Jan Berka

Strategii „kup levně, prodej draho“ zná každý obchodník a investor. Strategie carry trade je v podstatě to samé na devizovém trhu. Jejím základem je existence úrokového diferenciálu mezi dvěma měnami, kde u jedné pracujeme s nižší úrokovou sazbou a u druhé s vyšší. Logickým vyústěním takové situace je, že si obchodník vypůjčí měnu s nižší sazbou, smění ji za měnu se sazbou vyšší a tu následně využije dle svého uvážení.

Newyorský Fed se zamyslel nad tím, jak omezit riziko bankovního runu s přispěním vkladatelů, jejichž depozita převyšují pojištěnou maximální hranici. Nepojištěné depozitum vkladatele může být rozloženo na dvě části. Větší bude možné v případě potřeby vybrat hned, menší, tj. minimální rizikový zůstatek, až s určitým zpožděním.

Fed aktualizoval měření depozitní bety, která nám ukazuje sílu propisu zvyšování sazeb centrální banky do sazeb depozitních účtů amerických bank. Ve čtvrtém čtvrtletí 2022 dosáhla průměrná efektivní sazba Fedu 3,7 %, přičemž depozita nesoucí výnos 1,4 %. Propis zde funguje historicky se zpomalením.

Evropská centrální banka bude dál zvyšovat sazby, a to až za květnové zasedání. Kombinace výhledu vyšších úroků, pozitivních překvapení u evropských dat a oslabeného dolaru vinou výhledu poklesu amerických sazeb pomohla společné měně k nejsilnějším hodnotám za poslední rok. Profituje i koruna, která je nejsilnější od roku 2008.

Obchodníci by měli reagovat na vývoj trhu. V současné situaci je to...

Zápis z březnového zasedání Fedu neměl na trhy výraznější vliv. I přesto jsme se dozvěděli, dle čeho se centrální banka minulý měsíc rozhodla. Inflace zůstává vysoká, je třeba ji řešit. Pomoci by mohlo dění v americkém bankovním sektoru a jeho vliv na další strategii bank. Výsledkem by dle výhledu mohla být mírná recese.

Mezinárodní měnový fond upozorňuje na rizika nebankovních finančních subjektů. Penzijní fondy, pojišťovny, hedgeové fondy a další aktuálně spravují téměř polovinu finančních aktiv. Stabilita i hladké fungování segmentu jsou klíčové faktory, zejména v prostředí vyšších sazeb a volatility.

Ve třetím čtvrtletí loňského roku dosahoval objem nesplacených firemních dluhopisů emitovaných nefinančními podniky více než 6,7 bilionu dolarů. Dle Fedu tak přesáhl dvě třetiny celkového dluhu nefinančních podniků. Může tento segment představovat riziko s ohledem na rostoucí sazby?

Hlavní ekonom ECB Philip Lane se ve své nedávné přednášce o inflaci zaměřil i na téma bank, jejich financování a stav depozit. Ukázal, že se i evropské banky potýkají s odlivem depozit, který zhruba odpovídá sílící emisi bankovního dluhu. Vidět je i větší zájem o fondy peněžního trhu. U nich bychom však se zavedením obdoby reverzního repa Fedu nepočítali. ECB k tomu má své důvody.

Současná situace amerického bankovního sektoru není nic nevídaného. Odliv bankovních depozit souvisí s historicky nízkou depozitní betou „zařizující“, že banky zvyšování sazeb Fedu do svých produktů plně nepropíší. To udělají fondy peněžního trhu, které se tak mnohem víc podílí na zpřísnění měnověpolitických podmínek.

Euro proti dolaru zpevnilo na nejsilnější hodnoty od začátku února. Koruna si rovněž připisovala zisky, především na páru s eurem ji ale ke konci úterka čekala korekce. Česká i evropská měna společně profitují z celkově slabšího dolaru. V jeho případě včera úřadovala data z trhu práce.

Úrokový swap je derivát, který si od velké finanční krize prošel určitým vývojem, jehož podstata se ale nezměnila. Globální finance si můžeme představit jako jedno velké moře úrokových swapů, na němž jsou jednotlivé banky bárkami. Pokud není loďka stabilní nebo je děravá, může dojít ke katastrofě, řekl v rozhovoru expert na finanční trhy skupiny Roklen Dušan Vaškovic. Jak úrokový swap funguje? A jak se tvořil swapový trh u nás?

Trh americké centrální bance nevěří. Poznali jsme to tehdy, když guvernér Powell na březnovém zasedání zdůraznil, že Fed letos neplánuje snižovat sazby. Aktualizovaná prognóza se od té prosincové příliš nelišila, trhy však začaly pracovat se scénářem blížící se recese. A na tu dle jejich výhledu bude muset centrální banka reagovat snížením úroků.

Závěr minulého týdne se nesl ve znamení nervozity kolem evropského bankovního sektoru. Z řady vybočovala především německá Deutsche Bank. Výplach její akcie připomínal náladu obdobné té, kterou jsme viděli u Credit Suisse. Až se zpožděním jsme se dozvěděli, že za panikou pravděpodobně stála relativně malá sázka, avšak na nelikvidním trhu. Dopady výprodeje přitom pocítila i koruna.

Česká národní banka ponechala dle očekávání sazby beze změny a zůstává připravena bránit korunu proti nadměrným výkyvům. Silný kurz centrální banka vítá, jelikož působí protiinflačně. Česká měna by dokonce mohla být ještě silnější než teď, uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.

Americká centrální banka dle slov guvernéra Powella se snižováním sazeb letos nepočítá. Trh je opačného názoru. Aktuální úrokové pásmo je podle něj v podstatě konečné, od července již plně zaceňuje snížení o 25 bodů. Do konce roku jsme pak na snížení o 70 bodech. V roce 2024 se dostáváme na osekání o zhruba procentní bod, tedy na úroveň cca 3 %. To jsou dle prognózy hodnoty, kterých má být dosaženo až v roce 2025.

Americká centrální banka na dnešním zasedání zvýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Bankovní nervozita jí v dalším posunu úroků do ještě více restriktivních úrovní nezabrání. Dost možná to však bude poslední úprava na nějakou dobu. Trhy by přitom samotný hike neměly považovat za hlavní událost.

Objevují se názory, že dodávka likvidity, kterou Fed aktuálně poskytuje americkým bankám, je kvantitativní uvolňování (QE), resp. nějaká jeho forma. Sám Fed uvádí, že program Bank Term Funding Program (BTFP) poskytuje půjčky. Samo o sobě platí, že půjčka není QE, jelikož QE je forma nákupu, forma swapu aktiv, konkrétně dluhopisu za likviditu.

Poslední týden ukázal, jak zásadním tématem je v současném prostředí dostupnost bankovní...

Evropská centrální banka zvýšila dle očekávání úrokové sazby o půl procentního bodu. Dala tím najevo, že boj s cenovou nestabilitou nevzdává. Problém s finanční stabilitou nevidí. I přesto bude pečlivě sledovat tržní dění s důrazem na bankovní sektor. Bude-li potřeba, zasáhne, nástrojů k tomu má dostatek.