonomických dat tak jde stranou. Do té doby, než dojde k vyřešení celé situace, větší změnu nečekejme.

Evropská inflační perioda by se měla protáhnout. Mohlo by i dojít k dílčím tlakům na růst mezd. Nešlo by však o vyhrocenou situaci jako u napjatého českého trhu práce. S ohledem na růst cen bude podstatná březnová prognóza Evropské centrální banky. Ta bude mimo jiné zajímavá i vzhledem k názorovému spektru mezi guvernéry.

Držitelé koruny nemají vyhráno. Jakákoliv eskalace konfliktu na Ukrajině povede ke zhoršení nálady na trzích. Měny rozvíjejících se zemí, jako je právě česká koruna, mají tendenci oslabovat ruku v ruce se zhoršující se tržní náladou.

Pro centrální banku je důležité určit, jak se současný dramatický růst cen energií projeví ve spotřebitelské poptávce. Její obnova by mohla být poměrně křehká při opětovně zhoršené epidemické situaci, kolísajícím spotřebitelském sentimentu i nejistému výhledu finanční situace domácností.

Meziroční inflace dosáhla v lednu 9,9 %. V únoru očekáváme pokoření hranice meziročního růstu cen na úrovni deseti procent, přičemž na růst cen tlačí ceny energií, které mohou vlivem hrozícího konfliktu na Ukrajině dále zvyšovat. Koruna na naměřené hodnoty lednové inflace téměř nereaguje.

Svět obchází inflace, která postupně kosí očekávání trhu i centrálních bank. Lednová...