David Jansa

Evropská společná měna začala v druhé polovině srpna posilovat. Ve prospěch jejích zisků mluví čím dál tím více fundamentů, poslední zveřejněný report Komise pro obchodování s komoditními futures ji ale ubral vítr z plachet.

Polský zlotý zažívá nevídaný týden. Koruna si během úterního obchodování připsala 15 haléřů, oproti ziskům polské měny se však stále jedná o zanedbatelný posun. Zlotý totiž od pondělí posílil o 1,4 % a posunul se k hranici 4,5000 EURPLN, kde se naposledy obchodoval začátkem prázdnin.

Domácí měna nadále postrádá "motor", který by ji poslal na ziskovou kolej, ač jsou fundamenty beze sporu na její straně.

Zlotý na páru s eurem od svého červnového minima oslabil o více než tři procenta. Externí i domácí rizika ho v průběhu prázdnin drží na slabších úrovních. Snižující se volatilita signalizuje blížící se průlom aktuální technické formace rostoucího trojúhelníku.

Minulý týden nebyl pro euro zrovna růžový. V tom aktuálním to se společnou evropskou měnou vypadá lépe. Hlavním důvodem pro stabilizaci nad důležitou oblastí supportů je lepší tržní nálada a chování velkých tržních spekulantů.

Na devizovém trhu můžeme vinou aktuální korekce najít hned několik měn, které mají nadále velmi optimistický výhled, ale momentálně jim škodí právě nahlodaná tržní nálada.

Včerejší den se nesl ve znamení rušnějšího ekonomického kalendáře. Na trzích byla nadále cítit riziková averze, když některé měny oslabovaly i navzdory dobrým výsledkům ekonomických dat. Dolar zaznamenal zisky i ve druhém obchodním dni tohoto týdne.

Americký růst cenové hladiny v červenci vykázal hodnotu 5,4 %. V meziročním vyjádření tak...

Domácí měnu čekají světlé zítřky. Koruna těží hned z několika faktorů, které by ji ve zbývající části roku měly posunout ve směru hranice 25 korun za euro. Srpnové zasedání ČNB potvrdilo její jestřábí postoj, když jsme se dočkali druhého kroku v procesu úrokové normalizace.

Výsledky PMI indikátorů sektoru průmyslu podpořily euro, v jeho prospěch hovoří i technická analýza. Dolar čeká klíčový den.

Z České národní banky se ozývají jestřábí hlasy. Viceguvernér Nidetzký se v rozhovoru pro Bloomberg nechal slyšet, že by ČNB měla pokračovat v procesu úrokové normalizace relativně rychlým tempem. Po zvýšení hlavní úrokové sazby na červnovém zasedání tak s nejvyšší pravděpodobností přijde další hike i na tom srpnovém.

Minulý týden byl ve znamení zvratu sentimentu na většině finančních trhů. Výjimkou byly ty devizové. Zatímco většina trhů po zhoršení nálady a výprodejů rizikových aktiv ve prospěch těch bezpečných v dalších dnech otočila a tyto ztráty odmazala, na devizových trzích se tento obrat nekonal.

Ekonomický kalendář v první polovině tohoto týdne zeje prázdnotou. Mimo dobrého výsledku indexu cen výrobců za červen s domácí měnou hýbal hlavně tržní sentiment a globální vývoj na trzích. Dnešní obchodování bude podobného charakteru, když trhy vstřebávají rostoucí rizikovou averzi spojenou s další vlnou Covid-19 a zároveň vyčkávají na zítřejší zasedání Evropské centrální banky.

Polský zlotý, který během jarních měsíců silně aprecioval, se vůči euru už šest týdnů propadá do ztráty. Z dlouhodobého hlediska na straně polské měny fundamenty beze sporu stojí, aktuálně ho ale drží zkrátka posilující dolar a další nastupující vlna koronaviru.

Změny strategie se měnová politika ECB dočkala poprvé od roku 2003. Hlavní bodem je úprava inflačního cíle. Evropská centrální banka už nebude cílit cenový růst pod hladinou dvou procent, avšak blízko ní, nově bude jejím úkolem ve střednědobém horizontu dosáhnout dvouprocentní inflace.

Euro proti dolaru od začátku týdne pozvolna oslabuje a vyčkává na zásadní informace, které jeho další vývoj ovlivní koncem týdne.

Zlotý v květnu zaznamenal silnou rally, když na vlně optimismu ohledně více jestřábího...

Minulý týden se nesl v klidném duchu, když trhy vstřebávaly jestřábí zasedání Fedu. Dolar na předchozí posílení navázat nedokázal a pohyboval se více méně do strany. Páteční data o tvorbě nových pracovních míst mimo sektor zemědělství udají směr červencového obchodování. Na domácí půdě nás kromě čtvrtečních výrobních PMI indikátorů nečekají žádná důležitá data.

Po maďarské centrální bance se k zahájení cyklu utahování měnové politiky přidala Česká národní banka. Ta zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na úroveň 0,5 %. Repo sazba se dočkala změny po třinácti měsících, když loni v květnu ukončila razantní snižování o dva procentní body během dvou měsíců v reakci na příchod pandemie.

Příští středu budeme svědky ostře sledovaného zasedání České národní banky. Ta by mohla poprvé od příchodu koronavirové krize zvýšit hlavní úrokovou sazbu. Hned několik členů bankovní rady se v posledních dnech k tématu vyjádřilo a vše nasvědčuje dlouhé debatě s těsným výsledkem.