Česká národní banka minulý měsíc rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Navýšení o půl procentního bodu doplnilo historicky nejrychlejší cyklus rostoucích úroků, prostřednictvím kterého centrální banka reagovala na inflační tlaky. Současná úroveň sazeb na pěti procentech přitom není konečná. Úroky půjdou dále nahoru.

Americká centrální banka je na začátku úrokového cyklu. Ten by podle tržního očekávání mohl být nejenže historicky nejintenzivnější, ale také nejkratší. S utažením podmínek financování pomůže nárůst sazeb po celé délce výnosové křivky, zejména však delšího konce. Skrze reverzní efekt bohatství pak přispěje i akciový výprodej.

Evropská unie, Spojené státy a jejich spojenci nyní koordinují novou sadu sankcí proti Putinovu režimu. Dle mluvčího Bílého domu je ve hře zákaz ruských investic, zpřísnění sankcí proti ruskému finančnímu sektoru a proti státem vlastněným firmám.

Západní země podle nejnovějších informací chystají další balík sankčních opatření proti Rusku, které stále pokračuje ve své nevyprovokované invazi na Ukrajinu. Těžko říct, zda Putinovu režimu dochází dech, ale ukrajinským jednotkám se vedle útoku na ruském území zadařilo získat některá území zpět pod svou kontrolu. Jedno z osvobozených území bylo město Buči, kde záznamy chování ruských okupantů šokovalo celý svět.

Evropská inflace opět posunula historický rekord na ještě vyšší hodnoty. Vysoko nad cílem Evropské centrální banky se nachází nejen celková, ale i jádrová inflace. Jejich výhled se přitom nelepší. Naopak. Z krátkodobého hlediska se maxima zřejmě dále posunou. Otázkou zůstává, co se stane z hlediska střednědobého. ECB podle nás tuto inflaci „nevysedí“.

Od 50. let minulého století platí, že každé recesi americké ekonomiky předcházela inverzní výnosová křivka. Avšak ne po každé inverzi přišla recese. Najdou se i falešné signály. Jisté je, že současné ekonomické prostředí snižuje pravděpodobnost tzv. hladkého přistání. A Fed si za to může částečně sám.

V základním scénáři očekáváme, že ČNB zvýší úrokové sazby o 50 bazických bodů. Rizika jsou ale nakloněna směrem vzhůru až k možným 75 bodům.

Dopady války na Ukrajině mají povahu nabídkového stagflačního šoku, který centrální banky zastihl v prostředí silných globálních inflačních tlaků. Výhled inflace se zvyšuje, u růstu naopak snižuje. Mnohé měnové autority již byly nuceny přistoupit k intervencím. A tento režim jen tak nezmizí.

Německá spotřebitelská nálada se ještě víc zhoršila. Aktuálně je na nejnižších číslech od příchodu pandemie.

Aktuální týden bude oproti tomu minulému mnohem akčnější. Čeká nás zveřejnění klíčových dat na obou stranách Atlantiku. Hlavní roli přitom bude mít inflace. Na domácí půdě pak Česká národní banka rozhodne o sazbách. Z technického pohledu nás čekají poslední dny rebalance portfolií před koncem kvartálu.

Hlavním viníkem ochlazení nálady v České republice je ruská invaze na Ukrajinu, která přišla po mnoha měsících problémů s pandemií.

Úrokové sazby nad hranicí 5 %. To je scénář, který v posledních dnech nejenže zmínili někteří členové bankovní rady ČNB, ale rovněž s ním pracuje výhled tržních sazeb. Koruna díky tomu krátce zpevnila až pod úroveň 24,50 za euro. Smazala tak své válečné ztráty vyvolané ruským napadením Ukrajiny.

Jestřábí tažení americké centrální banky pokračuje. Na začátku týdne přilil pomyslný olej do ohně sám guvernér Fedu Powell, jehož slova se podepsala na dalších výprodejích amerických dluhopisů. Zejména šlo o střední splatnosti, což se nutně projevilo na dalším medvědím zploštění americké výnosové křivky. Akciím však Powell vítr z plachet nesebral, dolaru pomohl jen krátce.

Česká koruna je vzhledem k válečnému prostředí nad očekávání silná, když se obchoduje pod úrovní 25,00 za euro. V pondělí vedle koruny zpevňovaly i další měny regionu. Umazaly tak většinu ztrát z konce minulého týdne, který se nesl na vlně silnější volatility.

Předposlední březnový týden přinese zvýšení sazeb v Maďarsku, polské maloobchodní tržby a data o nezaměstnanosti. V neposlední řadě budeme čekat komentáře členů bankovní rady ČNB, která se ve čtvrtek uzavře do mediální karantény před posledním měnověpolitickým zasedáním prvního kvartálu.

Americké úrokové sazby by se dle aktualizovaného výhledu Fedu měly letos posunout k hranici 2 %. V roce dalším by pak měly překonat odhadovanou úroveň neutrální úrokové sazby. Jestřábí výstup z březnového zasedání měnového výboru se podepsal zejména na dluhopisovém trhu. Jeho vývoj posledních dní však nenaznačuje nic dobrého.

Středeční obchodování přineslo záživné chvilky. Po propadech akciových indexů na začátku týdne jsme sledovali silný obrat a několikaprocentní zisky. Dobrá nálada panovala i na devizovém trhu. Koruna během týdne posílila o 5 %, euro mělo navrch vůči dolaru. Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila sazby a představila novou prognózu.

Data o cenách výrobců z února neodráží eskalaci válečného konfliktu na Ukrajině. Vzhledem k vývoji předstižného ukazatele cen výrobců a pokračujícího vlivu Ruské invaze lze v oblasti růstu cen energií konstatovat, že ještě nejsme u konce. Dvouciferné hodnoty inflace nás tak zřejmě čekají i další měsíc.

Minulý týden Česká národní banka bránila prudce oslabující korunu, která se blížila k hranici 26,00 za euro. Včera se už domácí měna obchodovala za 24,77 EURCZK. Koruna tedy během týdne posílila o 4 %, a euro tak stojí o korunu méně. Válečná situace se přitom nijak zásadně nezměnila.

Březnové zasedání americké centrální banky doručí první post-covidové zvýšení úrokových sazeb. Aktualizovaná prognóza naznačí, jak rychlý bude dle výhledu Fedu proces úrokové normalizace, ke kterému se později přidá i snižování bilance. Tzv. kvantitativní utahování (QT) bude doplňkem hlavního nástroje v podobě krátkých sazeb. Otázkou je, jak moc bude efektivní, zejména v současném ekonomicko-finančním prostředí.