Prosincové rozhodování o evropských sazbách bude zřejmě ostřejší než to v říjnu. Mírně navrch mohou mít holubice, u nichž bychom mohli čekat "výměnu" zvýšení sazeb o 50 bodů namísto 75 za program kvantitativního utahování. Euro po slabších amerických indexech PMI proti dolaru zpevnilo. Včera však část zisků odevzdalo. Přispět mohla i absence amerických obchodníků. 

Včerejší den byl ve znamení dat, která popisují náladu v rámci evropské...

Japonská finanční skupina Nomura Holdings označila Česko, Maďarsko a Rumunsko jako země...

Odrážejí kurzy veškeré tlaky? Otázka na, kterou se zaměřil newyorský Fed, a do své analýzy začlenil i korunu. Vychází přitom ze současného prostředí globálně silného dolaru a devizových intervencí. Na skupině 20 zemí se snaží ukázat, jak moc jejich měny (ne)reflektují tlaky působící na kurz v obou směrech.

Vánoce se blíží a s nimi i spekulace o tom, zda se letos...

Newyorský Fed se zaměřil na likviditu amerického dluhopisového trhu. Na základě tři ukazatelů potvrzuje, že v letošním roce se likvidita zhoršila. Nejde však o zcela kritickou situaci, která by si vyžádala rychlý zásah. Výnosová křivka se mezitím začala zplošťovat pod vahou přecenění tržního výhledu sazeb.

Americký dolar po zveřejnění inflačních čísel z minulého týdne pokračuje v oslabování. Česká koruna si drží svoji silnější pozici a poslední týden se drží v kurzovém pásmu 24,25 až 24,38 EURCZK. Špatné výhledy do budoucna a nestabilní polická situace straší Velkou Británii, což se projevuje ve slabší libry. 

Americký dolar po propadu na nejnižší hodnoty za několik měsíců mírně posiloval...

Americká inflace se podepsala na globálně slabším dolaru. Z něj profitovalo euro i procyklické měny a měny regionu, včetně koruny. Stále existuje možnost, že trhy přehodnotí svou prvotní reakce po čtvrtečním inflačním reportu. Kryptosvětem otřásl krach burzy FTX, existuje riziko, že se přenese v celkově horší tržní náladu. Britskou libru čeká zásadní událost v podobě nového fiskálního výhledu.

Ve slavném absurdním dramatu Samuela Becketta Čekání na Godota vyhlížejí dva hlavní hrdinové na jevišti příchod jistého Godota, o kterém se na konci každého ze dvou dějství divadelní hry dozvědí, že se nedostaví.

V úterý 8. listopadu proběhly v USA volby do Kongresu, které jsou historicky vnímané jako referendum o důvěře vládě. Probíhají totiž vždy v polovině čtyřletého volebního období prezidenta. Výsledek voleb zásadně ovlivní druhou polovinu volebního období současného prezidenta Bidena.

Pokud v nadcházejícím čtvrtletí nedojde k náhlému obnovení toku zemního plynu z Ruska, čeká Evropskou unii a euro, ale i měny jejích satelitů, tedy libru a švédskou korunu, ekonomická zima. I když se to ECB a další centrální banky, s nezanedbatelnou výjimkou Bank of Japan (BoJ), snažily dohnat a ve 3. čtvrtletí zpřísňovaly, zůstává Fed i nadále centrální bankou, která „vládne všem“.

Koruna během včerejška krátce zpevnila až na nejsilnější hodnoty od konce února, tedy doby před ruským napadením Ukrajiny. S ohledem na data a na celkový výhled české ekonomiky nemůžeme mluvit o výraznější podpoře. Pravděpodobnějším vysvětlením je celkově lepší tržní sentiment měn regionu navázaný na silnější euro proti dolaru. Ve výraznou eurovou rally ale nevěříme. 

Závěr minulého týdne se nesl v možná až paradoxně optimistickém duchu obchodování. Stalo se tak i přesto, že na obou stranách Atlantiku byla zveřejněna poměrně jestřábí poselství posilující výhled pokračujícího razantní zvyšování evropských i amerických sazeb.

Dnes, ve čtvrtek 3. listopadu, nás čeká další zasedání bankovní rady České národní banky. Rozložení sil a rétorika jednotlivých radních se od posledního zasedání výrazně nezměnila. Můžeme proto předvídat průběh zasedání i bez věštecké koule. Přijde další rozhodnutí o stabilitě sazeb. Guvernér na tiskové konferenci odůvodní rozhodnutí přesvědčením o tom, že současná úroveň dostatečně tlumí inflační tlaky.

Včerejší obchodování se neslo v typickém duchu čekání na tiskovou konferenci Fedu, který má své rozhodnutí o zvýšení sazby o 75 bazických bodů oznámit dnes. Samotný tento fakt není až tak důležitý jako následná komunikace o dalších krocích centrální banky. Očekává se tzv. „pivot“ neboli otočka v politice, která fakticky znamená jakýkoliv náznak o možnosti změny politiky v blízké budoucnosti.

Australská centrální banka (RBA) se drží menších úprav sazeb. Dnes je opět zvýšila „pouze“ o 25 bodů, i přesto, že výhled inflace nepracuje s dosažením inflačního cíle na prognózovaném horizontu, tedy až do roku 2024. Letos inflace dle banky dosáhne vrcholu kolem 8 %, v roce 2023 klesne na 4,75 % a v roce 2024 bude mírně nad 3 %. Banka přitom cílí inflaci v pásmu 2-3 %.

Tržní nadšení z měnověpolitického obratu, který ale ve skutečnosti vůbec obratem není, pominulo. Přispěla k tomu nejvíce evropská, ale i americká data, která ukázala, že úroky musí na obou stranách Atlantiku dále vzrůst. A podle nás porostou, dokud se inflace nedostane pod kontrolu nebo se „něco nerozbije“.

ECB na letošním předposledním zasedání doručí další výrazné zvýšení sazeb. Očekáváme, že se Rada guvernérů shodne na dalším navýšení úroků o 75 bodů. Ostře sledovaný bude doprovodný komentář, v jehož rámci se však ECB bude chtít vyhnout náznakům dalšího postupu, včetně odhadu hodnoty neutrální úrokové sazby.

Trhy se obávají, že upevnění moci, které dle kritiků odpovídá totální dominanci veřejné moci v Číně, povede k většímu tlaku na redistribuci bohatství, posílení role strany a vojenských ambicí. Další přiblížení Číny k totalitnímu režimu navíc živí obavy, že se tyto tendence plně projeví i v podnikatelském prostředí.