Pavel Peterka

Dnes, ve čtvrtek 3. listopadu, nás čeká další zasedání bankovní rady České národní banky. Rozložení sil a rétorika jednotlivých radních se od posledního zasedání výrazně nezměnila. Můžeme proto předvídat průběh zasedání i bez věštecké koule. Přijde další rozhodnutí o stabilitě sazeb. Guvernér na tiskové konferenci odůvodní rozhodnutí přesvědčením o tom, že současná úroveň dostatečně tlumí inflační tlaky.

Trhy se obávají, že upevnění moci, které dle kritiků odpovídá totální dominanci veřejné moci v Číně, povede k většímu tlaku na redistribuci bohatství, posílení role strany a vojenských ambicí. Další přiblížení Číny k totalitnímu režimu navíc živí obavy, že se tyto tendence plně projeví i v podnikatelském prostředí.

Japonský jen se během čtvrtka podíval nad hodnotu 150 jenů za americký...

V eurozóně došlo dle nejnovějších výsledků ZEW indexu k mírnému zlepšení nálady...

Vývoj inflace v dalších měsících a její trend bude na radu ČNB působit další tlak. Řada ekonomů bude upozorňovat na problematickou situaci a volat po dalším zpřísnění měnové politiky v podobě vyšších sazeb. Původní argument současného složení bankovní rady proti zvyšování sazeb do jisté míry ležel na nákladové povaze inflačních tlaků – z významné míry zahraničních. Tyto tlaky ale stále více probublávají i do dalších sektorů.

Většina bankovní rady ČNB trvá na stabilitě sazeb i přes vysoké hodnoty inflace. Guvernér Michl nastínil situaci, kdy by ČNB opět zvažovala zvýšení sazeb. Té se dle dat blížíme.

Bankovní rada dnes rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Rozhodnutí padlo na základě vyhodnocení dat ohledně vývoje ekonomiky a cen v ní.

Britská ekonomika je pod silným tlakem. Libra je proti dolaru poblíž historicky nejslabších hodnot, inflace je vysoká a ohrožena je i finanční stabilita. Bank of England se proto rozhodla odstartovat krizový program nákupu britských státních dluhopisů s delší dobou splatnosti.

Libra je spolu se Spojeným královstvím v problémech. V letošním roce oslabila o zhruba 20 % proti euru i dolaru. Libra tak umazala své zisky, které nabrala, když Bank of England jako jedna z prvních velkých centrálních bank začala se zvyšováním sazeb.

V následujících měsících nás podle všeho čeká smršť zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB a Bank of England. Nelze vyloučit, že se k dalšímu kolu navyšování sazeb přidají i další centrální banky v regionu.

Meziroční inflace ve Spojeném království v srpnu dle předběžných odhadů klesla poprvé za více než rok, když dosáhla hodnoty 9,9 %. Analytici finančních trhů očekávali meziroční růst o 10,2 % oproti 10,1 % naměřeným v červenci. Za poklesem hodnoty inflace stál, podobně jako v ČR a dalších zemích Evropy, pokles ceny pohonných hmot.

Cenový strop jako velmi drahé opatření s prostorem pro podvody a ztrátu motivace šetřit. Navíc není protiinflační.

Rada Evropské centrální banky rozhodla jednomyslně o zvýšení všech tří klíčových úrokových sazeb o 75 bazických bodů. Dle slov prezidentky Lagardeové proběhla na zasedání diskuse, kde bylo možné slyšet řadu různých názorů a argumentů. Došlo také na detailní diskusi ohledně nových dat o inflaci, růstu ekonomiky a materiálů připravených analytickými týmy ECB.

Inflace v eurozóně dle předběžného srpnového odhadu dosáhla 9,1 % meziročně. Výsledek byl nad očekávání trhu. Obchodníci proto očekávají silnější reakci ze strany ECB v podobně navýšení sazeb o 75 bodů na zářijovém zasedání.

Evropská centrální banka by na svém příštím zasedání 8. září měla minimálně zvážit razantní navýšení úrokových sazeb. Člen bankovní rady Martins Kazaks hovoří o potřebě navýšení minimálně o 50 bazických bodů. Z pohledu vývoje inflace v eurozóně by byl obhajitelný i násobně vysoký hike.

Pět ze sedmi radních preferuje delší období stability sazeb za účelem boje proti inflaci. Neaktivita ČNB povede k dalšímu oduktovení inflačních očekávání, což může vést k mzdově-inflační spirále, které se bojí. Kurz koruny je velmi silně závislý na míře a době trvání devizových intervencí ČNB. Výhledově může být problémem ztenčování rezerv.

Situace v Číně a nečekané snížení tamních úrokových sazeb vystrašilo riziková aktiva, včetně měn našeho regionu. Během pondělí oslabila koruna, zlotý i forint. Dolar, jako bezpečný přístav, v reakci na tyto zprávy posiloval, což ukazuje jak kurz proti euru, tak i souhrnný dolarový index.

Čínská centrální banka překvapila trhy a snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o 10 bazických bodů. Cílem je podpora ekonomiky, kterou v současné době trápí další vlna pandemie viru COVID-19. Ta je spojená s dalšími uzavírkami ekonomiky v souladu s tamní „zero covid policy“.

Současné zlepšení nálady na trzích pomohlo měnám regionu. V Maďarsku posiluje zlotý díky nejvyšší klíčové sazbě centrální banky v Evropě. Naopak volatilní politická situace tlačí na slabší forint. Polský zlotý se mírně svezl na vlně posilování. V případě koruny se jedná o jiný příběh. Do jejího kurzu promlouvají devizové intervence ČNB, která se snaží zahraniční inflační tlaky tlumit silnější korunou.

Bankovní rada ČNB se v novém složení na svém prvním měnověpolitickém zasedání rozhodla dle očekávání pro stabilitu sazeb. Úrokové sazby tak i přes vysokou míru inflace zůstávají stále na stejných hodnotách.