„No pivot here.“ Tak by se dalo ve stručnosti popsat hlavní poselství z letošního předposledního zasedání americké centrální banky. Měnový výbor sice potvrdil možnou změnu budoucího tempa úprav úrokových sazeb. Zároveň ale zaznělo, že doposud očekávaný vrchol sazeb v cyklu už nestačí současnému inflačnímu prostředí.

Dnes večer nás čeká předposlední zasedání amerického Fedu v letošním roce. Možná nejturbulentnějším roce nejen pro trhy, ale také pro Fed, který dlouhou dobu nepřiznal, že by mohla být inflace takový problém, kterým je dnes. O to agresivněji musí nyní proti inflaci bojovat a my jsme byly svědky již třetího zvýšení sazeb o 75 bazických bodů.

Dnešní zvýšení sazeb Fed o 75 bodů je podle nás hotová věc, proto půjde spíše o okrajovou záležitost. Zásadní bude doprovodný komentář ke kondici americké ekonomiky. Debata se bude točit kolem témat recese, inflace a trhu práce.

První fází transmise měnové politiky v rámci úrokového transmisního kanálu je přenos změn měnověpolitických úrokových sazeb do klientských sazeb z úvěrů a vkladů. Tento příspěvek na změnách distribucí klientských sazeb ukazuje, jak se měnily úvěrové a depozitní podmínky pro české firmy a domácnosti od konce roku 2020, kdy se 2T repo sazba ČNB nacházela na úrovni 0,25 %.

Evropská centrální banka na svém říjnovém zasedání doručila další zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Spolu s tím upravila podmínky dlouhodobých půjček evropským bankám. Cílem centrální banky je zajistit maximálně efektivní transmisi měnové politiky, která se následně projeví v poklesu inflace směrem k cíli ve střednědobém časovém rámci.

Ano, producenti musí reagovat na nastolenou „zelenou“ diktaturu, ať již je jakákoli. Je však úkolem politiků, aby zvážili, co je únosné a co již nikoli. Asi jsme opět papežštější než papež, když jen bezhlavě plníme úkoly „zeleného“ údělu a nevidíme, že sám tvůrce se chová naprosto jinak.

S nástupem posledního čtvrtletí roku 2022 se zdá být tvrdé přistání stále pravděpodobnější, a to v důsledku zpřísňování finančních podmínek, prudkého růstu dolaru, energetické krize v Evropě a slabší čínské ekonomiky. Na co by měli investoři upřít svou pozornost?

V podmínkách, kdy se hospodářský růst zpomaluje a mění se vzorce spotřeby energie, by rostoucí čínský systém inteligentních sítí mohl pomoci najít cestu k uhlíkové neutralitě.

Od Velké Británie přes Turecko až po Japonsko je nejoblíbenějším nápojem na světě čaj. Tato popularita však zanechává značné stopy v ekologii, sociální oblasti nebo v oblasti řízení firem. Tedy ESG.

Historie se neopakuje – ale často je podobná. Současné ekonomické období je ozvěnou poloviny 19. století, až na dva zásadní rozdíly – máme moře kapitálu a málo pracovních sil. Máme očekávat podobnou politickou destabilizaci jako tenkrát?

Jaký dopad na měnovou politiku ČNB má vysoký přebytek likvidity na českém mezibankovním trhu, který je důsledkem politiky kurzového závazku ČNB z let 2013-2017? S příspěvkem vystoupili profesor Martin Mandel z Katedry měnové teorie a politiky Vysoké školy ekonomické v Praze a Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB.

Jak potvrzuje tato analýza, firmy v daném období opravdu zdražovaly více, než by se dalo očekávat podle historických dat. Zdražování bylo silnější v zemích, které vstupovaly do pandemie „více rozehřáté“, tj. s výrazně napjatějším trhem práce a silnější domácí poptávkou. Ale ani ceny nerostou do nebe.

Globální obchodní rizika se ve 3. kvartálu 2022 zhoršila v návaznosti na zhoršení rizikového prostředí, což naznačuje, že vyhlídky pro přeshraniční podnikání se staly ještě náročnějšími.

Na globálních trzích se blíží další zima. Rychle se dostáváme k bodu zlomu globální ekonomiky. Ten přijde díky „extrémně jestřábímu postoji“ politických institucí někdy v příštím čtvrtletí.

Čína se vzpírá trendu zvyšování úrokových sazeb, který vedou Spojené státy. Výsledná divergence výnosů má důsledky pro investory do nástrojů s pevným výnosem a pro měnové trhy po celém světě.

Vlivem digitalizace došlo postupně k větším či menším změnám na všech finančních...

V úterý 22. 9. 2022 od 18:00 pořádala společnost XTB online konferenci na aktuálně velmi skloňované téma „Energetická krize 2022“. Pozvanými řečníky byl Lukáš Kovanda (hlavní ekonom Trinity Bank), Tomáš Prouza (prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR) a Jaroslav Šura (ekonom a investor). Konferencí provázel hlavní analytik XTB Česká republika Jiří Tyleček.

Bankovní rada dnes rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Rozhodnutí padlo na základě vyhodnocení dat ohledně vývoje ekonomiky a cen v ní.

Dříve bylo investování do nemovitostí poměrně jednoduché – šlo hlavně o cenu a výnos. Nyní stojí v popředí také honba za čistou nulou.

Třetí největší ekonomiku Evropské unie čeká střídání vlády. Po odchodu premiéra Maria Draghiho se Italové vydají k předčasným volbám, které dle aktuálních průzkumů nejspíše vyhraje pravicová koalice v čele s Giorgií Meloniovou. Italskou ekonomiku tak čeká období nejistoty v nadcházející recesi.