V České republice existuje systém financování politických stran a hnutí ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku se odvíjí od úspěchu daného subjektu ve volbách. Úspěšnější strany obdrží větší příspěvek. Podpora se dělí na dva typy: jednorázovou a pravidelnou, která je vyplacena ročně po dobu daného funkčního období.

Bankovní rada zvýšila na svém listopadovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 2,75 %. Toto rozhodnutí se opírá o podzimní makroekonomickou prognózu ČNB. Ta očekává, že inflace se dále významně zvýší a začátkem příštího roku se přiblíží 7 %.

Americký Fed se ocitl pod novou palbou kritiky. Na vině však není měnová politika, nýbrž kauza týkající se jejich zřízenců.

Krocení tržních očekávání ohledně začátku zvyšování sazeb ve vyspělých ekonomikách pokračuje. Po neúspěšné ECB převzala štafetu australská centrální banka. Tentokrát úspěšně.

V poslanecké sněmovně již několik měsíců čeká na projednání návrh zákona na ochranu oznamovatelů. Přestože začíná být vysoce pravděpodobné, že se tento zákon nestihne do konce funkčního období aktuální sněmovny schválit, neznamená to, že bychom se snad této právní úpravě mohli úplně vyhnout.

V posledních týdnech jsem svědky významných pohybů cen energií – od ropy přes zemní plyn až po elektrickou energii, včetně ceny emisních povolenek. Zajímavý je nejen krátkodobý vývoj, ale i jeho porovnání s dlouhodobým vývojem.

Na akciových trzích vládne nové paradigma, které vzešlo z pandemie...

Představme si naši kulatou planetu pro jednou jako lineární schodiště, každý stupínek jeden kontinent. Pokud jeden schůdek vydrhneme dočista a ostatní zůstanou špinavé, je to práce v podstatě k ničemu. Stejně se za chvíli opět zašlape. A něco podobného se děje v tzv. Green Dealu, tedy přechodu na bezuhlíkovou energetiku.

Vrátím se sice k týden staré události, ale stojí za to, ji znovu připomenout. Nobelovu cenu za ekonomii (přesněji Cenu Švédské centrální banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela ) za rok 2021 byla rozdělena mezi tři ekonomy. Polovinu dostal Davidu Card "za jeho empirické příspěvky k ekonomii práce" a druhou pak společně Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens "za jejich metodologické příspěvky k analýze kauzálních vztahů".

Naším základním problémem je, že je fyzický svět příliš malý pro aspirace a vize našich politiků a environmentálních hnutí.

Tři klíčové otázky pro firmy i domácnosti zní: Proč energie zdražují? Budou zdražovat dál? A co můžeme v reakci na současný vývoj dělat?

Dohoda o minimální sazbě daně z příjmů platné pro zdanění globálních společností ve výši 15 % byla schválena. Tento krok lze bez nadsázky označit za daňovou revoluci, a to doslova na globální úrovni.

Společnosti chápeme jako živé entity, kde se lidé svou prací snaží vytvářet hodnotu. Lidé, kteří ji tvoří, jsou pro nás podobně důležití jako charakteristiky samotného businessu. Pojďme se teď podívat velmi stručnou formou na pár takových osobností a jejich příběhů z našeho portfolia.

Na internetu dnes nakupuje téměř každý. Online nakupování rekordně nakopla pandemie koronaviru, kdy se zákazníci kvůli zavřeným prodejnám přesunuli na internet. Online prodejcům rekordně rostly obraty a jen v Česku vznikly tisíce nových e-shopů.

Do čínských akcií jsme se naplno ponořili v roce 2005. Tenkrát běželo světem téma globalizace, nástup Číny do světové ekonomiky byl čím dál citelnější, a proto nás zajímalo, zda jsou čínské akcie jako celek zajímavou investiční příležitostí.

Poskytuje vám dodavatel opravdu služby nebo vám ve skutečnosti (zastřeně) poskytuje zaměstnance? Na to si nově musí každý příjemce služby dát velký pozor.

Zdražuje nám úplně všechno a inflace nabírá stále vyšších obrátek. Zdražuje nám tak kde co, od pohonných hmot, stavebního materiálu, po zeleninu nebo pivo.

Společnost Evergrande – druhý největší čínský developer s více než 1300 projekty ve 280 městech – upadla do velkých finančních problémů. Mimo vlastního developmentu společnost také řadu nemovitostí přímo spravuje, přesně řečeno se jedná o více než 2800 projektů v 310 městech. I z pohledu obří čínské ekonomiky se tak jedná o velmi významnou společnost.

Komunikace centrálních bank je zásadním prvkem měnové politiky. Jen málo ekonomů by nesouhlasilo. Je tak překvapující, že na stránkách ČNB vyšly dva poměrně nekonsistentní texty k posledním datům o inflaci.

Všichni zaměstnanci cítí, když dochází ke střetu kultur. Věci nefungují, jak mají, a všechno je stojí mnohem víc energie. Ale management nemá odvahu se tomu postavit čelem. Přitom stačí řídit firemní kulturu.