Obchodování s českou korunou je v posledních dnech, ba dokonce týdnech velmi neatraktivní záležitostí. Zajímavější pohled na grafy nalezneme například v rámci měnových páru zahrnujících japonský jen. V jeho případě je čím dál aktuálnější otázka možných devizových intervencí proti oslabujícímu kurzu. Poslední zásah tímto směrem jsme viděli ještě v minulém století.

Na příštím měnověpolitickém jednání bankovní rady ČNB, které proběhne 22. června, podle všeho dojde k navýšení úrokových sazeb minimálně o 75 bazických bodů. Řekl to ve svém posledním rozhovoru dosluhující guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pokud by došlo na tento „minimální“ scénář, tak by dvoutýdenní repo sazba dosáhla úrovně 6,5 %.

Na devizových trzích úřadují americké tržní sazby. Je to vidět u japonského jenu, který oslabil nad 132,00 USDJPY, a je tak nejslabší od přelomu 2001 a 2002. Oslabily i procyklické měny. Výjimkou byl australský dolar, který profitoval z nad očekávání vyššího zvýšení sazeb.

Americká centrální banka nemá důvod brzdit úpravu měnové politiky. Potvrdila to poslední data z trhu práce, která nadále poukazují na jeho historickou napjatost. Zvyšování sazeb tak bude pokračovat, od června se navíc přidá kvantitativní utahování, které je ale z hlediska kvantifikace dopadů spojené s velkou nejistotou.

Koruna zažívá poměrně klidné období. Od poloviny května se obchoduje ve zhruba dvacetihaléřovém pásmu. Ve srovnání s výhledem České národní banky je však citelně slabší. Může kurz výrazně posílit, nebo jsou větší rizika na straně slabší koruny?

Evropská centrální banka letos poprvé po více než deseti letech zvýší úrokové...

Česká koruna pomalu ale jistě oslabuje. Včerejší posun k hranici 24,75 za euro znamenal oslabení domácí měny o 20 haléřů od nejsilnějších hodnot, na kterých se obchodovala po intervencích ČNB spojených se jmenováním nového guvernéra.

Květnová inflace v eurozóně překonala osm procent, její jádrová složka se blíží čtyřprocentní hranici. Po nezáživném pondělním obchodování kvůli svátku v USA jsme byli svědky nabitého ekonomického kalendáře. Euro oslabovalo navzdory vyšší než očekávané inflaci v eurozóně, která indikuje přísnější utahování měnové politiky.

Německá inflace dosáhla nejvyšších hodnot od znovusjednocení v roce 1990. ECB bude zvyšovat úrokové sazby.

Minulý týden jsme probrali téma až (ne)příliš slabého eura. Nakousli jsme i současnou situaci v ECB, kterou dnes rozšíříme. Vedle toho se zaměříme na data, u nichž existuje největší pravděpodobnost potenciální změny tržního výhledu sazeb, a tedy i možných dopadů na kurz společné evropské měny.

Včerejší obchodování se neslo v klidnějším duchu, když byla na trzích cítit nižší...

Japonský jen od začátku loňského roku soustavně oslabuje. V minulém roce vůči americké měně odepsal přes jedenáct procent, v tom letošním během necelých pěti měsíců oslabil o dalších deset. Hlavním důvodem slabého jenu jsou rostoucí úrokové sazby v USA a strategie carry trade. Co můžeme čekat ve zbytku roku?

Podíl českých spotřebitelů, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení své ekonomické situace, je historicky nejvyšší. Dále roste podíl těch, kteří hodnotí svou ekonomickou situaci horší, než v posledních 12 měsících.

Společná evropská měna letos proti dolaru oslabila o více než pět procent. Ve vyjádření indexu, který ECB vytváří ve vztahu k měnám hlavních obchodních partnerů eurozóny, pak euro oslabilo o necelá dvě procenta. Někteří členové Rady guvernérů ECB již upozornili na rizika slabého kurzu. Nad rámec slovních intervencí se však zatím nedostaneme. Pomoci mohou spekulace o sazbách.

Inflace dále poroste, stejně tak i úrokové sazby. Pocitově bude mnohem horší konec roku než léto. Tempo růstu cen sice zpomalí, avšak celková cenová hladina se bude dále zvyšovat, uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Trh s vyššími sazbami počítá. Kurz koruny se pak posunul téměř na „předmichlovské“ úrovně.

Trhy samozřejmě vědí, že jmenování nového guvernéra na změnu poměru hlasů jednotlivých táborů v radě nebude stačit. Mandát však končí dalším radním a doplnění uvolněných míst o tzv. „michlovce“ by většinu přeneslo právě na jejich stranu.

Aleš Michl chybuje. Popsali jsme to již v pondělním reportu. Naše slova později potvrdil člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Ukázalo se, že Holub zůstává pevným zastáncem „ortodoxní“ měnové politiky, která je v současném vysoce proinflačním prostředí potřeba. A rétorika přiostřuje i v ECB.

Euro včera potvrdilo signály technické analýzy a na páru s dolarem posílilo o více než procento. Ve směru apreciace mu kolem poledne pomohl i komentář člena ECB Klaase Knota, který v případě potřeby nevyloučil zvýšení sazeb o půl procentního bodu.

Domácí měna zažila v posledních týdnech velmi volatilní období. Od čtvrtečního maxima se pár koruny proti euru propadl o tři procenta. Prostor pro další posílení však česká měna ještě nevyčerpala. Technická analýza na kratších časových rámcích ukazuje výraznou korunovou překoupenost, z dlouhodobějšího pohledu ale pouze koriguje předchozí záchvat paniky.

Koruna během necelého týdne oslabila o téměř čtyři procenta. Stalo se tak vinou spekulace o příštím guvernérovi ČNB, a nakonec i jeho jmenováním. Aleš Michl podle nás dělá zásadní chybu, která byla potvrzena samotným kurzem domácí měny.