Nová mutace se přes trhy přehnala poměrně bouřlivě. Viděli jsme ukázkový výprodej rizika a odliv kapitálu do bezpečných přístavů. Jedinou výjimkou bylo posilující euro proti dolaru.

Tato úvaha není o tom, jak jistě zbystřili ekologičtí aktivisté, že by fosilní paliva nevypouštěla nějaké emise včetně skleníkových plynů a nemohla v nějaké míře působit na změnu klimatu. Je o tom, co je nesplnitelná utopie a rozumná realita.

Americká vláda se předvčerem rozhodla ze svých strategických rezerv prodat 50 miliónů barelů ropy ve snaze snížit její údajně vysokou cenu.

S výjimkou navyšování výdajů na armádu lze s návrhy do jisté míry souhlasit. Ano, školství potřebuje více peněz a potřebuje přilákat klíčové lidi. Důležitost kvalitního zdravotnictví nám pak připomněla pandemie. Já se jen obávám, jak navyšování výdajů půjde dohromady se slibovaným zodpovědným hospodařením státu a očekáváním voličů koalice.

Pokud se někdo domnívá, že žijeme v době zrychlujícího se technologického pokroku, potom je asi dobré očekávat, že životní cyklus technologických firem se zkracuje. Zatím to vždy bývalo tak, že čas od času přišla nová generace technologických firem a ta smetla předchozí generaci technologických lídrů.

Buffettova společnost Berkshire Hathaway před rokem dokončovala prodeje akcií bank. Zajímavá je změna portfolia o rok později.

V současné době jsme svědky pozitivního tlaku na ekologickou úpravu dopravy. Přechod k elektrické energii bude, a vlastně už je, doslova dopravní revolucí.

Zvýšení úrokových sazeb České národní banky o 1,25 procentního bodu na listopadovém měnovém zasedání bankovní rady vyvolalo velkou odezvu. Jako ředitel aparátu, který připravuje analýzu a prognózu inflačního vývoje, bych tímto textem chtěl přispět do diskuse, která se rozproudila v médiích a na sociálních sítích, abych objasnil skutečné důvody a motivy přijatého rozhodnutí.

Opět se nacházíme v době, kdy sílí kritika měnové politiky. Nevztahuje se pouze k České národní bance, ale i k ostatním měnovým autoritám, zejména k těm největším, u nichž je měnověpolitický přístup extrémně opatrný. A právě to je vzhledem k současné inflační situaci trnem v oku mnoha lidí. Bohužel, ve velké většině případů je tato kritika spojená s neznalostí.

V České republice existuje systém financování politických stran a hnutí ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku se odvíjí od úspěchu daného subjektu ve volbách. Úspěšnější strany obdrží větší příspěvek. Podpora se dělí na dva typy: jednorázovou a pravidelnou, která je vyplacena ročně po dobu daného funkčního období.

Bankovní rada zvýšila na svém listopadovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 2,75 %. Toto rozhodnutí se opírá o podzimní makroekonomickou prognózu ČNB. Ta očekává, že inflace se dále významně zvýší a začátkem příštího roku se přiblíží 7 %.

Americký Fed se ocitl pod novou palbou kritiky. Na vině však není měnová politika, nýbrž kauza týkající se jejich zřízenců.

Krocení tržních očekávání ohledně začátku zvyšování sazeb ve vyspělých ekonomikách pokračuje. Po neúspěšné ECB převzala štafetu australská centrální banka. Tentokrát úspěšně.

V poslanecké sněmovně již několik měsíců čeká na projednání návrh zákona na ochranu oznamovatelů. Přestože začíná být vysoce pravděpodobné, že se tento zákon nestihne do konce funkčního období aktuální sněmovny schválit, neznamená to, že bychom se snad této právní úpravě mohli úplně vyhnout.

V posledních týdnech jsem svědky významných pohybů cen energií – od ropy přes zemní plyn až po elektrickou energii, včetně ceny emisních povolenek. Zajímavý je nejen krátkodobý vývoj, ale i jeho porovnání s dlouhodobým vývojem.

Na akciových trzích vládne nové paradigma, které vzešlo z pandemie...

Představme si naši kulatou planetu pro jednou jako lineární schodiště, každý stupínek jeden kontinent. Pokud jeden schůdek vydrhneme dočista a ostatní zůstanou špinavé, je to práce v podstatě k ničemu. Stejně se za chvíli opět zašlape. A něco podobného se děje v tzv. Green Dealu, tedy přechodu na bezuhlíkovou energetiku.

Vrátím se sice k týden staré události, ale stojí za to, ji znovu připomenout. Nobelovu cenu za ekonomii (přesněji Cenu Švédské centrální banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela ) za rok 2021 byla rozdělena mezi tři ekonomy. Polovinu dostal Davidu Card "za jeho empirické příspěvky k ekonomii práce" a druhou pak společně Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens "za jejich metodologické příspěvky k analýze kauzálních vztahů".

Naším základním problémem je, že je fyzický svět příliš malý pro aspirace a vize našich politiků a environmentálních hnutí.

Tři klíčové otázky pro firmy i domácnosti zní: Proč energie zdražují? Budou zdražovat dál? A co můžeme v reakci na současný vývoj dělat?