Pavel Peterka

Držitelé koruny nemají vyhráno. Jakákoliv eskalace konfliktu na Ukrajině povede ke zhoršení nálady na trzích. Měny rozvíjejících se zemí, jako je právě česká koruna, mají tendenci oslabovat ruku v ruce se zhoršující se tržní náladou.

Meziroční inflace dosáhla v lednu 9,9 %. V únoru očekáváme pokoření hranice meziročního růstu cen na úrovni deseti procent, přičemž na růst cen tlačí ceny energií, které mohou vlivem hrozícího konfliktu na Ukrajině dále zvyšovat. Koruna na naměřené hodnoty lednové inflace téměř nereaguje.

Turecký ministr financí, který obhajoval Erdoganův postoj snižování úrokových sazeb v reakci na vysokou inflaci, na konferenci v Londýně představil nový plán, jak přilákat obchodníky zpět k liře, jež v reakci na turbulentní situaci v zemi dlouhodobě oslabuje.

Ředitel eGovernmentu na ministerstvu Roman Vrba rád pracuje pro stát a baví ho zlepšovat jeho fungování. Rád by, aby stát pracoval moderněji, i když to zní jako otřepaná fráze. Věří ale, že se stát může zlepšit v používání těch nejmodernějších nástrojů, které máme k dispozici a umožní lidem komunikovat se státem lépe a rychleji.

Prognóza ČNB předpokládá, že koruna bude v roce 2022 postupně posilovat. Kurz by se dle výhledu měl ve druhém čtvrtletí roku dostat a ustálit pod hranicí 24,00 za euro.

Česká republika dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 růstu ve výši 3,6 %. Odhady ukazují na zrychlení proti třetímu kvartálu, i přestože výhledy hrozily stagnací, či přímo zpomalením ekonomiky. Výsledek ekonomiky nad očekáváním se už po zveřejnění dat začal projevovat v kurzu koruny, která začala mírně posilovat.

Za předpokladu, že bude následován očekávaný směr měnové politiky ČNB v podobě dalšího utahování, pokračování obnovy evropské ekonomiky a všeobecně dobrého sentimentu na globálních trzích, lze očekávat další posílení koruny. Tento scénář však není bez svých rizik, kterých je v současnosti hned několik.

Tento týden budou zveřejněny tři pro libru klíčové sady dat. Během dneška budou zveřejněna čísla ohledně britského trhu práce, ve středu data o prosincové inflaci a v pátek data z maloobchodu. Všechny tyto zprávy mohou ovlivnit vývoj kurzu libry v následujících dnech. Tlak na libru vyvolává i nezávidění hodná pozice premiéra Borise Johnosna, který je i některými členy jeho strany vyzýván k rezignaci.

Ekonomika Číny v roce 2021 opět rostla. Dle nejnovějších údajů dosáhla druhá největší ekonomika světa meziročního růstu o 8,1 %. Relativně vysokého růstu dosáhla i přes problémy s pandemií viru COVID-19. Tyto problémy byly nejvýraznější ve čtvrtém čtvrtletí, kdy byla znovuzavedena některá protipandemická pravidla, která vedla k poklesu ekonomiky.

Cenové tornádo pokračuje. Ceny dle nejnovějších údajů dále rostly v České republice i v USA. Spotřebitelské ceny v České republice vzrostly v prosinci proti listopadu o 0,4 %. Meziroční růst cen pak činil dle očekávání 6,6 %. Průměrná inflace za rok 2021 tak činila 3,8 %, což je o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020.

Prosincový konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu ukazuje zlepšení nálady v České republice o 0,3 bodu proti listopadu. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu rostl i přes rozdílný vliv jeho složek – důvěry podnikatelů a důvěry spotřebitelů.

Česká národní banka na středečním zasedání dle očekávání navýšila úrokové sazby. Navýšení činilo 100 bazických bodů, což bylo o 25 bodů nad očekáváním trhu, a dvoutýdenní repo sazba je tak v ČR na úrovni 3,75 %. Navyšování úrokových sazeb bude pokračovat v dalším roce, kdy ČNB jistě překoná hranici 4 %. Koruna se v reakci na navýšení sazeb posunula blíže k hranici 25,00 za euro.

Rada České národní banky se ve středu 22.12. sejde na posledním letošním zasedání. Co můžeme od zasedání čekat? V kontextu rozhodnutí ČNB v posledním půl roce, vývoji situace, očekávání trhů a vyjádření jednotlivých zástupců bankovní rady v Roklenu předpokládáme další zvýšení úrokových sazeb v rozmezí mezi 75 až 100 bazickými body.

Evropská centrální banka na dnešním zasedání dle očekávání ponechala úrokové sazby na současné úrovni, upravila však plán nákupu aktiv. Ke zvýšení sazeb pak může dojít v případě, že se inflace začne přibližovat ke 2% hranici na střednědobém horizontu.

Česká národní banka vydala publikaci, která se věnuje analýze ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Důvodem je závazek České republiky k přijetí společné evropské měny. Přijetí eura je spojeno s řadou přínosů, ale také rizik.

Jak lze zhodnotit chování České národní banky v letošním roce z pohledu moderní makroekonomie? Lze současné inflační tlaky považovat za čistě dovezené? Máme se obávat rostoucího dluhu České republiky? Na co se připravit, když se schodky veřejných rozpočtů nepodaří v následujících letech stabilizovat? Lze názory odborníků na ekonomii označit za poučky?

Libra ve středu oslabila proti dolaru na nejslabší hodnoty za více než poslední rok. Stojí za tím tamní pandemická situace. Denní přírůstek nově nakažených se už od července drží na relativně vysokých hodnotách a v posledních týdnech počty nakažených navíc rostou. Celou situaci komplikuje i nová mutace viru, která si vyžaduje posilovací dávku očkování.

Hlavním tématem je zhoršující se pandemická situace a rostoucí inflace. Pro následujících 12 měsíců tak více spotřebitelů očekává zhoršení ekonomické situace.

S výjimkou navyšování výdajů na armádu lze s návrhy do jisté míry souhlasit. Ano, školství potřebuje více peněz a potřebuje přilákat klíčové lidi. Důležitost kvalitního zdravotnictví nám pak připomněla pandemie. Já se jen obávám, jak navyšování výdajů půjde dohromady se slibovaným zodpovědným hospodařením státu a očekáváním voličů koalice.

Euro výrazně ztrácí proti dolaru. Jedním z důvodů je vlažný přístup ECB k utahování měnové politiky. Dalším je zhoršující se pandemická situace v Evropě, kde se nachází polovina nových případů nákazy ve světě.