Pokud se někdo domnívá, že žijeme v době zrychlujícího se technologického pokroku, potom je asi dobré očekávat, že životní cyklus technologických firem se zkracuje. Zatím to vždy bývalo tak, že čas od času přišla nová generace technologických firem a ta smetla předchozí generaci technologických lídrů.

Buffettova společnost Berkshire Hathaway před rokem dokončovala prodeje akcií bank. Zajímavá je změna portfolia o rok později.

V současné době jsme svědky pozitivního tlaku na ekologickou úpravu dopravy. Přechod k elektrické energii bude, a vlastně už je, doslova dopravní revolucí.

Zvýšení úrokových sazeb České národní banky o 1,25 procentního bodu na listopadovém měnovém zasedání bankovní rady vyvolalo velkou odezvu. Jako ředitel aparátu, který připravuje analýzu a prognózu inflačního vývoje, bych tímto textem chtěl přispět do diskuse, která se rozproudila v médiích a na sociálních sítích, abych objasnil skutečné důvody a motivy přijatého rozhodnutí.

Opět se nacházíme v době, kdy sílí kritika měnové politiky. Nevztahuje se pouze k České národní bance, ale i k ostatním měnovým autoritám, zejména k těm největším, u nichž je měnověpolitický přístup extrémně opatrný. A právě to je vzhledem k současné inflační situaci trnem v oku mnoha lidí. Bohužel, ve velké většině případů je tato kritika spojená s neznalostí.

V České republice existuje systém financování politických stran a hnutí ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku se odvíjí od úspěchu daného subjektu ve volbách. Úspěšnější strany obdrží větší příspěvek. Podpora se dělí na dva typy: jednorázovou a pravidelnou, která je vyplacena ročně po dobu daného funkčního období.

Bankovní rada zvýšila na svém listopadovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 2,75 %. Toto rozhodnutí se opírá o podzimní makroekonomickou prognózu ČNB. Ta očekává, že inflace se dále významně zvýší a začátkem příštího roku se přiblíží 7 %.

Americký Fed se ocitl pod novou palbou kritiky. Na vině však není měnová politika, nýbrž kauza týkající se jejich zřízenců.

Krocení tržních očekávání ohledně začátku zvyšování sazeb ve vyspělých ekonomikách pokračuje. Po neúspěšné ECB převzala štafetu australská centrální banka. Tentokrát úspěšně.

V poslanecké sněmovně již několik měsíců čeká na projednání návrh zákona na ochranu oznamovatelů. Přestože začíná být vysoce pravděpodobné, že se tento zákon nestihne do konce funkčního období aktuální sněmovny schválit, neznamená to, že bychom se snad této právní úpravě mohli úplně vyhnout.

V posledních týdnech jsem svědky významných pohybů cen energií – od ropy přes zemní plyn až po elektrickou energii, včetně ceny emisních povolenek. Zajímavý je nejen krátkodobý vývoj, ale i jeho porovnání s dlouhodobým vývojem.

Na akciových trzích vládne nové paradigma, které vzešlo z pandemie...

Představme si naši kulatou planetu pro jednou jako lineární schodiště, každý stupínek jeden kontinent. Pokud jeden schůdek vydrhneme dočista a ostatní zůstanou špinavé, je to práce v podstatě k ničemu. Stejně se za chvíli opět zašlape. A něco podobného se děje v tzv. Green Dealu, tedy přechodu na bezuhlíkovou energetiku.

Vrátím se sice k týden staré události, ale stojí za to, ji znovu připomenout. Nobelovu cenu za ekonomii (přesněji Cenu Švédské centrální banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela ) za rok 2021 byla rozdělena mezi tři ekonomy. Polovinu dostal Davidu Card "za jeho empirické příspěvky k ekonomii práce" a druhou pak společně Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens "za jejich metodologické příspěvky k analýze kauzálních vztahů".

Naším základním problémem je, že je fyzický svět příliš malý pro aspirace a vize našich politiků a environmentálních hnutí.

Tři klíčové otázky pro firmy i domácnosti zní: Proč energie zdražují? Budou zdražovat dál? A co můžeme v reakci na současný vývoj dělat?

Dohoda o minimální sazbě daně z příjmů platné pro zdanění globálních společností ve výši 15 % byla schválena. Tento krok lze bez nadsázky označit za daňovou revoluci, a to doslova na globální úrovni.

Společnosti chápeme jako živé entity, kde se lidé svou prací snaží vytvářet hodnotu. Lidé, kteří ji tvoří, jsou pro nás podobně důležití jako charakteristiky samotného businessu. Pojďme se teď podívat velmi stručnou formou na pár takových osobností a jejich příběhů z našeho portfolia.

Na internetu dnes nakupuje téměř každý. Online nakupování rekordně nakopla pandemie koronaviru, kdy se zákazníci kvůli zavřeným prodejnám přesunuli na internet. Online prodejcům rekordně rostly obraty a jen v Česku vznikly tisíce nových e-shopů.

Do čínských akcií jsme se naplno ponořili v roce 2005. Tenkrát běželo světem téma globalizace, nástup Číny do světové ekonomiky byl čím dál citelnější, a proto nás zajímalo, zda jsou čínské akcie jako celek zajímavou investiční příležitostí.