Instrument

Ranní hodiny pondělního obchodování připomínaly kompletní beznaděj. Akciové indexy otevíraly do několikaprocentních ztrát, rizikové měny silně oslabovaly a dolar se na páru s eurem blížil k 1,0800 EURUSD. V rámci regionu se propadal zlotý a forint, koruna se obchodovala do strany v okolí 25,85 EURCZK. Zatímco zlotý s forintem vytvořily svá historická minima, koruna v průběhu dne díky ČNB a lepší náladě odpoledne o procento posílila.

Česká národní banka v pátek intervenovala na devizovém trhu, aby tak zabránila oslabování kurzu koruny. Reakcí domácí měny bylo posílení o zhruba 30 haléřů, které však během dne z velké části smazala. Vzhledem k trvající risk-off náladě, která se projevuje úprkem tržních účastníků do bezpečných přístavů, je pravděpodobné, že páteční zásah nemusel být poslední.

Česká národní banka intervenuje na devizovém trhu s cílem zastavení dalšího oslabení kurzu. "ČNB sděluje, že je aktivní na devizovém trhu a provádí operace, aby tlumila nadměrné výkyvy kurzu a oslabování koruny. Tato aktivita ČNB je nezbytná pro plnění jejích zákonných cílů," stojí v dnešním vyjádření centrální banky. Kurz koruny z hodnot nad 25,80 za euro posiluje pod 25,60 za euro.

Světová měnová politika je ve válce. Alespoň v pomyslné, kde je jejím největším nepřítelem inflace. Situace je o to horší, jelikož měnové autority musí v současném silně proinflačním prostředí čelit nabídkovému stagflačnímu šoku spojenému s ukrajinskou krizí. Takový scénář je v podstatě to nejhorší, co může centrální banku potkat.

Ve včerejším ranním přehledu z trhů jsme psali, že koruna prochází prudkým výprodejem a že oslabila o dvě procenta v rámci jednoho dne. Včerejšek se nakonec nesl v téměř totožném duchu, když koruna odepsala další dvě procenta.

Obchodování na měnovém trhu v rámci regionu střední a východní Evropy se nadále nese ve znamení extrémní volatility a rizika. Nervozita na trzích bude s největší pravděpodobností nadále pokračovat, posun k ještě slabším úrovním vybraných měn není vyloučen.

Evropské a americké sankce přetrhávají vazby mezi globálním finančním světem a ruskými bankami, firmami, ale i běžnými obyvateli. K vymáhání sankcí se přidává i světová bankovní velmoc – Švýcarsko, které si jindy udrželo neutralitu v několika vojenských konfliktech a světových válkách.

Zatímco páteční obchodování přineslo po čtvrtečním výprodeji spojeném s ruským napadením Ukrajiny značnou úlevu, nový obchodní týden začíná na silné vlně rizikově averzní nálady. Západ totiž přes víkend zahájil úplnou finanční válku s Ruskem, která se mimo kurz rublu projeví i ve výprodeji rizikových aktiv, včetně koruny.

Geopolitika nepatří mezi přátele měnové politiky. Obzvláště to platí v době, kdy centrální banky bojují s nejvyšší inflací za několik desítek let. Bude ruská invaze na Ukrajinu překážkou v boji s rychlým růstem cen?

Ruská invaze na Ukrajinu se citelně podepsala na rizikových aktivech. Mezi ně řadíme i měny regionu střední a východní Evropy, včetně koruny. Vyhrocení geopolitické situace domácí měnu oslabilo na nejslabší hodnoty od konce prosince. Rizika, minimálně z krátkodobého hlediska, zůstávají na straně dalšího oslabení.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Výbuchy se ozývají v řadě ukrajinských měst, včetně hlavního. Ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav. Na trzích jsou vidět první silné výprodeje. Největší tlak čekejme u rizikových aktiv. Poptávka naopak sílí po bezpečných přístavech jako je zlato nebo dolar.

Německu hrozí už druhá pandemií způsobená recese, nebo alespoň znatelné zpomalení ekonomiky. Dle dat a průzkumu Bundesbank měl omikron významný negativní dopad na německou ekonomiku. Problematické byly především výpadky pracovní síly a opakující se karantény na pracovištích.

Prezident Vladimir Putin oznámil, že dvě samozvané separatistické republiky na Ukrajině budou ze strany Ruska uznány. Situace na Ukrajině a vyjednávání Ruska se Západem tak velmi rychle eskalovala.

Je to přesně týden od reportu lednové inflace, která překonala konsensus trhu i prognózu centrální banky. Kurz koruny se za tu dobu posunul k silnějším hodnotám, k čemuž přispěla i obnovená debata o dalším možném zvyšování úrokových sazeb. Rizikem zůstává rusko-ukrajinský spor, byť z vývoje domácí měny vyplývá, že se na jejím posunu v závěru minulého týdne výrazněji nepodepsal.

Prázdný ekonomický kalendář ve čtvrtek způsobil, že se trhy nadále soustředily na dění na ukrajinsko-ruské hranici. Dle dostupných zdrojů se situace vyhrocuje a ve čtvrtek ráno měly padnout první výstřely.

Fed, trhy a „chlupatá housenka“. V dnešní situaci je toto spojení jedno z nejdůležitějších. Říká nám totiž, že ne každé očekávání se v realitě nakonec vyplní.

Od pátečního večera, kdy se riziko ruské invaze na Ukrajinu výrazně zvýšilo, jsou finanční trhy extrémně citlivé na jakékoliv zprávy o tomto sporu. Většina ekonomických dat tak jde stranou. Do té doby, než dojde k vyřešení celé situace, větší změnu nečekejme.

Držitelé koruny nemají vyhráno. Jakákoliv eskalace konfliktu na Ukrajině povede ke zhoršení nálady na trzích. Měny rozvíjejících se zemí, jako je právě česká koruna, mají tendenci oslabovat ruku v ruce se zhoršující se tržní náladou.

Svět obchází inflace, která postupně kosí očekávání trhu i centrálních bank. Lednová...

Česká národní banka počátkem února zvýšila hlavní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Strmý nárůst sazeb dospěl konce a s ním by měla přijít i snižující se volatilita měnového kurzu. Koruna od výplachu spojeného s příchodem pandemie vůči euru posílila o více než 13 %. Ve zbytku roku by však měla posilovat jen mírně. Vyloučeno není ani její oslabení.